Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Majestátní sluneční skvrna AR1339

Fotogalerie: Majestátní sluneční skvrna AR1339

Sluneční skvrna AR1339. Zdroj: SDO/NASA.
Sluneční skvrna AR1339. Zdroj: SDO/NASA.
Slunce nám už asi týden - pokud nám to nekazí inverze - nastavuje krásně skvrnitou tvář s dominující sluneční skvrnou AR1339. Díky své velikosti, která v delším rozměru přesahuje 180 tisíc km a vešlo by se tak do ní vedle sebe asi 14 Zemí, je skvrna viditelná přes bezpečný filtr malým dalekohledm či i očima. Do redakce již došlo několik zdařilých snímků, za které děkujeme. Skvrnu budeme moci pozorovat ještě přibližně týden...

Aktualizováno: 14. listopadu 2011, 19:21 SELČ.

Snímky v galerii jsou řazeny sestupně od nejnovějšího data pořízení. Fotografie Slunce nebo výřezu se sluneční skvrnou AR1339 můžete posílat na redakční e-mail info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Do galerie můžete zasílat i své kresby! I k nim ale připište požadované údaje. Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!


Fotografie čtenářů

skvrny131111.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 13. listopadu 2011, 12:17 SEČ
Místo: Vamberk
Poznámka: Fotoaparát Olympus C7070, objektiv ETA 50/600, sluneční filtr BAADER Astrosolar.
slunce_12_11_2011.jpg Autor: David Kraft

Autor: David Kraft
Jméno: David Kraft
Datum: 12. listopadu 2011
Místo: Chotíkov
Poznámka: Technika: Lunt Solar Systems LS60THa/B1200 + Qhy5T cca 500x30 ms, složeno v programu Registax6, finální úpravy v Zoner13. Stránky autora.
slunce111111.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 11. listopadu 2011, cca 15:15 SEČ
Místo: Vamberk
Poznámka: Snímek byl pořízen v den "magického" data 11.11.11, když Slunce už bylo nízko nad horizontem. Fotoaparát Olympus C7070, objektiv ETA 50/600, sluneční filtr BAADER Astrosolar. Clona 4,8, expozice 1/50 s, ISO 80.
slunce_11_11_11_600_eos_final.jpg Autor: Miloš Žák

Autor: Miloš Žák
Jméno: Miloš Žák
Datum: 11. listopadu 2011, 14:00 SEČ
Místo: Havlíčkův Brod
Poznámka: Technika: Snímek celého Slunce: Fotoaparát Canon EOS 300D v primárním ohnisku dalekohledu SW Maksutov-Cassegrain 150/1800. Filtr ze sluneční folie Baader AstroSolar. Expozice 1/500s, iso 400. Výřez: Fotoaparát Canon A700 afokálně za okulárem X-CEL 18mm + 4x zoom fotoaparátu, dalekohled SW Maksutov-Cassegrain 150/1800. Složeno 106 snímků z videosekvence. Stránky autora.
slunce_11_11_original.jpg Autor: Jiří Kaňovský

Autor: Jiří Kaňovský
Jméno: Jiří Kaňovský
Datum: 11. listopadu 2011, 13:02 SEČ
Místo: Černotín
Poznámka: Sluneční skvrny vypadaly úchvatně. Fotoaparát Panasonic LUMIX DMC FZ45.
slunce_8112011.jpg Autor: Zbyněk Maršálek

Autor: Zbyněk Maršálek
Jméno: Zbyněk Maršálek
Datum: 8. listopadu 2011, cca 10:00 SEČ
Místo: Bzenec
Poznámka: Fotoaparát Canon EOS 550D, dalekohled SW ED 80,okulár Baader Hyperion zoom na 24 mm. Jedná se o jeden snímek o expozici 1/250 s, ISO 100. Další snímky.
2011-11-07_1304.jpg Autor: Vilém Heblík

Autor: Vilém Heblík
2011-11-07_1304v.jpg Autor: Vilém Heblík

Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 7. listopadu 2011, kolem 13:04 SEČ
Místo: Pokřikov
Poznámka: Foceno afokálně za okulárem refraktoru se sluneční fólií, hlavní snímek má expozici 1/800 s, při ISO-200 a f/2,9. Na druhém snímku je pomocí zoomu fotoaparátu trochu přiblížená oblast největších skvrn, nahoře skupina 1339, vpravo dole je skupina 1338 a v levém dolním rohu by měla být formující se skvrna 1340. Snímky jsou jen doostřené a zmenšené. Technika: Panasonic DMC-LZ7, R 70/700, zv. 35x, filtr: sluneční fólie Astrosolar.
1239.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 7. listopadu 2011
Místo: Švihov
Poznámka: Technika: MAK 90/1250, fotoaparát Canon EOS 450D, 1/180, ISO 400 a sluneční folie.
img_5594_uprava_stiny-40_svetla-10_sytost+30.jpg Autor: Martin Pospíšil

Autor: Martin Pospíšil
Jméno: Martin Pospíšil
Datum: 6. listopadu 2011
Místo: Uhříněves
Poznámka: zasílám snímky, které nejsou sice příliš kvalitní - jedna se spíše o zajímavost/kuriozitu. 6.11. odpoledne se už Slunce blížilo za protější dům a tak nebyl čas vytahovat montáž nebo stativ, dalekohled atd. a navíc byly mraky. Tak jsem to zkusil vyfotit jen z ruky pomoci synova digikompaktu, před který jsem umístil sluneční filtr z triedru. Čistě náhodou Slunce překřížila drahá letadla. SX120IS, 10x optický zoom/360 mm, 4x dig. zoom, Astrosolar fólie.

Další snímky

[1], [2]

sl61111.jpg Autor: Vojtěch Čarda

Autor: Vojtěch Čarda
Jméno: Vojtěch Čarda
Datum: 6. listopadu 2011
Místo: Tanvald
Poznámka: Teleobjektiv MTO 10,5/1100 mm, Olympus E 500D, 6x1/200 s, ISO 100. Výřez: web kamera, složeno cca 300 snímků v programu Registax.
sun_2011-11-06_002bardon.jpg Autor: Zdeněk Bardon

Autor: Zdeněk Bardon
Jméno: Zdeněk Bardon
Datum: 6. listopadu 2011, 14:27 SEČ
Místo: Rasošky
Poznámka: Dalekohled: Lunt 60Ha, montáž: G11PAS, kamera: Lumenera SKYnyx2-1M, zpracování: Registax6. Stránky autora.

Související:
[1] Družicové snímky Slunce na Astro.cz
[2] Březnová čtenářská galerie slunečních skvrn (Petr Horálek)
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Sluneční aktivita, Sluneční skvrny, Slunce, Čtenářská galerie


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »