Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další záblesk na Jupiteru zachycen jen měsíc po předchozím

Další záblesk na Jupiteru zachycen jen měsíc po předchozím

Japonský astronom Ko Arimatsu zachytil možný dopad tělesa na Jupiter jako záblesk v Jupiterově severní rovníkové zóně 15. října 2021 v 13:24 UT. Snímáno pomocí 28cm dalekohledu Schmidt-Cassegrain (Celestron C11). Zachyceno automaticky v Pythonu naprogramovaným software na detekci záblesků na Jupiteru
Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University

Skupina japonských astronomů oznámila objev záblesku na povrchu Jupiteru, který zachytil jejich automatický detekční software 15. října 2021. Ten má pravděpodobně na svědomí dopad tělesa do atmosféry planety. K zachycení záblesku došlo jen měsíc po tom posledním, který detekovalo několik amatérských astronomů 13. září 2021. Pokud se objev potvrdí, půjde o jedenáctý takto zaznamenaný dopad planetky nebo komety na Jupiter od dopadu jader komety Shoemaker-Levy 9 v červenci 1994.

Stalo se to prakticky měsíc od posledního zaznamenaného impaktu, kdy pět amatérských astronomů nezávisle na sobě zaznamenalo záblesk na Jupiteru. Tým astronomů, který vede Ko Arimatsu z Kjótské univerzity, zaznamenal tento poslední záblesk na Jupiteru v pátek 15. října 2021 přesně ve 13:24 UT.

Potenciální dopad tělesa se zaznamenal jako záblesk, který je na videu vidět asi od 12. sekundy ve světlém pásu vpravo. Zdroj videa: Youtube/Ko Arimatsu/Kyoto University

Arimatsu a jeho skupina používají detekční software nazvaný PONCOTS, který je součástí systému automatických dalekohledů pro zachycení náhodných událostí (Organized Autotelescopes for Serendipitous Event Survey – OASES). K zachycené události došlo v pásu nazvaném severní rovníková zóna (North Tropical Zone) pod tenčím tmavým pásem nazývaným North Temperate Belt. Záblesk je na videu patrný po dobu čtyř sekund. Velmi rychle narůstá k maximu jasu, pak má asi dvě sekundy stejný jas a pak mizí.

Kresba Jupiteru, na které vidíme střídání tmavých a světlých pásů na povrchu Jupiteru. Světlé zóny jsou chladnější oblasti, kde se díváme na vrchní stranu čpavkových oblak. Tmavší pásy jsou teplejší oblasti Autor: Sky&Telescope
Kresba Jupiteru, na které vidíme střídání tmavých a světlých pásů na povrchu Jupiteru. Světlé zóny jsou chladnější oblasti, kde se díváme na vrchní stranu čpavkových oblak. Tmavší pásy jsou teplejší oblasti
Autor: Sky&Telescope

Podle dat Europlanet Society dopadne na Jupiter ročně asi šest objektů velkých 10 metrů nebo větších (což už jsou objekty dost velké na to, aby je při jejich impaktu zachytili amatérští astronomové). Díky software pro detekci přechodných jevů, jako je například DeTeCt, se tempo objevů těchto událostí v posledních letech zvýšilo. Jak víme, poslední taková událost ze září 2021 nezanechala na povrchu planety žádnou tmavou skvrnu (jako například dopady jader komety Shoemaker-Levy 9). Tato událost tedy nebude zřejmě výjimkou. Obě události nám však ukazují, že potenciálně nebezpečných těles poletuje ve vesmíru opravdu velké množství. Je však štěstí, že řadu z nich vychytá (doslova by se dalo říci vyluxuje) díky své silné gravitaci právě Jupiter.

Snímek Jupiteru v nepravých barvách ukazuje záblesk v kombinaci dat ve viditelném spektru s těmi infračervenými Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University
Snímek Jupiteru v nepravých barvách ukazuje záblesk v kombinaci dat ve viditelném spektru s těmi infračervenými
Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University

Amatérští astronomové nyní mohou prohlédnout své archivy a poslat případně video s tímto zábleskem přímo zainteresovaným osobám, kterými jsou Marc Delcroix nebo Ricardo Hueso.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sky&Telescope



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jupiter, Jupiter impakt


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »