Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2023

52. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 27. prosince 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 12. do 31. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Počasí konečně umožnilo přistání nákladní verze kosmické lodi Dragon s materiálem z ISS. Starty raket neutichají ani na Vánoce, spíše se to ještě akceleruje a mohlo by vyvrcholit Falconem Heavy před Silvestrem. Už dvacet let pracuje úspěšně na oběžné dráze Marsu evropská sonda Mars Express.

Obloha

Konjukcia Mesiaca a Jupitera Autor: Ján Gajdoš
Konjukcia Mesiaca a Jupitera
Autor: Ján Gajdoš
Měsíc bude v úplňku ve středu 27. 12. v 1:33 SEČ.

Planety
Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,7 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. Vydáme-li se zrakem od hvězdokupy doprava, potkáme jen tři hvězdy ve tvaru trojúhelníku, viditelné okem. Kousek vpravo dolů pak už je jen jediná slabší hvězda, Uran viditelný pouhým okem. Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. Mars a Merkur jsou planety úhlově blízko Slunci a tedy nepozorovatelné.

Aktivita Slunce je zvýšená, i když nejaktivnější oblast se zatím skrývá na jeho odvrácené straně a během týdne zjistíme, co v ní zbylo, nebo se vyvinulo, až se i se Sluncem natočí k nám. I na polokouli nyní přivrácené jsou pěkné skvrny a erupční aktivita neklesá pod úroveň C1, což by ještě před dvěma roky znamenalo velmi zvýšenou aktivitu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zdánlivý pohyb Slunce na obloze v průběhů měsíců v roku. Fotografie vznikly v průběhu roku 2023 kolem 21. dne v danem měsíci ze stejného místa při západu Slunce. Autor: Vladimír Hulka / Martin Hulka
Zdánlivý pohyb Slunce na obloze v průběhů měsíců v roku. Fotografie vznikly v průběhu roku 2023 kolem 21. dne v danem měsíci ze stejného místa při západu Slunce.
Autor: Vladimír Hulka / Martin Hulka

Snímek komety 62P/Tsuchinshan. Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety 62P/Tsuchinshan.
Autor: Miroslav Lošťák
Kometa 62P/Tsuchinshan, tento týden míjí tzv. Leo Triplet, což je známá trojice galaxií, z nichž dvě patří do Messierova katalogu (č. 65 a 66) a třetí je galaxie č. 3628 z katalogu NGC (New General Catalogue). Pozorování tohoto setkání bude svým svitem velmi silně rušit Měsíc, ale fotograficky to stojí za pokus. Pokud kometu plánujete vyhledat, může se hodit mapka, kterou vám vygeneruje povedený web CzSkY.cz.

 

Kosmonautika

Přistání nákladní lodi Dragon s nákladem z ISS bylo nakonec odloženo kvůli počasí až na pátek 22. 12. a šlo tak neplánovaně o druhou nejdelší zásobovací misi tohoto typu lodi. Od stanice se posléze odpojila i nákladní loď Cygnus, která v lednu zanikne v atmosféře. Nákladní Progress mezitím pokračoval ve zvyšování oběžné dráhy ISS.

Nejočekávanějším startem týdne má být 29. 12. v 1:00 SEČ start Falconu Heavy s vojenským miniraketoplánem X-37B. SpaceX se pak chce do konce roku pokusit ještě o dva starty se Starlinky, čímž završí rok s téměř stovkou startů raket rodiny Falcon.

Falcon Heavy na startovací rampě na Floridě Autor: Flickr SpaceX
Falcon Heavy na startovací rampě na Floridě
Autor: Flickr SpaceX

Několik startů plánují ještě Číňané. Mělo by jít o starty dvou nosičů KZ-1A (první s družicemi nové meteorologické konstelace, druhý s dosud nezveřejněným nákladem), CZ-11H (také s dosud neuvedeným nákladem) a CZ-3B s navigačními družicemi Beidou-3 M25 a M26.

25. 12. je plánováno navedení sondy SLIM na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Cílem japonské robotické mise SLIM je především demonstrovat techniku přesného přistání na Měsíci a ověřit konstrukční prvky sondy, použitelné při následných častějších misích na Měsíc a k planetám Sluneční soustavy.

23. 12. proběhl start Falconu 9 se Starlinky, při kterém byl překonán další milník. První stupeň rakety letěl už po devatenácté. Plánovaná dvacítka se blíží a je možné, že SpaceX půjde ještě za tuto metu. 24. 12. se uskutečnil ještě start Falconu 9 s německými vojenskými družicemi SARah-2 a 3. Ty slouží jako pasivní část tříčlenné formace, sledující povrch v rádiovém oboru.

22. 12. proběhl start rakety Firefly Alpha. Druhý stupeň neumístil náklad na přesně stanovenou dráhu, takže jde o částečný neúspěch, zatímco předchozí start v září 2023 byl zcela úspěšný. Nicméně komunikaci s družicí se navázat podařilo a mise tedy není ztracena.

19. 12. se uskutečnil start suborbitální rakety a lodi New Shepard. Šlo o návrat do služby po havárii nosiče. 12. 9. 2022 totiž tryska nosiče prohořela a mise NS-23 (tehdy zrovna bez posádky) skončila nezdarem (kabina se však nouzově oddělila dle plánu a úspěšně dosedla). Tentokrát se tedy letělo pouze s nákladem tvořeným různými experimenty a vše proběhlo podle plánu. Nosič dosedl zpět v místě startu a kabina se snesla na padácích.

Výročí

25. prosince 1978 (45 let) přistála na Venuši sonda Veněra 11. Podobně jako u sesterské sondy s číslem 12 však i tato „pouze měřila data“ v atmosféře a na povrchu. Snímky okolí nemohly být pořízeny, protože mechanismus sundání krytek nefungoval správně. Jiné zdroje prý uvádí, že krytky měly být sundány již na Zemi před odletem, což se nestalo.

25. prosince 2003 (20 let) sledovala Evropa s napětím příběh sondy Mars Express a přistávacího pouzdra Beagle 2. Zatímco družice Marsu se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a stále přináší skvělé snímky a umožňuje i komunikaci se sondami na povrchu v případě potřeby, tak s pouzdrem Beagle 2 bylo ztraceno spojení po zahájení sestupu na povrch. Dnes už víme, že to bylo způsobeno zčásti i nevhodně umístěnou anténou, která byla schována v rozkládacím systému panelů, ze kterých bylo přistávací pouzdro složeno. Panel s anténou se však nevyklopil. Víme to díky snímkům sondy MRO.

Evropská sonda Mars Express odhalila další podpovrchová jezera na Marsu Autor: Spacecraft image: ESA/ATG medialab; Mars: ESA/DLR/FU Berlin
Evropská sonda Mars Express odhalila další podpovrchová jezera na Marsu
Autor: Spacecraft image: ESA/ATG medialab; Mars: ESA/DLR/FU Berlin

Výhled na příští týden 

  • Kometa 62P u Deneboly a 12P v Labuti
  • výročí: New Horizons kolem Arrokoth
  • výročí: Johann Daniel Titius
  • výročí: Luna 1, start
  • výročí: Stardust kolem jádra 81P/Wild2
  • výročí: Chang'e 4 a Yutu 2, odvrácená Měsíce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 11, Mars express, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »