Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 20. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 19. února v 16:53 SEČ.

Planety:
Hodně jasný Merkur (kolem −1 mag) je nyní vidět velmi nízko nad obzorem mezi jihozápadem a západem. Ideální doba k pozorování je asi po 18. hodině. Mars (1,1 mag) a Uran (5,8 mag) jsou večer v Beranovi výše nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), který je nejvýše. Nízko je pak jasná Venuše (−4,1 mag) a také Saturn (0,6 mag). Obě planety budou v konjunkci 18. února, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost asi jeden stupeň. Venuše bude tento den navíc jen 6 úhlových minut nad hvězdou pí Sgr (2,9 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Polární záře nyní způsobují koronální díry. Jedna taková nyní vrhne rychlejší sluneční vítr k Zemi kolem 19. / 20. února. NASA také vydala zajímavé informace, když díky misi THEMIS víme, že magnetické pole Země vibruje jako blána bubnu. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) bude na tmavé bezměsíčné obloze vidět opět zhruba od 21. února. Bude se pohybovat mezi hvězdou 3,6 mag theta Gem a hvězdou 2,6 mag theta Aur.

Kosmonautika

NASA oznámila, že další pokusy o kontaktování vozítka Opportunity už nevedly k jeho probuzení a misi Mars Exploration Rover ukončila. Když v roce 2003 odstartovaly oba rovery k Marsu, řada lidí do této mise zainteresovaných měla zcela jiné životy než dnes (a někdo už ani nežije). Mise byla přelomová jak co do trvání (Spirit 6 let, Opportunity 14,5 roku), tak významu vědeckých objevů. Díky okamžitému umisťování snímků na web se mohli do výzkumu Marsu zapojit i nadšenci, kteří skládali panoramata a programovali speciální software. Výsledkem jejich aktivit je fórum Unmannedspaceflight.com a také to, že jeho zakladatel Doug Ellison nyní pracuje v JPL. Jeho Eyes on the Solar System nebo animaci přistání Curiosity jste možná zahlédli. Fórum je součástí aktivit The Planetary Society, která je významným propagátorem výzkumu Sluneční soustavy (známá je např. redaktorka Emily Lakdawalla, která také rozvinula svoji kariéru na misi MER a Cassini). Ze zkušeností s vozítky MER významně čerpají i mise Curiosity a doufejme že brzy bude i Mars rover 2020.

Minulý týden jsme zmínili dokončení instalace seismometru SEIS ze sondy InSight a už tu máme informace, že byl vyložen i přístroj HP3. Ten má za úkol se zavrtat do hloubky v ideálním případě až 5 metrů. Přístroj byl vyložen asi metr od SEIS. Uvidíme, zda už je to finální pozice.

Japonská agentura JAXA oznámila, že v tomto týdnu (pravděpodobně 22. února) by se měla Hayabusa 2 pokusit o odběr vzorků asteroidu Ryugu.

21. února má být z Bajkonuru vynesena raketou Sojuz 2-1b družice EgyptSat-A a na 22. února je plánován start rakety Falcon 9 s několika družicemi. Primární náklad je Nusantara Satu (PSN 6) na dráhu přechodovou ke geostacionární, sekundárními jsou měsíční lander Beresheet izraelského týmu SpaceIL a mikrosatelit S5 pro Air Force Research Lab.

Výročí

19. února 1894 (125 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (70 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

Výhled na příští týden 

  • večerní Merkur v elongaci
  • Výročí: Mars 6
  • Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
  • Výročí: Rosetta, start ke kometě
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jaroslav Císař, Opportunity, Bumper WAC, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »