7. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2025. Měsíc bude v úplňku. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Aktivita Slunce se snížila, geomagnetické pole narušil jen rychlejší sluneční vítr z velké koronální díry právě mířící k Zemi. Blue Origin má na kontě opět nějaké problémy, jako je rozpad horního stupně New Glenn nebo neotevření padáku New Shepard. Dobře na tom není ani Boeing a potenciální stavba nových SLS. Vymění se pořadí použití kabin Crew Dragon. Před 35 lety pořídil Voyager 1 mozaiku planet Sluneční soustavy.
Obloha
Autor: Zbyněk Šmíd
Planety
Merkur je zatím nepozorovatelný, právě prošel horní konjunkcí se Sluncem a je vidět v záběru koronografu SOHO. Nejníže nad jihozápadem je slabší planeta Saturn (1,2 mag). O něco výše je Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem jako velmi slabá hvězdička. Následuje nepřehlédnutelná jasná Venuše (–4,8 mag). Vysoko nad jihem je večer Jupiter (–2,4 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj, Uran (5,7 mag). A zbývá nám vysoko nad jihovýchodem ještě naoranžovělý Mars (–0,7 mag).
Aktivita Slunce je nízká. Zato se v koróně vynořila díra, která tím, jak se namířila k Zemi, způsobila zvýšení rychlosti slunečního větru, ale ne tak moc, aby z toho byly jasné polární záře. Zato média se této jinak běžné věci docela chytla a díra na Slunci byla hitem. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Nedávno objevená potenciálně nebezpečná planetka 2024 YR4 zaujala předpovědí nenulové pravděpodobnosti srážky se Zemí. Pravděpodobnost srážky bude z nynějších asi dvou procent v prosinci 2032 klesat s tím, jak bude i nadále pozorována a jak bude její dráha zpřesňována. Je třeba připomenout, že i kdyby se nakonec se Zemí srazila, její rozměry odhadované na 40 až 70 metrů z ní činí stále dost nepříjemný projektil odpovídající svými účinky někam mezi události nad Tunguzkou 1908 a Čeljabinskem 2013. Nejspíše se ale se Zemí nakonec nesrazí. Horší je, že jiné dosud neobjevené těleso podobných rozměrů může přiletět odkudkoliv. Stále neznáme dráhy mnoha jiných takto malých těles.
Autor: NASA/JPL/SSD
Kosmonautika a sondy
Horní stupeň rakety New Glenn (Blue Ring Pathfider) se rozpadl a vytvořil oblak kosmické tříště. Pro Blue origin to není ideální vysvědčení. A při poslední misi New Shepard se opět neotevřel jeden ze tří padáků přistávací kabiny. A i když neletěla s posádkou a nepředstavuje to ohrožení, není to poprvé.
Kosmotýdeník podrobněji rozebírá detaily použitá Crew Dragonů a stavby SLS. Jednotlivé kabiny Crew Dragonů budou pro jednotlivé mise vyměněny. Upřednostní se samozřejmě mise Crew-10, aby mohla být co nejdříve navrácena i dvojice astronautů z Boeing Starlineru. Mise Axiom-8 použije novou kabinu, která se původně stavěla pro Crew-10 a mise Polaris musí zatím počkat.
Boeing oznámil možné omezení počtu pracovních pozic týkajících se výroby raket SLS. Nemělo by se to týkat výroby SLS pro Artemi II nebo Artemis III, která má nést misi s přistáním na povrchu, ale uvidíme, zda to nebude mít vliv na další výpravy a stanici Gateway.
Výročí
11. února 2010 (15 let) byla vynesena sluneční observatoř Solar Dynamics Observatory (SDO), která zcela změnila náš pohled na dynamiku sluneční aktivity.
Autor: NASA
14. února 1980 (45 let) odstartovala americká sonda Solar Maximum Mission. Název napovídá její hlavní účel, tedy studium sluneční aktivity během tehdejšího maxima. Zajímavé je, že v roce 1984 k ní letěl raketoplán Challenger a díky opravě pak fungovala i během minima sluneční aktivity a zanikla v atmosféře až v roce 1989.
14. února 1990 (35 let) pořídila sonda Voyager 1 slavnou mozaiku planet Sluneční soustavy. Země na snímku téměř není vidět a představuje jen titěrný modrý bod.
14. února 2000 (25 let) byla navedena sonda NEAR-Shoemaker na oběžnou dráhu svého cíle, planetky Eros.
Výhled na příští týden
- Merkur na večerní obloze, viditelnost všech planet
- Výročí: Giordano Filippo Bruno
- Výročí: Ranger 8
- Výročí: první japonská družice Ōsumi
- Výročí: Cornelis Johannes van Houten
- Výročí: Tombaugh poprvé spatřil Pluto
- Výročí: Tom Gehrels
- Výročí: Světlana Gerasimenko
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
