Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Avizovaná kometa PanSTARRS z jižní oblohy

Avizovaná kometa PanSTARRS z jižní oblohy

Kometa Hale-Bopp nad italskou Cortinou v roce 1997. Autor: Diego Gaspari a Giuseppe Menardi
Kometa Hale-Bopp nad italskou Cortinou v roce 1997.
Autor: Diego Gaspari a Giuseppe Menardi
Obyvatelé jižní polokoule měli opět štěstí a mohli na obloze spatřit pouhým okem velice jasnou kometu s nádherným ohonem: C/2011 W3 (Lovejoy). My, obyvatelé severní polokoule, jsme bohužel tuto podívanou mohli zažít jen zprostředkovaně na našich monitorech. Není to ale „ono“. Ovšem dlouholetý půst po velice jasné kometě severní oblohy může mít v dohledné době konec. Kometou, která by mohla splnit naše toužebná přání, se může stát loni objevená C/2011 L4 (Panstarrs).

O této kometě jste již mohli číst v článku Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou?. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu objevenou dlouho před průchodem u Slunce; ten má nastat na jaře příštího roku. Jasnost komety je však velice nejistá a zatímco podle optimistických předpovědí se můžeme těšit na nádherné divadlo, pesimistická předpověď by při splnění znamenala pouze jasnější kometu pro triedry.

Rozluštit záhadu, co uvidíme na jarní obloze v příštím roce, se pokusil i tým českých astronomů pracující s robotickým dalekohledem FRAM v Argentině.

“Nová” kometa u Slunce

Kometa na snímcích z robotického dalekohledu FRAM z 23.února je zatím velice těžko rozlišitelná od hvězd, prozradí jí ovšem mírný pohyb.
Kometa na snímcích z robotického dalekohledu FRAM z 23.února je zatím velice těžko rozlišitelná od hvězd, prozradí jí ovšem mírný pohyb.
Kometa PanSTARRS patří mezi tzv. dynamicky nové komety, přicházející poprvé z Oortova oblaku. Oortův oblak si můžeme představit jako extrémě řídký oblak ohromných rozměrů ve více než tisícinásobné vzdálenosti planety Neptun od Slunce, obepínající ze všech stran naší mateřskou hvězdu. Na tomto místě je snad několik biliónů kometárních jader vypuzených z vnitřních oblastí Sluneční soustavy krátce po jejím vzniku. Díky gravitačním poruchám okolních hvězd (komety jsou prakticky již v mezihvězdném prostoru) jsou některé z nich nasměrovány zpět do vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Po milióny let trvající cestě pak můžeme tyto komety pozorovat i na naší obloze.

Nepříjemná vlastnost těchto komet je, že se obvykle zdají aktivnější dále od Slunce, s přibližováním však jejich aktivita nenarůstá dle očekávání a bývají zdrojem mnoha zklamání, když vůbec nedosáhnou původně očekávané jasnosti. Způsobuje to chemické složení těchto komet. Díky vyhnanství mimo teplejší oblasti se na nich vyskytují exotické formy ledů z těkavých prvků. Ty se odpařují dál od Slunce a dojde k jejich rychlému vyčerpání. Kometě tedy ještě před hlavním představením „dojde dech“.

Česká hlídka komety na jižní obloze

Předpovězený vývoj jasnosti komety dle pozorování FRAM. Tým dalekohledu FRAM: Jakub Černý, Martin Mašek, Jan Ebr, Michael Prouza, Petr Kubánek, Martin Jelínek
Předpovězený vývoj jasnosti komety dle pozorování FRAM. Tým dalekohledu FRAM: Jakub Černý, Martin Mašek, Jan Ebr, Michael Prouza, Petr Kubánek, Martin Jelínek
Kometa PanSTARRS se krátce po objevu na obloze schovala v úhlové blízkosti Slunce. Začátkem letošního roku začala být opět pozorovatelná z jižní oblohy, a proto byl k jejímu sledování použit vzdáleně řízený dalekohled Fyzikálního ústavu AV ČR - FRAM, který se nachází v Argentinské pampě. K pozorování komety byl použit fotometrický filtr R, aby bylo možno přesně monitorovat změny její aktivity a množství prachu trystajícího z jejího jádra. Kometu se povedlo v průběhu února zachytit hned 4-krát. Její jasnost je zatím mírně nad očekáváním a kometa je již na hraně vizuální viditelností velkými dalekohledy.

Vývoj a předpověď jasnosti

Nikdo dnes nedokáže přesně předpovědět, jak se tato kometa zachová blíže Slunci. Aktuální vývoj ale potvrzuje fakt, že se jedná o poměrně velké těleso, takže by neměl hrozit její zánik při průletu kolem Slunce. Ze zkušeností s dlouhoperiodickými kometami lze vytvořit tři scénáře (a jeden bonusový navíc), co můžeme na jarní obloze v příštím roce spatřit:

  1. Pesimistický scénář předpokládá, že po průchodu kolem Slunce by měla v polovině března na naší obloze vyjít kometa o jasnosti zhruba 3 mag. Tedy relativně jasná kometa viditelná pouhým okem srovnatelná např. s kometou Ikeya-Zhang viditelnou v roce 2002 (shodou náhod kometa PanSTARRS zopakuje kousek této komety, která se na obloze zdánlivě přiblížila k jasné galaxii M31 v Andromedě, navíc přesně po 11 letech 4. dubna). Pak bude rychle slábnout a zhruba za 15 – 20 dní definitivně zmizí z dosahu neozbrojeného oka.

  2. Známá kometa Hale-Bopp. Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. Ghirardo
    Známá kometa Hale-Bopp.
    Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. Ghirardo
    Nejpravděpodobnější je scénář
    předpokládající východ komety od Slunce s jasností kolem 1 mag! To už je velice slušná jasnost a jednalo by se o nejjasnější kometu noční oblohy od roku 1997, kdy jsme na obloze mohli pozorovat „kometu století“ Hale-Bopp (od té doby sice byly viditelní dva jasnější „lízači Slunce“, ovšem na denní obloze, resp. za jasného soumraku). V dosahu volného oka by pak kometa mohla zůstat po dobu téměř jednoho měsíce.

  3. Optimističtější scénář nabízí dokonce možnost že by měla zápornou magnitudu a v dosahu pouhého oka by vydržela měsíc a půl! Jednalo by se jistě o nádherný objekt noční oblohy. Bonusovou možností je neočekávaný rozpad jádra. Při podobných událostech dochází k masivní produkci prachu i plynu a kometa by byla ještě jasnější s ohonem táhnoucím se desítky stupňů po obloze.

Vypadá to tedy, že se máme příští rok skutečně na co těšit!

Související:
[1] Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou? (Petr Horálek)
[2] Velká vánoční kometa Lovejoy (Jakub Černý)

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »