Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Majestátní sluneční skvrna AR1339

Fotogalerie: Majestátní sluneční skvrna AR1339

Sluneční skvrna AR1339. Zdroj: SDO/NASA.
Sluneční skvrna AR1339. Zdroj: SDO/NASA.
Slunce nám už asi týden - pokud nám to nekazí inverze - nastavuje krásně skvrnitou tvář s dominující sluneční skvrnou AR1339. Díky své velikosti, která v delším rozměru přesahuje 180 tisíc km a vešlo by se tak do ní vedle sebe asi 14 Zemí, je skvrna viditelná přes bezpečný filtr malým dalekohledm či i očima. Do redakce již došlo několik zdařilých snímků, za které děkujeme. Skvrnu budeme moci pozorovat ještě přibližně týden...

Aktualizováno: 14. listopadu 2011, 19:21 SELČ.

Snímky v galerii jsou řazeny sestupně od nejnovějšího data pořízení. Fotografie Slunce nebo výřezu se sluneční skvrnou AR1339 můžete posílat na redakční e-mail info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Do galerie můžete zasílat i své kresby! I k nim ale připište požadované údaje. Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!


Fotografie čtenářů

skvrny131111.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 13. listopadu 2011, 12:17 SEČ
Místo: Vamberk
Poznámka: Fotoaparát Olympus C7070, objektiv ETA 50/600, sluneční filtr BAADER Astrosolar.
slunce_12_11_2011.jpg Autor: David Kraft

Autor: David Kraft
Jméno: David Kraft
Datum: 12. listopadu 2011
Místo: Chotíkov
Poznámka: Technika: Lunt Solar Systems LS60THa/B1200 + Qhy5T cca 500x30 ms, složeno v programu Registax6, finální úpravy v Zoner13. Stránky autora.
slunce111111.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 11. listopadu 2011, cca 15:15 SEČ
Místo: Vamberk
Poznámka: Snímek byl pořízen v den "magického" data 11.11.11, když Slunce už bylo nízko nad horizontem. Fotoaparát Olympus C7070, objektiv ETA 50/600, sluneční filtr BAADER Astrosolar. Clona 4,8, expozice 1/50 s, ISO 80.
slunce_11_11_11_600_eos_final.jpg Autor: Miloš Žák

Autor: Miloš Žák
Jméno: Miloš Žák
Datum: 11. listopadu 2011, 14:00 SEČ
Místo: Havlíčkův Brod
Poznámka: Technika: Snímek celého Slunce: Fotoaparát Canon EOS 300D v primárním ohnisku dalekohledu SW Maksutov-Cassegrain 150/1800. Filtr ze sluneční folie Baader AstroSolar. Expozice 1/500s, iso 400. Výřez: Fotoaparát Canon A700 afokálně za okulárem X-CEL 18mm + 4x zoom fotoaparátu, dalekohled SW Maksutov-Cassegrain 150/1800. Složeno 106 snímků z videosekvence. Stránky autora.
slunce_11_11_original.jpg Autor: Jiří Kaňovský

Autor: Jiří Kaňovský
Jméno: Jiří Kaňovský
Datum: 11. listopadu 2011, 13:02 SEČ
Místo: Černotín
Poznámka: Sluneční skvrny vypadaly úchvatně. Fotoaparát Panasonic LUMIX DMC FZ45.
slunce_8112011.jpg Autor: Zbyněk Maršálek

Autor: Zbyněk Maršálek
Jméno: Zbyněk Maršálek
Datum: 8. listopadu 2011, cca 10:00 SEČ
Místo: Bzenec
Poznámka: Fotoaparát Canon EOS 550D, dalekohled SW ED 80,okulár Baader Hyperion zoom na 24 mm. Jedná se o jeden snímek o expozici 1/250 s, ISO 100. Další snímky.
2011-11-07_1304.jpg Autor: Vilém Heblík

Autor: Vilém Heblík
2011-11-07_1304v.jpg Autor: Vilém Heblík

Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 7. listopadu 2011, kolem 13:04 SEČ
Místo: Pokřikov
Poznámka: Foceno afokálně za okulárem refraktoru se sluneční fólií, hlavní snímek má expozici 1/800 s, při ISO-200 a f/2,9. Na druhém snímku je pomocí zoomu fotoaparátu trochu přiblížená oblast největších skvrn, nahoře skupina 1339, vpravo dole je skupina 1338 a v levém dolním rohu by měla být formující se skvrna 1340. Snímky jsou jen doostřené a zmenšené. Technika: Panasonic DMC-LZ7, R 70/700, zv. 35x, filtr: sluneční fólie Astrosolar.
1239.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 7. listopadu 2011
Místo: Švihov
Poznámka: Technika: MAK 90/1250, fotoaparát Canon EOS 450D, 1/180, ISO 400 a sluneční folie.
img_5594_uprava_stiny-40_svetla-10_sytost+30.jpg Autor: Martin Pospíšil

Autor: Martin Pospíšil
Jméno: Martin Pospíšil
Datum: 6. listopadu 2011
Místo: Uhříněves
Poznámka: zasílám snímky, které nejsou sice příliš kvalitní - jedna se spíše o zajímavost/kuriozitu. 6.11. odpoledne se už Slunce blížilo za protější dům a tak nebyl čas vytahovat montáž nebo stativ, dalekohled atd. a navíc byly mraky. Tak jsem to zkusil vyfotit jen z ruky pomoci synova digikompaktu, před který jsem umístil sluneční filtr z triedru. Čistě náhodou Slunce překřížila drahá letadla. SX120IS, 10x optický zoom/360 mm, 4x dig. zoom, Astrosolar fólie.

Další snímky

[1], [2]

sl61111.jpg Autor: Vojtěch Čarda

Autor: Vojtěch Čarda
Jméno: Vojtěch Čarda
Datum: 6. listopadu 2011
Místo: Tanvald
Poznámka: Teleobjektiv MTO 10,5/1100 mm, Olympus E 500D, 6x1/200 s, ISO 100. Výřez: web kamera, složeno cca 300 snímků v programu Registax.
sun_2011-11-06_002bardon.jpg Autor: Zdeněk Bardon

Autor: Zdeněk Bardon
Jméno: Zdeněk Bardon
Datum: 6. listopadu 2011, 14:27 SEČ
Místo: Rasošky
Poznámka: Dalekohled: Lunt 60Ha, montáž: G11PAS, kamera: Lumenera SKYnyx2-1M, zpracování: Registax6. Stránky autora.

Související:
[1] Družicové snímky Slunce na Astro.cz
[2] Březnová čtenářská galerie slunečních skvrn (Petr Horálek)
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Sluneční aktivita, Sluneční skvrny, Slunce, Čtenářská galerie


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »