Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2024

7. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 14. února 2024 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 2. do 18. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Pokud počasí dovolí, můžeme spatřit i menším dalekohledem několik komet. Skončila soukromá mise Axiom 3, posádka přistála v Crew Dragonu u pobřeží Floridy. Před 460 lety se narodil vynikající pozorovatel Galileo Galilei, kterého známe jako objevitele nových jevů, jako jsou Jupiterovy Měsíce, fáze Venuše nebo otáčení Slunce se skvrnami.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 16. února v 16:01 SEČ. V tento den se bude nacházet v těsném sousedství hvězdokupy Plejády v Býku.

Planety
Jupiter (−2,3 mag) je večer vysoko nad jihozápadem. Z dalších planet je dobře viditelný už jen Uran (5,7 mag), který je asi 10° od Jupiteru (také v souhvězdí Berana). Ráno se Venuše (−3,9 mag) nachází poblíž obzoru a je téměř nepozorovatelná. Nedaleko ní je ještě trochu níž Mars (1,3 mag).

Slunce se skvrnami a přelétající Airbus A380 (6. 2. 2024, dalekohled Seestar S50) Autor: Jakub Mazúr
Slunce se skvrnami a přelétající Airbus A380 (6. 2. 2024, dalekohled Seestar S50)
Autor: Jakub Mazúr
Aktivita Slunce je poměrně vysoká. O silné erupce se starala jednak aktivní oblast, která o víkendu zapadla a rozloučila se silnou erupcí X3,4 a potom také uprostřed Slunce velká oblast se skvrnami, která je tedy potenciálně nejzajímavější, pokud by k silné erupci v tomto týdnu došlo. V případě silné erupce a zásahu Země oblakem nabitých částic by mohlo dojít i k polární záři. Aktuálně k takové erupci téměř došlo v noci ze soboty na neděli, kdy po erupci M9 vyletěl oblak částic a uvidíme, jak to nakonec bude nebo nebude mít vliv na Zemi. Detailně dění sledujte na Spaceweather.comSpaceweatherlive.com. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Na obloze je několik jasnějších komet. Kometa 12P/Pons-Brooks má jasnost asi 8 mag a nachází se v souhvězdí Labutě nad předníma nohama Pegasa. Nejvýše na večerní obloze v Býku je slabší 144P/Kushida. A v souhvězdí Panny mezi mnoha galaxiemi se nachází 62P/Tsuchinshan. Detailní popis viditelnosti komet podává pravidelný přehled zvaný Kometární okénko.

Kosmonautika

Kosmická loď Crew Dragon mise Axiom 3 se oddělila od Mezinárodní vesmírné stanice ve středu 7. února a přistála v pátek 9. 2. do Atlantiku poblíž Floridy.

Evropská kosmická agentura má nyní možnost získávat větší množství dat ze svých planetárních misí. Může za to vylepšení chlazení radiové antény. Více na Kosmoanutix.cz.

8. února byla pomocí rakety Falcon 9 vypuštěna mise nazvaná PACE určená ke sledování zemského povrchu. Družice dálkového průzkumu Země přináší nejen vědecky zajímavá data, ale i dechberoucí pohledy třeba na erupci sopky na Islandu.

Výročí

12. února 1974 (50 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením až 100 metrů.

15. února 1564 (460 let) se narodil Galileo Galilei. V paměti nám zůstal zachován nejen jako jeden z prvních pozorovatelů oblohy tehdy novým přístrojem – dalekohledem, ale hlavně díky tomu, že svá pozorování přesně zaznamenával. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný. Jmenovala se po něm i největší mise k Jupiteru, stejně jako dodnes nazýváme jeho jménem měsíce, které u něj objevil.

17. února 1959 (65 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Marsu a Venuše
  • Výročí: Jaroslav Císař
  • Výročí: raketa Bumper WAC
  • Výročí: Mariner 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Vanguard 2, Galileo Galilei, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »