Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Bezpečný lov jedovatého Štíra

Fotogalerie: Bezpečný lov jedovatého Štíra

Koukněte, tam je Antares!. Autor: Martin Gembec
Koukněte, tam je Antares!.
Autor: Martin Gembec
Nezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.

Aktualizováno: 2. června 2011, 21:14 SELČ.

Nejlepší období pro pozorování Štíra je v tomto roce v první dekádě jarních a letních měsíců, kdy Měsíc teprve spěje k úplňku. V červenci a srpnu již bude výhodnější pozorovat v druhé půli měsíce zvečera. Fotografie jsou řazeny vzestupně podle data zaslání do redakce. Máte také nějaké? Posílejte je na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.

Fotogalerie čtenářů

stir_sirka.jpg Autor: Pavel Štys

Autor: Pavel Štys
Jméno: Pavel Štys
Místo: San Pedro de Atacama (Chile)
Datum: 14. dubna 2010
Poznámka: Fotografováno během expedice AstroChile 2010 na Astro Lodge v San Pedru de Atacama v Chile. Fotoaparát Nikon D70 s objektivem 20/2,8@4, 15x240s na ISO800, GS montáž na pilíři, zpracováno v Irisu, ořez. Centrum Galaxie nám téměř kulminovalo nad hlavou, zodiakální světlo způsobovalo světelné znečištění a s Galaxií tvořilo gigantické písmeno X. Jižní kříž, Uhelný pytel, Magellanova oblaka... Nádhera.
salrei-a-paz-sco.jpg Autor: Pavel Pech

Autor: Pavel Pech
Jméno: Pavel Pech
Místo: Sal Rei, Boa Vista (Kapverdy)
Datum: 8. září 2009
Poznámka: Foceno přes Canon 1000D, půjčený objektiv neznamého typu a druhu, opřeno o městskou zídku a krytku objektivu (místo stativu), ručně nacvakáno pár JPG expozic (podle EXIFu: 10 vteřin na expozici, F/3.5, ISO1600) a složeno v DSS. Foceno uprostřed města jako pokus a na památku návštěvy Boa Visty. Filtr žádný, zpracování minimální.
Štír nad Egyptem. Autor: Pavel Ondráček
Štír nad Egyptem.
Autor: Pavel Ondráček
Jméno: Pavel Ondráček
Místo: Marsha Alam (Egypt)
Datum: 27. června 2010
Poznámka: Zdravím všechny milovníky hvězdné oblohy! Foceno je to obyčejným kompaktem Panasonic DMC LZ5 položeným na obrubník a program hvězdná obloha. Při horním okraji je Antares.
2011_05_07_0634_scorpius_mensi.jpg Autor: Pavel Spurný

Autor: Pavel Spurný
Jméno: Pavel Spurný
Místo: Kunžak
Datum: 7. května 2011
Poznámka: Na dolní části obrázku je Štír. Je tam docela pěkně nejen "bodec", ale dá se najít i výrazně nižší Kappa Sco. Pořízeno DF Canon EOS550D+FE Sigma 2.8/4.5mm, expozice 30 s při 1600 ASA. Lokalita leží 49.108° severní šířky, takže téměř 1 stupeň "náskok" před Prahou.
Obloha kolem Štíra s popisky. Autor: Martin Gembec
Obloha kolem Štíra s popisky.
Autor: Martin Gembec
Tam je bodec Štíra!. Autor: Martin Gembec
Tam je bodec Štíra!.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Místo: Javorník (jižně od Kořenova na pomezí Jizerských hor a Krkonoš)
Datum: 10. května 2011
Poznámka: Na snímku tříminutovou expozicí (viz níže) jsou hvězdy bodové díky pohonu montáže. Poté byla pořízena 40 sekundová expozice krajiny a oba snímky byly vhodně proloženy, aby vše zůstalo tak klidné, jak to zdánlivě vnímáme při pohledu na nebe. Na snímku vlevo můžete zobrazit velký obrázek s popisky. Použit byl Canon 30D na montáži GSO s pohonem i bez pohonu, bez filtrů, ISO1600, objektiv Canon 17-85mm@24mm f5,6. Obloha od výšky 10° byla v podstatě nezakalená a pouze slabě světelně znečištěná, jak je v našich končinách zvykem. Více v článku.

Další snímky

[1], [Z Chorvatska 1 (2010)], [Z Chorvatska 2 (2010)]

Střed Mléčné dráhy s celým souhvězdím Štíra a strukturami temných mlhovin. Autor: Petr Horálek
Střed Mléčné dráhy s celým souhvězdím Štíra a strukturami temných mlhovin.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Místo: Rarotonga, západní pobřeží (Cookovy ostrovy)
Datum: 3. července 2010
Poznámka: Snímek pořízen přes fotoaparát CANON EOS 450D a základním objektivem s 30-ti sekundovou expozicí, citlovost ISO 1600. Obloha nad jižním Pacifikem byla tak neuvěřitelně tmavá, že mraky, které se zrovna netáhly nad osvětlenými hotely, byly poznat jen jako temné "díry" v bohaté hvězdné obloze. Často si člověk, neznalý jižních objektů, mrak zaměnil za nehybnou temnou mlhovinu. Zodiakální světlo přecházelo přes celou oblohu. Na snímku je patrný střed Mléčné dráhy s okolím bodce Štíra. Více v článku.

Další snímky

[Jižní Kříž]

Související:
[1] Hon na bodec Štíra (Petr Horálek)
[1] Ranní Štír a planety (Martin Gembec)
[3] VII. expedice SAROS (2): První dny příjemných ran (Petr Horálek)
[4] Ze srdce Evropy až pod Jižní kříž (Marcel Bělík)
[5] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Pozorování , Mléčná dráha, Štír, Čtenářská galerie


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »