Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 20. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 19. února v 16:53 SEČ.

Planety:
Hodně jasný Merkur (kolem −1 mag) je nyní vidět velmi nízko nad obzorem mezi jihozápadem a západem. Ideální doba k pozorování je asi po 18. hodině. Mars (1,1 mag) a Uran (5,8 mag) jsou večer v Beranovi výše nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), který je nejvýše. Nízko je pak jasná Venuše (−4,1 mag) a také Saturn (0,6 mag). Obě planety budou v konjunkci 18. února, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost asi jeden stupeň. Venuše bude tento den navíc jen 6 úhlových minut nad hvězdou pí Sgr (2,9 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Polární záře nyní způsobují koronální díry. Jedna taková nyní vrhne rychlejší sluneční vítr k Zemi kolem 19. / 20. února. NASA také vydala zajímavé informace, když díky misi THEMIS víme, že magnetické pole Země vibruje jako blána bubnu. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) bude na tmavé bezměsíčné obloze vidět opět zhruba od 21. února. Bude se pohybovat mezi hvězdou 3,6 mag theta Gem a hvězdou 2,6 mag theta Aur.

Kosmonautika

NASA oznámila, že další pokusy o kontaktování vozítka Opportunity už nevedly k jeho probuzení a misi Mars Exploration Rover ukončila. Když v roce 2003 odstartovaly oba rovery k Marsu, řada lidí do této mise zainteresovaných měla zcela jiné životy než dnes (a někdo už ani nežije). Mise byla přelomová jak co do trvání (Spirit 6 let, Opportunity 14,5 roku), tak významu vědeckých objevů. Díky okamžitému umisťování snímků na web se mohli do výzkumu Marsu zapojit i nadšenci, kteří skládali panoramata a programovali speciální software. Výsledkem jejich aktivit je fórum Unmannedspaceflight.com a také to, že jeho zakladatel Doug Ellison nyní pracuje v JPL. Jeho Eyes on the Solar System nebo animaci přistání Curiosity jste možná zahlédli. Fórum je součástí aktivit The Planetary Society, která je významným propagátorem výzkumu Sluneční soustavy (známá je např. redaktorka Emily Lakdawalla, která také rozvinula svoji kariéru na misi MER a Cassini). Ze zkušeností s vozítky MER významně čerpají i mise Curiosity a doufejme že brzy bude i Mars rover 2020.

Minulý týden jsme zmínili dokončení instalace seismometru SEIS ze sondy InSight a už tu máme informace, že byl vyložen i přístroj HP3. Ten má za úkol se zavrtat do hloubky v ideálním případě až 5 metrů. Přístroj byl vyložen asi metr od SEIS. Uvidíme, zda už je to finální pozice.

Japonská agentura JAXA oznámila, že v tomto týdnu (pravděpodobně 22. února) by se měla Hayabusa 2 pokusit o odběr vzorků asteroidu Ryugu.

21. února má být z Bajkonuru vynesena raketou Sojuz 2-1b družice EgyptSat-A a na 22. února je plánován start rakety Falcon 9 s několika družicemi. Primární náklad je Nusantara Satu (PSN 6) na dráhu přechodovou ke geostacionární, sekundárními jsou měsíční lander Beresheet izraelského týmu SpaceIL a mikrosatelit S5 pro Air Force Research Lab.

Výročí

19. února 1894 (125 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (70 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

Výhled na příští týden 

  • večerní Merkur v elongaci
  • Výročí: Mars 6
  • Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
  • Výročí: Rosetta, start ke kometě
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jaroslav Císař, Opportunity, Bumper WAC, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »