Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2023

8. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 22. února 2023 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 2. do 26. 2. 2023. Měsíc je v novu. Dorůstající srpek se objeví na večerní obloze a nastane i pěkná konjunkce s jasnou Venuší a Jupiterem. Slunce je stále velmi aktivní, rozkolísá se i zemské magnetické pole. K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22. Poškozený Progress MS-21 se odpojil dle původního plánu, tedy 18. února. Chystá se start další dlouhodobé mise Crew-6. Před 100 lety se narodil český astronom Josip Kleczek.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 20. února v 8:06 SEČ. Již 22. února nastane pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem, kdy Měsíc bude mezi nimi do trojúhelníku. 25. 2. již bude poblíž planety Uran a 26. 2. pod Plejádami.

Planety
Za soumraku jsou k sobě již velmi blízko výrazné hvězdy, tedy planety Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−2,1 mag). Jejich konjunkce nastane již 1. března. Mars (0,1 mag) je večer vysoko nad jihem. Uran (5,8 mag) je o něco níže nad jihozápadem.
K pozorování GRS na Jupiteru máme již jen málo příležitostí. Středem kotoučku prochází optimálně např. 21. 2. v 18:45 SEČ a 26. 2. v 17:55. V neděli 19. 2. probíhá přechod Io (měsíc od 18:36, stín až od 19:28). 20. 2. v 18:48 se vynoří Io ze stínu Jupiteru. 24. 2. můžeme zachytit přechod měsíce Europa (stín od 17:16 do 19:50, v 18:18 skončí přechod měsíce). 25. 2. přechází Ganymed (měsíc končí už v 17:38, stín přechází od 18:08).

Sluneční skvrny 16. 2. v 15:36 SEČ Autor: Jan Gabriel
Sluneční skvrny 16. 2. v 15:36 SEČ
Autor: Jan Gabriel
Aktivita Slunce je opět zvýšená. Nejsilnější erupce X2,2 nastala ve východní části kotouče 16. 2. a byl při ní uvolněn velký oblak plazmatu, jehož okrajová část by mohla zasáhnout zemskou magnetosféru. Bohužel podle modelu jen úplným okrajem během 20. února. Ještě předtím byl o víkendu předvídán jeden slabší oblak z erupce 15. 2. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) se nyní nachází v Býku poblíž štítu Oriona a pomalu slábne. Stále je však snadno dostupná triedrem. Stačí k tomu jen tmavá obloha. V souhvězdí Andromedy se nyní nachází další poměrně jasná kometa C/2020 V2 (ZTF).

Poloha komety C/2022 E3 (ZTF) na konci února 2023 Autor: https://www.czsky.cz/
Poloha komety C/2022 E3 (ZTF) na konci února 2023
Autor: https://www.czsky.cz/

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-23, která má v bezpilotním režimu dorazit k ISS jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22, bude vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 24. února 2023 a k ISS se má připojit o dva dny později 26. 2. Místo posádky doveze Sojuz MS-23 na ISS 429 kg nákladu. Mezitím došlo 18. 2. k odpojení poškozeného nákladního Progressu MS-21. Po prozkoumání posádkou stanice bylo rozhodnuto o jeho deorbitaci podle plánu. Je možné, že únik chladiva ze Sojuzu MS-22 a Prosgressu MS-21 spolu souvisí, ale výsledky šetření týmy NASA a Roskosmosu dosud nemáme.

Start nové japonské rakety H3 se nakonec neuskutečnil. Hlavní motor se zapálil a vzápětí zhasnul a startovní sekvence byla přerušena. Další termín startu nebyl zatím oznámen.

SpaceX dvakrát vypustila raketu Falcon 9. 17. 2. vynášel 51 družic Starlink (mise 2-5 a první stupeň č. 1063 podeváté úspěšně přistál). 18. února proběhl úspěšně start s telekomunikační družicí Inmarsat-6 F2 a první stupeň č. 1077 přistál potřetí.

V týdnu by měl 23. 2. proběhnout start čínské rakety CZ-3B/G3 s geostacionární družicí Zhongxing-26, Falcon 9 má 23. 2. startovat na misi Starlink 6-1.

26. února je v plánu start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS. Posádku tvoří čtveřice Stephen Bowen, Warren Hoburg (USA), Sultan AlNejadí (SAE) a Andrej Feďajev (Rus).

Výročí

Josip Kleczek
Josip Kleczek
22. února 1923 (100 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a takému byla udělena Nušlova cena v roce 2003. Opustil nás 5. ledna 2014 ve věku téměř 91 let.

Jocelyn Bell Burnellová Autor: University of Dundee
Jocelyn Bell Burnellová
Autor: University of Dundee
24. února 1968 (55 let) vyšel v časopisu Nature článek oznamující objev pulsarů (Observation of a Rapidly Pulsating Radio Source. Pulsarů si poprvé všimla 6. srpna 1967 Jocelyne Bellová (Burnellová), která jich pak během následující měsíců našla ještě několik. Tým vedený Anthony Hewishem se nejprve domníval, že jde o pozemské zdroje, ale když se ukázal jejich vesmírný původ, začalo se jim humorně přezdívat „Little Green Man“ (LGM) pro jejich mimozemský původ. Brzy se ukázalo, že jde o rychle rotující neutronové hvězdy, jak již naznačoval i článek v Nature v únoru 1968. Nobelovu cenu za objev pulsarů dostal v roce 1974 bohužel pouze vedoucí celého týmu a iniciátor projektu Hewish. Ten nikdy zásluhy Jocelyn nezpochybňoval, ale ta se ocenění tehdy nedočkala.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Zond 4
  • výročí: Sojuz 28, Gubarev – Remek
  • výročí: Patrick Moore

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jocelyn Bell, Josip Kleczek, Objev pulsarů, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »