Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2023

52. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 27. prosince 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 12. do 31. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Počasí konečně umožnilo přistání nákladní verze kosmické lodi Dragon s materiálem z ISS. Starty raket neutichají ani na Vánoce, spíše se to ještě akceleruje a mohlo by vyvrcholit Falconem Heavy před Silvestrem. Už dvacet let pracuje úspěšně na oběžné dráze Marsu evropská sonda Mars Express.

Obloha

Konjukcia Mesiaca a Jupitera Autor: Ján Gajdoš
Konjukcia Mesiaca a Jupitera
Autor: Ján Gajdoš
Měsíc bude v úplňku ve středu 27. 12. v 1:33 SEČ.

Planety
Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,7 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. Vydáme-li se zrakem od hvězdokupy doprava, potkáme jen tři hvězdy ve tvaru trojúhelníku, viditelné okem. Kousek vpravo dolů pak už je jen jediná slabší hvězda, Uran viditelný pouhým okem. Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. Mars a Merkur jsou planety úhlově blízko Slunci a tedy nepozorovatelné.

Aktivita Slunce je zvýšená, i když nejaktivnější oblast se zatím skrývá na jeho odvrácené straně a během týdne zjistíme, co v ní zbylo, nebo se vyvinulo, až se i se Sluncem natočí k nám. I na polokouli nyní přivrácené jsou pěkné skvrny a erupční aktivita neklesá pod úroveň C1, což by ještě před dvěma roky znamenalo velmi zvýšenou aktivitu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zdánlivý pohyb Slunce na obloze v průběhů měsíců v roku. Fotografie vznikly v průběhu roku 2023 kolem 21. dne v danem měsíci ze stejného místa při západu Slunce. Autor: Vladimír Hulka / Martin Hulka
Zdánlivý pohyb Slunce na obloze v průběhů měsíců v roku. Fotografie vznikly v průběhu roku 2023 kolem 21. dne v danem měsíci ze stejného místa při západu Slunce.
Autor: Vladimír Hulka / Martin Hulka

Snímek komety 62P/Tsuchinshan. Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety 62P/Tsuchinshan.
Autor: Miroslav Lošťák
Kometa 62P/Tsuchinshan, tento týden míjí tzv. Leo Triplet, což je známá trojice galaxií, z nichž dvě patří do Messierova katalogu (č. 65 a 66) a třetí je galaxie č. 3628 z katalogu NGC (New General Catalogue). Pozorování tohoto setkání bude svým svitem velmi silně rušit Měsíc, ale fotograficky to stojí za pokus. Pokud kometu plánujete vyhledat, může se hodit mapka, kterou vám vygeneruje povedený web CzSkY.cz.

 

Kosmonautika

Přistání nákladní lodi Dragon s nákladem z ISS bylo nakonec odloženo kvůli počasí až na pátek 22. 12. a šlo tak neplánovaně o druhou nejdelší zásobovací misi tohoto typu lodi. Od stanice se posléze odpojila i nákladní loď Cygnus, která v lednu zanikne v atmosféře. Nákladní Progress mezitím pokračoval ve zvyšování oběžné dráhy ISS.

Nejočekávanějším startem týdne má být 29. 12. v 1:00 SEČ start Falconu Heavy s vojenským miniraketoplánem X-37B. SpaceX se pak chce do konce roku pokusit ještě o dva starty se Starlinky, čímž završí rok s téměř stovkou startů raket rodiny Falcon.

Falcon Heavy na startovací rampě na Floridě Autor: Flickr SpaceX
Falcon Heavy na startovací rampě na Floridě
Autor: Flickr SpaceX

Několik startů plánují ještě Číňané. Mělo by jít o starty dvou nosičů KZ-1A (první s družicemi nové meteorologické konstelace, druhý s dosud nezveřejněným nákladem), CZ-11H (také s dosud neuvedeným nákladem) a CZ-3B s navigačními družicemi Beidou-3 M25 a M26.

25. 12. je plánováno navedení sondy SLIM na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Cílem japonské robotické mise SLIM je především demonstrovat techniku přesného přistání na Měsíci a ověřit konstrukční prvky sondy, použitelné při následných častějších misích na Měsíc a k planetám Sluneční soustavy.

23. 12. proběhl start Falconu 9 se Starlinky, při kterém byl překonán další milník. První stupeň rakety letěl už po devatenácté. Plánovaná dvacítka se blíží a je možné, že SpaceX půjde ještě za tuto metu. 24. 12. se uskutečnil ještě start Falconu 9 s německými vojenskými družicemi SARah-2 a 3. Ty slouží jako pasivní část tříčlenné formace, sledující povrch v rádiovém oboru.

22. 12. proběhl start rakety Firefly Alpha. Druhý stupeň neumístil náklad na přesně stanovenou dráhu, takže jde o částečný neúspěch, zatímco předchozí start v září 2023 byl zcela úspěšný. Nicméně komunikaci s družicí se navázat podařilo a mise tedy není ztracena.

19. 12. se uskutečnil start suborbitální rakety a lodi New Shepard. Šlo o návrat do služby po havárii nosiče. 12. 9. 2022 totiž tryska nosiče prohořela a mise NS-23 (tehdy zrovna bez posádky) skončila nezdarem (kabina se však nouzově oddělila dle plánu a úspěšně dosedla). Tentokrát se tedy letělo pouze s nákladem tvořeným různými experimenty a vše proběhlo podle plánu. Nosič dosedl zpět v místě startu a kabina se snesla na padácích.

Výročí

25. prosince 1978 (45 let) přistála na Venuši sonda Veněra 11. Podobně jako u sesterské sondy s číslem 12 však i tato „pouze měřila data“ v atmosféře a na povrchu. Snímky okolí nemohly být pořízeny, protože mechanismus sundání krytek nefungoval správně. Jiné zdroje prý uvádí, že krytky měly být sundány již na Zemi před odletem, což se nestalo.

25. prosince 2003 (20 let) sledovala Evropa s napětím příběh sondy Mars Express a přistávacího pouzdra Beagle 2. Zatímco družice Marsu se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a stále přináší skvělé snímky a umožňuje i komunikaci se sondami na povrchu v případě potřeby, tak s pouzdrem Beagle 2 bylo ztraceno spojení po zahájení sestupu na povrch. Dnes už víme, že to bylo způsobeno zčásti i nevhodně umístěnou anténou, která byla schována v rozkládacím systému panelů, ze kterých bylo přistávací pouzdro složeno. Panel s anténou se však nevyklopil. Víme to díky snímkům sondy MRO.

Evropská sonda Mars Express odhalila další podpovrchová jezera na Marsu Autor: Spacecraft image: ESA/ATG medialab; Mars: ESA/DLR/FU Berlin
Evropská sonda Mars Express odhalila další podpovrchová jezera na Marsu
Autor: Spacecraft image: ESA/ATG medialab; Mars: ESA/DLR/FU Berlin

Výhled na příští týden 

  • Kometa 62P u Deneboly a 12P v Labuti
  • výročí: New Horizons kolem Arrokoth
  • výročí: Johann Daniel Titius
  • výročí: Luna 1, start
  • výročí: Stardust kolem jádra 81P/Wild2
  • výročí: Chang'e 4 a Yutu 2, odvrácená Měsíce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 11, Mars express, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »