Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2015

51. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 16. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 12. do 20. 12. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Ráno je vysoko na jihu Jupiter a na jihovýchodě je Mars a Venuše. V Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Aktivita Slunce je nízká. K ISS dorazil Cygnus, na Zemi přistála posádka s lodí Sojuz a další se chystá ke startu. SpaceX chystá start vylepšené rakety Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v pátek 18. prosince v první čtvrti.

Planety:
Ranní obloha nám nabízí Jupiter (–2,1 mag) nad jihem a dále jasnou Venuši (–4,1 mag) nad jihovýchodem. Mezi nimi je taky slabší Mars (1,4 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů měsíčků a přechodů Velké červené skvrny (GRS).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
15. 12. 6:00   14. 12. Io přechod stínu končí 5:04
Io přechod měsíce končí 6:18
17. 12. 7:40   17. 12. Europa přechod stínu zač. 6:18
Callisto zákryt zač. 6:53
20. 12. 5:10   18. 12. Ganymed zatmění začíná 7:18
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je už je tak dlouho nízká, že každá změna bude překvapením. Možné to je, na východní části slunečního disku se o víkendu vynořilo několik větších skvrn. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat taky na na aktuálním snímku SDO.

Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015

Pozorování komety Catalina nic nebrání, snad kromě počasí, protože Měsíc se přesunul na oblohu večerní a kometa je vidět nad ránem. K jejímu spatření stačí snadno i nejmenší triedr, ale ohony jsou patrné až na tmavé obloze přes větší binokulár nebo dalekohled. Dobře se ukáží také na fotografii. U nás takovou pořídil Pavel Vabroušek a ve světě asi nejvíce vynikly snímky z 11. prosince, kdy se ohon komety rozevlál ve slunečním větru. Vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny a míří do Pastýře. Venuše je zhruba pod kometou.

Meteoický roj Geminid vrcholí v pondělí večer. Z toho plyne, že k pozorování budou vhodné všechny noci. Jak ta z neděle na pondělí, tak ty dvě následující.

Kosmonautika

  • Sojuz TMA-17M přistál v noci 11. prosince s kosmonauty Lindgrenem, Juiem a Kononěnkem z ISS.
  • 15. 12. ve 12:03 SEČ je v plánu start rakety Sojuz-FG s dalšími kosmonauty. Loď Sojuz TMA-19M by měla dopravit na ISS Americko-Rusko-Britskou trojici Kopra – Malenchenko – Peake. Přímý přenos v češtině chystá opět i Kosmonautix.
  • Sonda New Horizons předala na Zemi první nejdetailnější snímky Pluta, na kterých jsou patrné velké rozdíly mezi jednotlivými částmi povrchu.
  • Podle prvních výsledků zkoumání záhadných světlých skvrn v kráteru Occator na planetce Ceres se zdá, že skvrny jsou tvořeny slaným materiálem. Jak přesně to zde vzniká a zda jde opravdu o speciální směs solí s horninami, ukáže až další detailní průzkum.
  • Minulý týden se s pětiletým zpožděním podařilo navést japonskou sondu Planet-C (Akatsuki) na oběžnou dráhu kolem Venuše. V roce 2010 selhal motorický manévr, ovšem sonda se dokázala k Venuši vrátit a nyní se zážeh povedl.
  • Let po jarní havárii chystá i společnost SpaceX a mělo by jít rovnou o vylepšený Falcon 9 v1.2. Dokonce by se mělo testovat přistání prvního stupně na pevnině (v oblasti kosmodromu odkud raketa poletí). Start je v plánu na sobotu 19. 12.

Výročí

  • 15. prosince 1965 (50 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 6. Původně mělo jít o let k cílovému tělesu Agena, ale jeho vypuštění se nezdařilo a tak došlo k náhradnímu plánu pod názvem Gemini 6A. Pokus o start se taky původně nezdařil (viz. seriál Kritické momenty kosmonautiky), ale nakonec astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford nakonec provedli úspěšné blízké setkání s lodí Gemini 7 až na vzdálenost 30 cm. K setkání nemohlo dojít, lodě neměly stykovací zařízení. Bylo to první takové přiblížení v historii kosmonautiky. Předtím se lodě Vostok dokázaly přiblížit alespoň na vzdálenost několik kilometrů.
  • 15. prosince 1970 (45 let) přistála na Venuši sovětská sonda Věněra 7. Byl to první lidský výrobek, který úspěšně přistál na povrchu jiné planety. Při přistání došlo nejspíš k převrácení sondy na bok a signál byl proto velmi slabý. Po důkladném průzkumu "šumu" se podařilo nalézt slabý signál sondy, která vysílala celkem 35 minut, z toho 23 minut z povrchu Venuše. V okolí sondy v té době panoval tlak 90-krát vyšší, než je na Zemi a teplota asi 475 °C.
  • 16. prosince 1965 (50 let) odstartovala americká sonda Pioneer 6. Sonda se pohybovala v oblasti mezi planetami Venuší a Zemí a studovala zde magnetické pole a sluneční vítr.
  • 19. prosince 1960 (55 let) odstartovala bezpilotní kabina americké lodi Mercury-Redstone 1A k testovacímu suborbitálnímu letu. Šlo o náhradu za neúspěšný let kabiny Redstone 1. Tentokrát se let do výšky 210 km podařil a mohly být otestovány všechny systémy kabiny pro prvního amerického astronauta.

Výhled na příští týden

  • Úplněk a zimní slunovrat
  • Výročí: Uranův měsíc Puck
  • Výročí: Anders Johan Lexell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 6, Veněra 7, Gemini 6, Vesmírný týden, Mercury-Redstone 1A


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »