Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2012

52. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12.

Měsíc před úplňkem se přiblíží Jupiteru. Dva stíny měsíců Ió a Ganyméda na povrchu Jupiteru budou k vidění 27. prosince večer. Ráno je už dobře vidět Saturn a za svítání se loučíme s jasnou Venuší. Večer můžeme pozorovat přelety ISS, kterou právě doplnila další posádka v lodi Sojuz TMA-07M.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. prosince v 18:00 SEČ.

Přiblížení Měsíce a Jupiteru v noci z 25. na 26. prosince 2012. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Přiblížení Měsíce a Jupiteru v noci z 25. na 26. prosince 2012. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v pátek 28. prosince v úplňku. Pěkný pohled by se nám mohl naskytnout v noci z úterý na středu, kde se Měsíc přiblíží úhlově Jupiteru tak, že se vejdou do zorného pole při menším zvětšení dalekohledu. Po půlnoci bude okraj Měsíce jen třičtvtě stupně od Jupiteru. Úkaz doprovodí přechod měsíce Ió a jeho stínu před kotoučkem planety.

 

Dva stíny a měsíc na Jupiteru 27. 12. 2012. Data: Galiléo Autor: Martin Gembec
Dva stíny a měsíc na Jupiteru 27. 12. 2012. Data: Galiléo
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá kolem šesté ráno. Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. 27. prosince máme dvojpřechod stínu Ganymédu a Ió a dále měsíčku Ió. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25.12. 0:45   24.12. Europa přechod 16:52-19:14, stín 17:58-20:22
25.12. 20:35   25.12. Io zákryt zač. 1:23, zatmění konec 4:06
26.12. 16:25   25.12. Io přechod 22:29-(0:39), stín 23:04-(1:15)
27.12. 2:20   26.12. Io zákryt zač. 19:49, zatmění konec 20:40
27.12. 22:10   27.12. Ganymed přechod stínu končí 17:48
Io přechod 16:56-19:06, stín 17:33-19:43
28.12. 18:05   28.12. Io zatmění končí 17:04
29.12. 23:50   30.12. Europa zákryt zač. 0:05, zatmění konec 3:51
30.12. 19:40   31.12. Ganymed zákryt začíná 2:48
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání. Nicméně je nepřehlédnutelně jasná.
Zajímavější začíná být ráno Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Kolem šesté už je pohodlně vysoko na pozorování poměrně široce rozevřeného prstence a několika měsíčků v čele s Titanem, který uvidíme už v triedru jako slabou hvězdičku poblíž planety. Při větším zvětšení bude dobře patrný také stín planety na prstenci.

Slunce je sice blízko maxima své aktivity, ale s erupcemi si dává už poměrně na čas. Nějaké zrovna nastaly na odvrácené polokouli, jak bylo zaznamenáno z družic, které jej nepřetržitě sledují. Poněkud aktivnější jsou nyní i skvrny na přivrácené polokouli. Sondy STEREO umožňují sledovat nejen aktivní oblasti na odvrácené polokouli, STEREO-B již zabírá ve svém přístroji HI-1 naši Zemi. Je to dáno tím, že obě družice se pomalu přesouvají v blízkosti zemské dráhy za Slunce. Díky tomu vidíme nejen odvrácenou polokouli Slunce, ale také bude možné sledovat, jak se chovají oblaky plasmy při celé své pouti od Slunce k Zemi. Jako vždy odkazujeme aktuální snímek z SDO, kde je možné pozorovat, jak vypadá sluneční povrch právě dnes.

Přelety ISS můžeme pozorovat ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Posádka stanice ISS je opět šestičlenná. 21. prosince ji doplnili kosmonauti Romaněnko, Hadfield a Marshburn v Sojuzu TMA-07M. Předchozí trojice Ford, Novickij a Tarelkin by měla od ISS odletět 15. března 2013. V té době by se velitelem ISS měl stát poprvé Kanaďan Hadfield.
     

Výročí:

  • 28. prosince 1882 (130 let) se narodil Arthur Eddington. Do dějin astronomie se zapsal především díky úspěšně pořádané expedici za úplným zatměním Slunce 29. května 1919, při němž pořídil na Princově ostrově u Afriky snímky hvězd, které porovnal poté se snímkem týchž hvězd v době, kdy tam Slunce nebylo. Drobný posun jejich polohy odpovídal obecné teorii relativity, jak popsal Albert Einstein v roce 1915. Světelný paprsek se skutečně v gravitačním poli Slunce mírně ohnul a to podle toho, jak blízko Slunci procházel.
     
  • 29. prosince 2002 (10 let) odstartovala čínská vesmírná loď Shenzhou 4. Šlo o nepilotovaný let (lodi bez lidské posádky), ale s výbavou obdobnou, jako by už lidé letěli. Byla tedy předstupněm Shenzhou 5, v které letěl první čínský kosmonaut Yang Liwei. Let byl úspěšný, návratový modul dosedl v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko.
     

Výhled na příští týden:

  • Silvestrovská sprška Prosincových φ Cassiopeiid
  • Země v přísluní
  • Kvadrantidy
  • Výročí: Isaac Newton

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: ISS, Jupiter, Eddington, Dva stíny, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »