6. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 2. do 13. 2. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a mělo by se ukázat Lunar X. Večer zamávejme na rozloučenou planetě Jupiter. Ráno září planeta Venuše a k ní se přidává slabý Mars a Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená. Raketa Falcon 9 třikrát úspěšně odstartovala, třikrát přistál její první stupeň a vyneseno bylo 51 družic. Před 75 lety byl na dálném východě Ruska zaznamenán pád velkého bolidu doprovázený explozí tělesa v husté atmosféře a dopadem mnoha tun železných meteoritů v pohoří Sichote-Aliň.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 8. února ve 14:50 SEČ. Na rozhraní světla a tmy, na terminátoru, by se v úterý kolem 18. hodiny mělo rozsvítit pomyslné písmeno X a o kus výše písmeno V. Útvar zvaný Lunar X je pěknou hrou stínů na valech kráterů.
Autor: Petr Valach
Jupiter (−2 mag) už mizí v záři Slunce. Z večerní oblohy tento týden mizí. Ráno svítí nízko nad jihovýchodem výrazná planeta Venuše (−4,9 mag), kterou nyní doplňuje Merkur (0 mag) a Mars (1,4 mag).
Aktivita Slunce je zvýšená. Několik skupin skvrn zpestřuje pozorování, pokud se obloha na chvíli otevře, jako se to stalo v uplynulém týdnu. Výrazné erupce zatím nenastaly. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Raketa Falcon 9 se stala nosičem s nejvíce úspěšnými starty v řadě. Pomohla k tomu i trojice startů v uplynulém týdnu, doprovázená také trojím úspěšným dosednutím prvního stupně. Dvakrát na pevninu a jednou na mořskou plošinu. V noci na úterý 1. 2. byla vynesena italská radarová družice Cosmo SkyMed druhé generace (CSG-2). Ve středu byla vynesena tajná americká družice NROL-87. Ve čtvrtek bylo vyneseno 49 Starlinků (mise 4-7).
Autor: SpaceX
V sobotu 5. 2. proběhl úspěšně start rakety Sojuz-2.1a. Tajná vojenská družice s označením Kosmos 2553 má podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře za účel testování nových technologií a studium vlivu těžkých nabitých částic na ně. Ve skutečnosti prý ale může jít o optoelektronickou nebo radarovou družici.
V pondělí 7. 2. 19. hodině našeho času se otevírá startovní okno pro odložený start rakety Astra Rocket 3.3 z floridského kosmodromu CCSFS. Vynést má čtveřici menších družic.
Výročí
8. února 1992 (30 let) proletěla sonda Ulysses kolem Jupiteru. Sonda byla vypuštěna z paluby raketoplánu Discovery 6. 10. 1990 a gravitační manévr u Jupiteru ji dostal na dráhu kolem Slunce s tak velkým sklonem, že mohla postupně sledovat severní i jižní pól Slunce. Díky tomu, že Ulysses vydržela více než 12 let, pomohla nám poznat heliosféru během slunečního minima i maxima aktivity.
12. února 1947 (75 let) byl zaznamenán pád bolidu Sichote-Aliň. V historii je to poměrně unikátní úkaz, kdy byl pozorován pád velkého denního bolidu, který explodoval ve výšce asi 5,6 km a z něhož asi 23 tun materiálu dopadlo v podobě železných meteoritů až na zem. Největší úlomky vytvořily krátery, z nichž největší mají až 26 metrů.
13. února 1852 (170 let) se narodil John Dreyer, tvůrce významných katalogů: NGC katalogu mlhovin a hvězdokup (1888), IC katalogu (1895) a druhého IC katalogu (1908). První známý katalog objektů vydal Charles Messier a Pierre Méchain v roce 1781 a zahrnoval 103 objektů. Později v katalogizaci pokračovali William a John Herschelovi (General Catalogue 1863, 5096 objektů). John Dreyer začal pracovat nejprve jako asistent Lorda Rosse a měl tak k dispozici tehdy největší 6 stopový reflektor. Později pokračoval jako ředitel Armagh Observatory, kdy vydal NGC a později IC katalogy. Tím zahrnul 7840, 1520 respektive 3866 objektů oblohy.
Výhled na příští týden
- výročí: Luna 20
- výročí: Malcolm Hartley
- výročí: Hiten u Měsíce
- výročí: Klym Čurjumov
- výročí: John Glenn, Mercury-Friendship 7
- výročí: (10199) Chariklo
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
