Kometa Hale-Bopp nad italskou Cortinou v roce 1997. Autor: Diego Gaspari a Giuseppe MenardiObyvatelé jižní polokoule měli opět štěstí a mohli na obloze spatřit pouhým okem velice jasnou kometu s nádherným ohonem: C/2011 W3 (Lovejoy). My, obyvatelé severní polokoule, jsme bohužel tuto podívanou mohli zažít jen zprostředkovaně na našich monitorech. Není to ale „ono“. Ovšem dlouholetý půst po velice jasné kometě severní oblohy může mít v dohledné době konec. Kometou, která by mohla splnit naše toužebná přání, se může stát loni objevená C/2011 L4 (Panstarrs).
O této kometě jste již mohli číst v článku Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou?. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu objevenou dlouho před průchodem u Slunce; ten má nastat na jaře příštího roku. Jasnost komety je však velice nejistá a zatímco podle optimistických předpovědí se můžeme těšit na nádherné divadlo, pesimistická předpověď by při splnění znamenala pouze jasnější kometu pro triedry.
Rozluštit záhadu, co uvidíme na jarní obloze v příštím roce, se pokusil i tým českých astronomů pracující s robotickým dalekohledem FRAM v Argentině.
“Nová” kometa u Slunce
Kometa na snímcích z robotického dalekohledu FRAM z 23.února je zatím velice těžko rozlišitelná od hvězd, prozradí jí ovšem mírný pohyb.Kometa PanSTARRS patří mezi tzv. dynamicky nové komety, přicházející poprvé z Oortova oblaku. Oortův oblak si můžeme představit jako extrémě řídký oblak ohromných rozměrů ve více než tisícinásobné vzdálenosti planety Neptun od Slunce, obepínající ze všech stran naší mateřskou hvězdu. Na tomto místě je snad několik biliónů kometárních jader vypuzených z vnitřních oblastí Sluneční soustavy krátce po jejím vzniku. Díky gravitačním poruchám okolních hvězd (komety jsou prakticky již v mezihvězdném prostoru) jsou některé z nich nasměrovány zpět do vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Po milióny let trvající cestě pak můžeme tyto komety pozorovat i na naší obloze.
Nepříjemná vlastnost těchto komet je, že se obvykle zdají aktivnější dále od Slunce, s přibližováním však jejich aktivita nenarůstá dle očekávání a bývají zdrojem mnoha zklamání, když vůbec nedosáhnou původně očekávané jasnosti. Způsobuje to chemické složení těchto komet. Díky vyhnanství mimo teplejší oblasti se na nich vyskytují exotické formy ledů z těkavých prvků. Ty se odpařují dál od Slunce a dojde k jejich rychlému vyčerpání. Kometě tedy ještě před hlavním představením „dojde dech“.
Česká hlídka komety na jižní obloze
Předpovězený vývoj jasnosti komety dle pozorování FRAM. Tým dalekohledu FRAM: Jakub Černý, Martin Mašek, Jan Ebr, Michael Prouza, Petr Kubánek, Martin Jelínek Kometa PanSTARRS se krátce po objevu na obloze schovala v úhlové blízkosti Slunce. Začátkem letošního roku začala být opět pozorovatelná z jižní oblohy, a proto byl k jejímu sledování použit vzdáleně řízený dalekohled Fyzikálního ústavu AV ČR - FRAM, který se nachází v Argentinské pampě. K pozorování komety byl použit fotometrický filtr R, aby bylo možno přesně monitorovat změny její aktivity a množství prachu trystajícího z jejího jádra. Kometu se povedlo v průběhu února zachytit hned 4-krát. Její jasnost je zatím mírně nad očekáváním a kometa je již na hraně vizuální viditelností velkými dalekohledy.
Vývoj a předpověď jasnosti
Nikdo dnes nedokáže přesně předpovědět, jak se tato kometa zachová blíže Slunci. Aktuální vývoj ale potvrzuje fakt, že se jedná o poměrně velké těleso, takže by neměl hrozit její zánik při průletu kolem Slunce. Ze zkušeností s dlouhoperiodickými kometami lze vytvořit tři scénáře (a jeden bonusový navíc), co můžeme na jarní obloze v příštím roce spatřit:
Pesimistický scénář předpokládá, že po průchodu kolem Slunce by měla v polovině března na naší obloze vyjít kometa o jasnosti zhruba 3 mag. Tedy relativně jasná kometa viditelná pouhým okem srovnatelná např. s kometou Ikeya-Zhang viditelnou v roce 2002 (shodou náhod kometa PanSTARRS zopakuje kousek této komety, která se na obloze zdánlivě přiblížila k jasné galaxii M31 v Andromedě, navíc přesně po 11 letech 4. dubna). Pak bude rychle slábnout a zhruba za 15 – 20 dní definitivně zmizí z dosahu neozbrojeného oka.
Známá kometa Hale-Bopp. Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. GhirardoNejpravděpodobnější je scénář předpokládající východ komety od Slunce s jasností kolem 1 mag! To už je velice slušná jasnost a jednalo by se o nejjasnější kometu noční oblohy od roku 1997, kdy jsme na obloze mohli pozorovat „kometu století“ Hale-Bopp (od té doby sice byly viditelní dva jasnější „lízači Slunce“, ovšem na denní obloze, resp. za jasného soumraku). V dosahu volného oka by pak kometa mohla zůstat po dobu téměř jednoho měsíce.
Optimističtější scénář nabízí dokonce možnost že by měla zápornou magnitudu a v dosahu pouhého oka by vydržela měsíc a půl! Jednalo by se jistě o nádherný objekt noční oblohy. Bonusovou možností je neočekávaný rozpad jádra. Při podobných událostech dochází k masivní produkci prachu i plynu a kometa by byla ještě jasnější s ohonem táhnoucím se desítky stupňů po obloze.
Vypadá to tedy, že se máme příští rok skutečně na co těšit!
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko
Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu.
M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn.
Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy.
Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti.
Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
25.2. až 18.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4