51. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Aktivita Slunce je zvýšená. Očekáváme návrat nákladního Dragonu z ISS. Po delší době startovala raketa CZ-5. Raketa Electron se vrátila do služby. Před 55 lety viděli lidé poprvé odvrácenou stranu Měsíce a východ Země nad jeho obzorem. Při misi Apolla 8 se četl i úryvek z Bible.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 19. 12. v 19:39 SEČ. V úterý bude také dva stupně od Měsíce slaboučký Neptun. 22. 12. bude Měsíc necelé tři stupně od jasného Jupiteru.
Planety
Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,7 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. Vydáme-li se zrakem od hvězdokupy doprava, potkáme jen tři hvězdy ve tvaru trojúhelníku, viditelné okem. Kousek vpravo dolů pak už je jen jediná slabší hvězda, Uran viditelný pouhým okem. Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. Mars a Merkur jsou planety úhlově blízko Slunci a tedy nepozorovatelné.
Aktivita Slunce je zvýšená, a dokonce jsme se dočkali erupce nejvyšší kategorie X. 14. 12. byl při erupci X2,8 uvolněn oblak plazmatu, který zřejmě doputoval k Zemi 17. 12. v dopoledních hodinách. Nastala zvýšená geomagnetická aktivita, ale nevyskytly se výrazné polární záře. Skvrny v nejaktivnější oblasti zapadly, další jsou uprostřed kotouče a něco málo i u východního okraje, tak uvidíme, jak se aktivita bude vyvíjet dál. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa 12P/Pons-Brooks prodělala další zjasnění a má tedy smysl ji zkontrolovat. Nyní se nachází v souhvězdí Lyry a směřuje ke hvězdám éta a théta s jasností 4,4 mag. Mapka k vyhledání komety je na CzSkY. Druhá kometa, 62P/Tsuchinshan, má ideální podmínky viditelnosti ráno a směřuje pomalu k hvězdě Chort (théta Leonis). Polohy k vyhledání nabízí druhá strana mapky, kterou najdete každý měsíc v sekci Na obloze. Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann se přesouvá v těsné blízkosti hvězdokupy Jesličky M44 a mohla by po zjasnění být snad dostupná i amatérsky.
Kosmonautika
V uplynulém týdnu došlo k odkladům startu některých raket, v první řadě i Falconu Heavy s miniraketoplánem X-37B. Tento start je přeložen až na 29. prosince.
Naopak neočekávaně byl vynesen čínský bezpilotní miniraketoplán CSSHQ (v překladu znovupoužitelný experimentální raketoplán) pomocí rakety CZ-2F.
Asi nejzajímavější úspěšný start uplynulého týdne si připsala raketa Electron, protože šlo o její návrat do služby. Předchozí start 19. září skončil nezdarem. Vše bylo tentokrát opět v pořádku. Vynesena byla japonská radarová družice QPS-SAR-5.
Úspěšný start zaznamenala raketa Sojuz-2.1b s meteorologickou družicí Arktika-M 2. Povedl se také start rakety Hyperbola-1, která vynesla blíže neupřesněnou návratovou kapsli Dier-1. Bez velké popularity proběhl také start nejsilnějšího čínského nosiče CZ-5, takže na palubě byla nějaká těžká vojenská družice. Raketa naposledy vynášela misi Chang’e 5 k Měsíci v listopadu 2020 (neplést s nosičem CZ-5B, který například vynášel i části čínské stanice v roce 2022 a jehož centrální stupeň poté nekontrolovaně zaniká).
V následujícím týdnu můžeme počítat především s několika starty rakety Falcon 9 a hned 18. 12. má proběhnout přistání nákladní lodi Dragon s nákladem z ISS.
Výročí
21. prosince 1968 (55 let) odstartovala na první let kolem Měsíce kosmická loď Apollo 8. Pozoruhodné je, že šlo o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou. Jak je vidět, v době Apolla byli lidé asi ochotni riskovat více než dnes. 24. prosince 1968 v 17:38 SEČ viděli astronauti z lodi Apollo 8 poprvé východ Země nad Měsícem a astronaut Bill Anders pohotově pořídil nejprve černobílý a posléze i barevný snímek Země nad povrchem Měsíce. Známý je též pozdrav motivovaný prvními řádky Bible (knihy Genesis), který astronauti poslali lidem na Zemi právě na Štědrý den.
21. prosince 1978 (45 let) přistála na povrchu Venuše sonda Veněra 12. Sonda zvládla měřit základní charakteristiky atmosféry a bleskovou aktivitu. Přenos dat ze sondy na povrchu trval velmi solidních 110 minut. Bohužel nefungoval experiment, který měl vrtat a měřit mechanické vlastnosti povrchu. A o existenci barevných kamer na sondě se zdroje v Rusku nezmiňovaly vůbec. Uvádí se, že nefungoval mechanismus odklápění krytek kamer, ale objevily se také informace, že je neodklopila už obsluha před startem.
24. prosince 1963 (60 let) vznikla celosvětová síť komunikačních radioteleskopů NASA Deep Space Network. Síť je tvořena anténami v Goldstone v Kalifornii, dále u Madridu ve Španělsku a Canberry v Austrálii.
Výhled na příští týden
- výročí: Veněra 11, přistání na Venuši
- výročí: Mars Express naveden na orbitu Marsu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
