Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Zodiakální světlo na obzoru

Fotogalerie: Zodiakální světlo na obzoru

Zodiakální světlo nad Sečí. Autor: Petr Horálek
Zodiakální světlo nad Sečí.
Autor: Petr Horálek
Překvapivě se (nejen) českým pozorovatelům a fotografům daří zachytit kuželovitý svit slunečního světla rozptýleného na částicích v meziplanetární hmotě, lidově zvaný zodiakální světlo. Bělavý kužel pozorovatelný po soumraku nad západním obzorem je právě v těchto dnech nejvýraznější a je viditelný nejlépe vysoko v horách a daleko od městských aglomerací. Pozorování zodiakálního světla může krom počasí a městských světel ohrozit jen měsíční svit. Ten začne rušit až od poloviny příštího týdne, takže pořád máte neobvyklý kužel světla šanci spatřit. Do redakce už dorazilo několik snímků, autorům za ně děkujeme a těšíme se na další.

Aktualizováno: 14. dubna 2013, 10:54 SEČ.

Jas zodiakálního světla neumožňuje jej spatřit z velkých měst, dokonce ani na periferii těch měnších to není úplně snadné. Přesto - jak ukazují snímky níže - to možné je. Nejlépe je večerní zodiakální světlo viditelné v období okolo jarní rovnodennosti, kdy svírá ekliptika (rovina Sluneční soustavy promítnutá do oblohy) největší úhel s obzorem. Navíc je v té době zodiakální světlo nesmírně fotogenické, neboť zasahuje do slabé Mléčné dráhy v Býku u hvězdokup Plejád a Hyád, na obe strany od kužele světla pak dominují krásná souhvězdí zimní a podzimní oblohy. Nejkrásněji zodiakální světlo vynikne velmi daleko od měst, například v nedávno vyhlášené Beskydské oblasti tmavé oblohy. V letošním roce máme dvě období pro pozorování světla rozdělená obdobím okolo měsíčního úplňku. To první je nyní od 28. února do 14. března 2013, druhé pak od 29. března do 13. dubna 2013. Více o původu a viditelnosti zodiakálního světla si přečtete v jednom ze starších článků.

Své snímky zodiakálního světla zasílejte do této galerie přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Zodiakální světlo nad Sečí. Autor: Vilém Heblík
Zodiakální světlo nad Sečí.
Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 12. dubna 2013, 21:45 SELČ
Místo: Seč - Ústupky
Poznámka: Počasí letos pozorování zodiakálního světla příliš nepřálo, 12. dubna se však na večer ve východních Čechách vyjasnilo a i přes slabé rušení malého srpku zapadajího Měsíce se dalo pozorovat. Snímek byl pořízen na pěkném a na poměry v ČR tmavém místě nedaleko Seče na Chrudimsku z kopce Zadní Bodlavá, který se nachází nad přehradní nádrží Seč I. Jednotlivé fotografie byly pořízené s exp. 30 s, při ISO-3200, f/4,5 a následně složeny do podoby panorama v programu ICE. Nechybí ani kometa C/2011 L4 (PanSTARRS). Druhý snímek je opatřen popisky.

Další snímky

[1]

Zodiakálne svetlo a Mliečna cesta. Autor: PhDr. Marián Dujnič
Zodiakálne svetlo a Mliečna cesta.
Autor: PhDr. Marián Dujnič
Jméno: Marián Dujnič
Datum: 4. března 2013, 20:01 SEČ
Místo: Telgárt
Poznámka: Zodiakálne svetlo s Mliečnou cestou fotografované zo sedla Besník nad obcou Telgárt pod Kráľovou hoľou v Nízkych Tatrách. Na snímke sú aj dve stopy po preletoch medzištátnych leteckých liniek. Fotoaparát Canon 5D, Mark II., objektív Samyang 14 mm/2,8., f4, ISO 6400, 30 s. Prekvapilo ma, že sa na snímke zobrazilo aj zodiakálne svetlo, nepočítal som s tým. Bol to prvý večer, čo som zabehával nový širokouhlý objektív Samyang v rámci prípravy na kométu PANSTARRS.
Zodiakální světlo blízko Pardubic. Autor: Vilém Heblík
Zodiakální světlo blízko Pardubic.
Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 4. března 2013, 19:45 SEČ
Místo: Jezbořice
Poznámka: Po velmi dlouhé době špatného počasí přišlo vyjasnění a s ním také možnost sledovat zodiakální světlo večer po západu Slunce. Na panoramatickém snímku složeném ze tří fotografií pořízených Canonem EOS 1100D je sice zodiakální světlo pozorovatelné jen jako velmi slabé, ovšem vzhledem k místu pozorování, které je vzdálené pouze asi 9 km vzdušnou čarou na jihozápad od Pernštýnského náměstí v centru Pardubic je to celkem zajímavý a možná i překvapivý výsledek jak blízko velkého města lze ještě alespoň náznakem pozorovat/fotit zodiakální světlo. Na "vrcholu kužele" v horní části snímku je velmi jasná planeta Jupiter, nedaleko hvězdokupa Plejády. Mírně vpravo u obzoru je vidět výrazná světelná čepice nad přibližně 18 km vzdálenu elektrárnu Chvaletice. A kousek vlevo od ní, již přibližně za týden, začne být za večerního soumraku viditelná dlouho očekávaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS. Exp. jednotlivých fotografií je 30 s, při ISO-3600 a f/4.
Zodiakální světlo. Autor: Antonín Hušek
Zodiakální světlo.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 3. března 2013, 20:10 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: Canon EOS 450D. Stránky autora.
Zodiakální světlo nad Sečí. Autor: Petr Horálek
Zodiakální světlo nad Sečí.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 2. března 2013, 19:00 SEČ
Místo: Ústupky, Sečská přehrada
Poznámka: Po dlouhé době konečně jasná obloha a s ní možnost pozorovat krásný bělavý kužel zodiakálního světla a zimní souhvězdí. Za pár dní se do té parády přidá i kometa PanSTARRS. Canon 6D, Samyang 14 mm/2.8, f4, ISO 6400, 30 s.

Další snímky

[1], [2], [3]

Zodiakální světlo z Úpice. Autor: Petr Horálek
Zodiakální světlo z Úpice.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 6. února 2013, 19:00 SEČ
Místo: Úpice, Hvězdárna v Úpici a okolí
Poznámka: Překvapivě pozorovatelný kužel zodiakálního světla na kopci jinak nepříjemně přezářené podkrkonošské Úpice. Kužel byl snadno vidět i očima a za celou scenérii lze vděčit opravdu dobrým pozorovacím podmínkám po vyjasnění. Canon 550D, Samyang 14 mm/2.8 (užito f4), exp. 20 s, ISO 1600. Více v článku na stránkách Hvězdárny v Úpici.

Další snímky

[1], [2]

Zodiakální světlo na La Silla, Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Zodiakální světlo na La Silla, Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Jméno: Zdeněk Bardon
Datum: 1. června 2012, 10:06 SEČ
Místo: observatoř ESO, La Silla, Chile
Poznámka: Nikon D700 (neupravený), objektiv Nikkor 14-24/2,8. Parametry - 1x240 sec expozice, montáž - Vixen Polarie, Zpracování - kalibrace dark, flat a bias. Křivky, úrovně a text - PS6. Zodiakální světlo je v naši zemi viditelné jen s obtížemi, ale na La Silla je to nepřehlédnutelné, vyloženě rušivé, ale nádherné nebeské divadlo. Snímek zasílám jako porovnání pozorovacích podmínek. Jasné nebe. Stránky autora.

Související a doporučujeme:
[1] Starší článek o zodiakálním světle
[2] Zodiakální světlo na Havaji - snímky M. Druckmüllera
[3] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[4] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Čtenářská galerie, Zodiakální světlo


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »