Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  53. vesmírný týden 2020

53. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 30. prosince 2020 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si odbyla úspěšnou premiéru. V neděli večer proběhl utajený start rakety v Číně. Očekáváme ještě jeden start rakety na závěr roku z Francouzské Guayány. Uplynulo 220 let od objevu první planetky mezi Marsem a Jupiterem. Tehdy bylo považováno za planetu a dnes Ceres řadíme mezi trpasličí planety.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 30. prosince v 4:28 SEČ. V neděli 27. večer září nedaleko Hyád v souhvězdí Býka.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a už se od sebe pomalu vzdalují. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail Autor: Marek Tušl
Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail
Autor: Marek Tušl

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsou na jeho povrchu skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde. Pěkný souhrn informací o misi Solar Orbiteru přinesl Kosmonautix.cz.

AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa Autor: Pavel Prokop
AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa
Autor: Pavel Prokop

Meteorický roj Kvadrantidy má letos maximum 3. ledna 2021. Večer nebude rušit Měsíc, ale radiant je velmi nízko. Můžeme očekávat, že budeme blízko ostrého maxima (trvá jen v řádu hodin, letos maximum kolem 16. hodiny) a že spatříme velmi dlouhé meteory. Později vyjde Měsíc a bude silně rušit svým světlem, ale nad ránem zase bude radiant výše. Očekávat tedy můžeme spíše jednotky pěkných meteorů vyletujících zdánlivě z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu. Ten se nacházel v horní části Pastýře a hledat jej lze zhruba v prodloužení nezalomené části oje Velkého vozu. Souhvězdí bylo zavedeno francouzským astronomem Josephem Jérômem de Lalandem, který tak připomněl nástěnný čili zední kvadrant, protože on a jeho synovec Michel Lefrançois de Lalande (1766-1839) ho hojně používali k měření poloh hvězd. Originální digitalizace strany Bodeho Uranographie z roku 1801, jejíž zmenšenou verzi přikládáme, najdete na webu Skytonight.com.

Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801
Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801

Kosmonautika

Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
V úterý 22. prosince si úspěšnou premiéru odbyla čínská raketa CZ-8 (tedy Dlouhý pochod 8). Z kosmodromu Wen-čchang vynesla pět družic, kde hlavní byla technologická družice XJY 7 pro pozorování Země. Doplňujícími byly etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družice Tianqi 12 a dvojice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová).

Další start čínské rakety CZ-4C proběhl v neděli 27. 12. večer našeho času. Informoval o tom Michal Václavík z České kosmické kanceláře a následně to potvrdil i amatérský videozáznam. Uvidíme, zda se dočkáme podrobností o nákladu.

Pokud vše půjde podle plánu, tak posledním startem roku 2020 by měla být 28. prosince z Kourou raketa Sojuz-ST-A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí CSO 2.

Japonská agentura JAXA zveřejnila další fotografie materiálu odebraného sondou Hayabusa 2. Odběr se mimořádně podařil a můžeme se těšit na zajímavé výsledky dalšího výzkumu.

Výročí

Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem Autor: NASA
Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem
Autor: NASA
1. ledna 1801 (220 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.

3. ledna 1886 (135 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.

3. ledna 1986 (35 let) byly pořízeny snímky a na nich identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Jaroslav Štěpánek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Grigory Neujmin, Juliet, Portia, Ceres, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »