Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2023

8. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 22. února 2023 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 2. do 26. 2. 2023. Měsíc je v novu. Dorůstající srpek se objeví na večerní obloze a nastane i pěkná konjunkce s jasnou Venuší a Jupiterem. Slunce je stále velmi aktivní, rozkolísá se i zemské magnetické pole. K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22. Poškozený Progress MS-21 se odpojil dle původního plánu, tedy 18. února. Chystá se start další dlouhodobé mise Crew-6. Před 100 lety se narodil český astronom Josip Kleczek.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 20. února v 8:06 SEČ. Již 22. února nastane pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem, kdy Měsíc bude mezi nimi do trojúhelníku. 25. 2. již bude poblíž planety Uran a 26. 2. pod Plejádami.

Planety
Za soumraku jsou k sobě již velmi blízko výrazné hvězdy, tedy planety Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−2,1 mag). Jejich konjunkce nastane již 1. března. Mars (0,1 mag) je večer vysoko nad jihem. Uran (5,8 mag) je o něco níže nad jihozápadem.
K pozorování GRS na Jupiteru máme již jen málo příležitostí. Středem kotoučku prochází optimálně např. 21. 2. v 18:45 SEČ a 26. 2. v 17:55. V neděli 19. 2. probíhá přechod Io (měsíc od 18:36, stín až od 19:28). 20. 2. v 18:48 se vynoří Io ze stínu Jupiteru. 24. 2. můžeme zachytit přechod měsíce Europa (stín od 17:16 do 19:50, v 18:18 skončí přechod měsíce). 25. 2. přechází Ganymed (měsíc končí už v 17:38, stín přechází od 18:08).

Sluneční skvrny 16. 2. v 15:36 SEČ Autor: Jan Gabriel
Sluneční skvrny 16. 2. v 15:36 SEČ
Autor: Jan Gabriel
Aktivita Slunce je opět zvýšená. Nejsilnější erupce X2,2 nastala ve východní části kotouče 16. 2. a byl při ní uvolněn velký oblak plazmatu, jehož okrajová část by mohla zasáhnout zemskou magnetosféru. Bohužel podle modelu jen úplným okrajem během 20. února. Ještě předtím byl o víkendu předvídán jeden slabší oblak z erupce 15. 2. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) se nyní nachází v Býku poblíž štítu Oriona a pomalu slábne. Stále je však snadno dostupná triedrem. Stačí k tomu jen tmavá obloha. V souhvězdí Andromedy se nyní nachází další poměrně jasná kometa C/2020 V2 (ZTF).

Poloha komety C/2022 E3 (ZTF) na konci února 2023 Autor: https://www.czsky.cz/
Poloha komety C/2022 E3 (ZTF) na konci února 2023
Autor: https://www.czsky.cz/

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-23, která má v bezpilotním režimu dorazit k ISS jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22, bude vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 24. února 2023 a k ISS se má připojit o dva dny později 26. 2. Místo posádky doveze Sojuz MS-23 na ISS 429 kg nákladu. Mezitím došlo 18. 2. k odpojení poškozeného nákladního Progressu MS-21. Po prozkoumání posádkou stanice bylo rozhodnuto o jeho deorbitaci podle plánu. Je možné, že únik chladiva ze Sojuzu MS-22 a Prosgressu MS-21 spolu souvisí, ale výsledky šetření týmy NASA a Roskosmosu dosud nemáme.

Start nové japonské rakety H3 se nakonec neuskutečnil. Hlavní motor se zapálil a vzápětí zhasnul a startovní sekvence byla přerušena. Další termín startu nebyl zatím oznámen.

SpaceX dvakrát vypustila raketu Falcon 9. 17. 2. vynášel 51 družic Starlink (mise 2-5 a první stupeň č. 1063 podeváté úspěšně přistál). 18. února proběhl úspěšně start s telekomunikační družicí Inmarsat-6 F2 a první stupeň č. 1077 přistál potřetí.

V týdnu by měl 23. 2. proběhnout start čínské rakety CZ-3B/G3 s geostacionární družicí Zhongxing-26, Falcon 9 má 23. 2. startovat na misi Starlink 6-1.

26. února je v plánu start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS. Posádku tvoří čtveřice Stephen Bowen, Warren Hoburg (USA), Sultan AlNejadí (SAE) a Andrej Feďajev (Rus).

Výročí

Josip Kleczek
Josip Kleczek
22. února 1923 (100 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a takému byla udělena Nušlova cena v roce 2003. Opustil nás 5. ledna 2014 ve věku téměř 91 let.

Jocelyn Bell Burnellová Autor: University of Dundee
Jocelyn Bell Burnellová
Autor: University of Dundee
24. února 1968 (55 let) vyšel v časopisu Nature článek oznamující objev pulsarů (Observation of a Rapidly Pulsating Radio Source. Pulsarů si poprvé všimla 6. srpna 1967 Jocelyne Bellová (Burnellová), která jich pak během následující měsíců našla ještě několik. Tým vedený Anthony Hewishem se nejprve domníval, že jde o pozemské zdroje, ale když se ukázal jejich vesmírný původ, začalo se jim humorně přezdívat „Little Green Man“ (LGM) pro jejich mimozemský původ. Brzy se ukázalo, že jde o rychle rotující neutronové hvězdy, jak již naznačoval i článek v Nature v únoru 1968. Nobelovu cenu za objev pulsarů dostal v roce 1974 bohužel pouze vedoucí celého týmu a iniciátor projektu Hewish. Ten nikdy zásluhy Jocelyn nezpochybňoval, ale ta se ocenění tehdy nedočkala.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Zond 4
  • výročí: Sojuz 28, Gubarev – Remek
  • výročí: Patrick Moore

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jocelyn Bell, Josip Kleczek, Objev pulsarů, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »