Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie posopečných soumraků

Fotogalerie posopečných soumraků

jaroslav_merc_2009_04_02_kosice_18_22.jpg Autor: Jaroslav Merc

Autor: Jaroslav Merc
Bohužel i přes intenzivně zaprášenou zemskou atmosféru sopečným prachem z Mt. Redoubt se zatím žádné velké představení na obloze neodehrálo. Vliv sopečného prachu z Mt. Redoubt na soumraky prvního dubnového týdne byl zcela minimální a nepotvrzený. Přesto nám do redakce přišlo několik pěkných fotografií "normálních" východů a západů Slunce, které jsme se rozhodli zveřejnit. Děkujeme za ně!

Rozhodně se ale nenechte odradit a pozorujte dále. Své vydařené fotografické "úlovky" nám i nadále můžete zasílat na info(@)astro.cz.

K další erupci sopky Mt. Redoubt došlo 4. dubna ve 13:58 UT. Je možné, že za necelý týden se naskytne další možnost ke spatření pozoruhodných soumraků, které nám předvedl na konci srpna 2008 sopečný prach se sopky Kasatochi. Na druhou stranu je atmosféra nad severní zemskou polokoulí už i tak dost "zakalená" sopečným prachem, že zvláštní karmínový či nachový soumrak lze za výborných podmínek (a nejlépe vysoko v horách nad městským smogem) pozorovat stále, byť však opravdu slabě.

Fotogalerie čtenářů (budeme postupně aktualizovat)


vlastimil_vojacek_p1260902.jpg Autor: Vlastimil Vojáček

Autor: Vlastimil Vojáček
Foto: Vlastimil Vojáček
Datum a čas: 5. dubna 2009, cca 19:20 SELČ
Místo: Břeclav, Česká republika
jaroslav_merc_2009_04_04_kosice_18_22.jpg Autor: Jaroslav Merc

Autor: Jaroslav Merc
Foto: Jaroslav Merc
Datum a čas: 4. dubna 2009, 19:40 SELČ
Místo: Košice, Slovensko
Fotoaparát: CANON PowerShot A720IS,ISO 80, clona 8.0, exp. 1.3 sec, ohnisková vzdálenost 10 mm
pavel_buril_dsc08364.jpg Autor: Pavel Buřil

Autor: Pavel Buřil
Foto: Pavel Buřil
Datum a čas: 4. dubna 2009, 19:12 SELČ
Místo: Praha - západ, Trnová, Česká republika
Fotoaparát: Sony DSC-V3 s 0,7x wide předsádkou
vitek_huspenina_vecer040409uh1.jpg Autor: Vítek Huspenina

Autor: Vítek Huspenina
Foto: Vítek Huspenina
Datum a čas: 4. dubna 2009, 19:11 SELČ
Místo: Uherské Hradiště, Česká republika
vitek_huspenina_vel_javorina_03042009vecer_2.jpg Autor: Vítek Huspenina

Autor: Vítek Huspenina
Foto: Vítek Huspenina
Datum a čas: 3. dubna 2009, 19:43 SELČ
Místo: Velká Javořina, Slovensko
heblik_3_dubna_crepuscule_volcanique_004.jpg Autor: Vilém Heblík

Autor: Vilém Heblík
Foto: Vilém Heblík
Datum a čas: 3. dubna 2009, 19:43 SELČ
Místo: Břehy (Pardubicko), Česká republika
Fotoaparát: anasonic DMC-LZ7, ISO 100, expozice 1/125 sec., ohnisková vzdálenost 7mm, f/2,9
jaroslav_merc_2009_04_02_kosice_18_22.jpg Autor: Jaroslav Merc

Autor: Jaroslav Merc
Foto: Jaroslav Merc
Datum a čas: 2. dubna 2009, 19:32 SELČ
Místo: Košice, východní Slovensko
Fotoaparát: CANON PowerShot A720 IS. ISO 80, clona 8.0, ohnisková vzdálenost 5.8mm, expozice 1/25 sec

Co vlastně očekávat? Vydařené fotografie poerupčních soumraků ze srpna minulého roku naleznete na webu Hvězdárny Valašské Meziříčí.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Barevný soumrak, Čtenářská galerie


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »