Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Bezpečný lov jedovatého Štíra

Fotogalerie: Bezpečný lov jedovatého Štíra

Koukněte, tam je Antares!. Autor: Martin Gembec
Koukněte, tam je Antares!.
Autor: Martin Gembec
Nezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.

Aktualizováno: 2. června 2011, 21:14 SELČ.

Nejlepší období pro pozorování Štíra je v tomto roce v první dekádě jarních a letních měsíců, kdy Měsíc teprve spěje k úplňku. V červenci a srpnu již bude výhodnější pozorovat v druhé půli měsíce zvečera. Fotografie jsou řazeny vzestupně podle data zaslání do redakce. Máte také nějaké? Posílejte je na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.

Fotogalerie čtenářů

stir_sirka.jpg Autor: Pavel Štys

Autor: Pavel Štys
Jméno: Pavel Štys
Místo: San Pedro de Atacama (Chile)
Datum: 14. dubna 2010
Poznámka: Fotografováno během expedice AstroChile 2010 na Astro Lodge v San Pedru de Atacama v Chile. Fotoaparát Nikon D70 s objektivem 20/2,8@4, 15x240s na ISO800, GS montáž na pilíři, zpracováno v Irisu, ořez. Centrum Galaxie nám téměř kulminovalo nad hlavou, zodiakální světlo způsobovalo světelné znečištění a s Galaxií tvořilo gigantické písmeno X. Jižní kříž, Uhelný pytel, Magellanova oblaka... Nádhera.
salrei-a-paz-sco.jpg Autor: Pavel Pech

Autor: Pavel Pech
Jméno: Pavel Pech
Místo: Sal Rei, Boa Vista (Kapverdy)
Datum: 8. září 2009
Poznámka: Foceno přes Canon 1000D, půjčený objektiv neznamého typu a druhu, opřeno o městskou zídku a krytku objektivu (místo stativu), ručně nacvakáno pár JPG expozic (podle EXIFu: 10 vteřin na expozici, F/3.5, ISO1600) a složeno v DSS. Foceno uprostřed města jako pokus a na památku návštěvy Boa Visty. Filtr žádný, zpracování minimální.
Štír nad Egyptem. Autor: Pavel Ondráček
Štír nad Egyptem.
Autor: Pavel Ondráček
Jméno: Pavel Ondráček
Místo: Marsha Alam (Egypt)
Datum: 27. června 2010
Poznámka: Zdravím všechny milovníky hvězdné oblohy! Foceno je to obyčejným kompaktem Panasonic DMC LZ5 položeným na obrubník a program hvězdná obloha. Při horním okraji je Antares.
2011_05_07_0634_scorpius_mensi.jpg Autor: Pavel Spurný

Autor: Pavel Spurný
Jméno: Pavel Spurný
Místo: Kunžak
Datum: 7. května 2011
Poznámka: Na dolní části obrázku je Štír. Je tam docela pěkně nejen "bodec", ale dá se najít i výrazně nižší Kappa Sco. Pořízeno DF Canon EOS550D+FE Sigma 2.8/4.5mm, expozice 30 s při 1600 ASA. Lokalita leží 49.108° severní šířky, takže téměř 1 stupeň "náskok" před Prahou.
Obloha kolem Štíra s popisky. Autor: Martin Gembec
Obloha kolem Štíra s popisky.
Autor: Martin Gembec
Tam je bodec Štíra!. Autor: Martin Gembec
Tam je bodec Štíra!.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Místo: Javorník (jižně od Kořenova na pomezí Jizerských hor a Krkonoš)
Datum: 10. května 2011
Poznámka: Na snímku tříminutovou expozicí (viz níže) jsou hvězdy bodové díky pohonu montáže. Poté byla pořízena 40 sekundová expozice krajiny a oba snímky byly vhodně proloženy, aby vše zůstalo tak klidné, jak to zdánlivě vnímáme při pohledu na nebe. Na snímku vlevo můžete zobrazit velký obrázek s popisky. Použit byl Canon 30D na montáži GSO s pohonem i bez pohonu, bez filtrů, ISO1600, objektiv Canon 17-85mm@24mm f5,6. Obloha od výšky 10° byla v podstatě nezakalená a pouze slabě světelně znečištěná, jak je v našich končinách zvykem. Více v článku.

Další snímky

[1], [Z Chorvatska 1 (2010)], [Z Chorvatska 2 (2010)]

Střed Mléčné dráhy s celým souhvězdím Štíra a strukturami temných mlhovin. Autor: Petr Horálek
Střed Mléčné dráhy s celým souhvězdím Štíra a strukturami temných mlhovin.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Místo: Rarotonga, západní pobřeží (Cookovy ostrovy)
Datum: 3. července 2010
Poznámka: Snímek pořízen přes fotoaparát CANON EOS 450D a základním objektivem s 30-ti sekundovou expozicí, citlovost ISO 1600. Obloha nad jižním Pacifikem byla tak neuvěřitelně tmavá, že mraky, které se zrovna netáhly nad osvětlenými hotely, byly poznat jen jako temné "díry" v bohaté hvězdné obloze. Často si člověk, neznalý jižních objektů, mrak zaměnil za nehybnou temnou mlhovinu. Zodiakální světlo přecházelo přes celou oblohu. Na snímku je patrný střed Mléčné dráhy s okolím bodce Štíra. Více v článku.

Další snímky

[Jižní Kříž]

Související:
[1] Hon na bodec Štíra (Petr Horálek)
[1] Ranní Štír a planety (Martin Gembec)
[3] VII. expedice SAROS (2): První dny příjemných ran (Petr Horálek)
[4] Ze srdce Evropy až pod Jižní kříž (Marcel Bělík)
[5] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Pozorování , Mléčná dráha, Štír, Čtenářská galerie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »