Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další záblesk na Jupiteru zachycen jen měsíc po předchozím

Další záblesk na Jupiteru zachycen jen měsíc po předchozím

Japonský astronom Ko Arimatsu zachytil možný dopad tělesa na Jupiter jako záblesk v Jupiterově severní rovníkové zóně 15. října 2021 v 13:24 UT. Snímáno pomocí 28cm dalekohledu Schmidt-Cassegrain (Celestron C11). Zachyceno automaticky v Pythonu naprogramovaným software na detekci záblesků na Jupiteru
Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University

Skupina japonských astronomů oznámila objev záblesku na povrchu Jupiteru, který zachytil jejich automatický detekční software 15. října 2021. Ten má pravděpodobně na svědomí dopad tělesa do atmosféry planety. K zachycení záblesku došlo jen měsíc po tom posledním, který detekovalo několik amatérských astronomů 13. září 2021. Pokud se objev potvrdí, půjde o jedenáctý takto zaznamenaný dopad planetky nebo komety na Jupiter od dopadu jader komety Shoemaker-Levy 9 v červenci 1994.

Stalo se to prakticky měsíc od posledního zaznamenaného impaktu, kdy pět amatérských astronomů nezávisle na sobě zaznamenalo záblesk na Jupiteru. Tým astronomů, který vede Ko Arimatsu z Kjótské univerzity, zaznamenal tento poslední záblesk na Jupiteru v pátek 15. října 2021 přesně ve 13:24 UT.

Potenciální dopad tělesa se zaznamenal jako záblesk, který je na videu vidět asi od 12. sekundy ve světlém pásu vpravo. Zdroj videa: Youtube/Ko Arimatsu/Kyoto University

Arimatsu a jeho skupina používají detekční software nazvaný PONCOTS, který je součástí systému automatických dalekohledů pro zachycení náhodných událostí (Organized Autotelescopes for Serendipitous Event Survey – OASES). K zachycené události došlo v pásu nazvaném severní rovníková zóna (North Tropical Zone) pod tenčím tmavým pásem nazývaným North Temperate Belt. Záblesk je na videu patrný po dobu čtyř sekund. Velmi rychle narůstá k maximu jasu, pak má asi dvě sekundy stejný jas a pak mizí.

Kresba Jupiteru, na které vidíme střídání tmavých a světlých pásů na povrchu Jupiteru. Světlé zóny jsou chladnější oblasti, kde se díváme na vrchní stranu čpavkových oblak. Tmavší pásy jsou teplejší oblasti Autor: Sky&Telescope
Kresba Jupiteru, na které vidíme střídání tmavých a světlých pásů na povrchu Jupiteru. Světlé zóny jsou chladnější oblasti, kde se díváme na vrchní stranu čpavkových oblak. Tmavší pásy jsou teplejší oblasti
Autor: Sky&Telescope

Podle dat Europlanet Society dopadne na Jupiter ročně asi šest objektů velkých 10 metrů nebo větších (což už jsou objekty dost velké na to, aby je při jejich impaktu zachytili amatérští astronomové). Díky software pro detekci přechodných jevů, jako je například DeTeCt, se tempo objevů těchto událostí v posledních letech zvýšilo. Jak víme, poslední taková událost ze září 2021 nezanechala na povrchu planety žádnou tmavou skvrnu (jako například dopady jader komety Shoemaker-Levy 9). Tato událost tedy nebude zřejmě výjimkou. Obě události nám však ukazují, že potenciálně nebezpečných těles poletuje ve vesmíru opravdu velké množství. Je však štěstí, že řadu z nich vychytá (doslova by se dalo říci vyluxuje) díky své silné gravitaci právě Jupiter.

Snímek Jupiteru v nepravých barvách ukazuje záblesk v kombinaci dat ve viditelném spektru s těmi infračervenými Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University
Snímek Jupiteru v nepravých barvách ukazuje záblesk v kombinaci dat ve viditelném spektru s těmi infračervenými
Autor: Ko Arimatsu/Kyoto University

Amatérští astronomové nyní mohou prohlédnout své archivy a poslat případně video s tímto zábleskem přímo zainteresovaným osobám, kterými jsou Marc Delcroix nebo Ricardo Hueso.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sky&Telescope



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jupiter, Jupiter impakt


32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Plejády

Vteřinová momentka Měsíce poblíž Plejád. Výsledek je proti originálu 2x zmenšený.

Další informace »