Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další záblesk na Jupiteru zachycen jen měsíc po předchozím

Další záblesk na Jupiteru zachycen jen měsíc po předchozím

Japonský astronom Ko Arimatsu zachytil možný dopad tělesa na Jupiter jako záblesk v Jupiterově severní rovníkové zóně 15. října 2021 v 13:24 UT. Snímáno pomocí 28cm dalekohledu Schmidt-Cassegrain (Celestron C11). Zachyceno automaticky v Pythonu naprogramovaným software na detekci záblesků na Jupiteru
Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University

Skupina japonských astronomů oznámila objev záblesku na povrchu Jupiteru, který zachytil jejich automatický detekční software 15. října 2021. Ten má pravděpodobně na svědomí dopad tělesa do atmosféry planety. K zachycení záblesku došlo jen měsíc po tom posledním, který detekovalo několik amatérských astronomů 13. září 2021. Pokud se objev potvrdí, půjde o jedenáctý takto zaznamenaný dopad planetky nebo komety na Jupiter od dopadu jader komety Shoemaker-Levy 9 v červenci 1994.

Stalo se to prakticky měsíc od posledního zaznamenaného impaktu, kdy pět amatérských astronomů nezávisle na sobě zaznamenalo záblesk na Jupiteru. Tým astronomů, který vede Ko Arimatsu z Kjótské univerzity, zaznamenal tento poslední záblesk na Jupiteru v pátek 15. října 2021 přesně ve 13:24 UT.

Potenciální dopad tělesa se zaznamenal jako záblesk, který je na videu vidět asi od 12. sekundy ve světlém pásu vpravo. Zdroj videa: Youtube/Ko Arimatsu/Kyoto University

Arimatsu a jeho skupina používají detekční software nazvaný PONCOTS, který je součástí systému automatických dalekohledů pro zachycení náhodných událostí (Organized Autotelescopes for Serendipitous Event Survey – OASES). K zachycené události došlo v pásu nazvaném severní rovníková zóna (North Tropical Zone) pod tenčím tmavým pásem nazývaným North Temperate Belt. Záblesk je na videu patrný po dobu čtyř sekund. Velmi rychle narůstá k maximu jasu, pak má asi dvě sekundy stejný jas a pak mizí.

Kresba Jupiteru, na které vidíme střídání tmavých a světlých pásů na povrchu Jupiteru. Světlé zóny jsou chladnější oblasti, kde se díváme na vrchní stranu čpavkových oblak. Tmavší pásy jsou teplejší oblasti Autor: Sky&Telescope
Kresba Jupiteru, na které vidíme střídání tmavých a světlých pásů na povrchu Jupiteru. Světlé zóny jsou chladnější oblasti, kde se díváme na vrchní stranu čpavkových oblak. Tmavší pásy jsou teplejší oblasti
Autor: Sky&Telescope

Podle dat Europlanet Society dopadne na Jupiter ročně asi šest objektů velkých 10 metrů nebo větších (což už jsou objekty dost velké na to, aby je při jejich impaktu zachytili amatérští astronomové). Díky software pro detekci přechodných jevů, jako je například DeTeCt, se tempo objevů těchto událostí v posledních letech zvýšilo. Jak víme, poslední taková událost ze září 2021 nezanechala na povrchu planety žádnou tmavou skvrnu (jako například dopady jader komety Shoemaker-Levy 9). Tato událost tedy nebude zřejmě výjimkou. Obě události nám však ukazují, že potenciálně nebezpečných těles poletuje ve vesmíru opravdu velké množství. Je však štěstí, že řadu z nich vychytá (doslova by se dalo říci vyluxuje) díky své silné gravitaci právě Jupiter.

Snímek Jupiteru v nepravých barvách ukazuje záblesk v kombinaci dat ve viditelném spektru s těmi infračervenými Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University
Snímek Jupiteru v nepravých barvách ukazuje záblesk v kombinaci dat ve viditelném spektru s těmi infračervenými
Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University

Amatérští astronomové nyní mohou prohlédnout své archivy a poslat případně video s tímto zábleskem přímo zainteresovaným osobám, kterými jsou Marc Delcroix nebo Ricardo Hueso.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sky&Telescope



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jupiter, Jupiter impakt


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »