Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kresba ranní komety C/2009 R1 McNaught

Kresba ranní komety C/2009 R1 McNaught

Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek.
Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek.
Kometa C/2009 R1 McNaught již rapidně zjasňuje a je bez obtíží pozorovatelná malými dalekohledy především na ranní obloze. Já jsem proto využil jasných víkendových nocí, během nichž se tato teleskopická vlasatice pohybovala v souhvězdí Andromedy nízko nad severním obzorem. A spatření komety byl skutečně mimořádný zážitek.

Na internetu již kolují první fotografie komety, měli jste možnost ji vidět například na Astronomickém snímku dne. Kometa vypadala o víkendových dnech jako malá kulička ve hvězdném pozadí souhvězdí Andromedy. Ve chvíli, kdy se vyhoupla výš nad obzor (po 2. hodiny ranní, obzor již nepatrně světlal blížícím se svítáním), byl v binokuláru krásně patrný i chvost.

Kresbu v úvodu jsem pořídil v časných ranních hodinách (kolem 1:30 SELČ) v neděli 6. června na Ústupkách u Sečské přehrady. K tak skvostné podívané mi pomohl zrcadlový dalekohled o průměru 0.35 m (z dílny Jiřího Drbohlava) se sedmdesátinásobným zvětšením. Chvost komety je na kresbě velmi zvýrazněn, ve skutečnosti absolutní dominantou vzhledu komety byla její hlava, tzv. koma, která by se dala s nadázkou přirovnat k rozmazané fotce mořské perly. Výsledný obraz nahoře prošel touto šňůrou úprav - kresba pomocí pentilky (0.5 mm, měkkost B) a progressy (měkkost 8B), ze zakreslených hvězd určení orientace ohonu a měřítko kresby a po přeskenování do počítače inverze do bílo-černé.

Hvězdná velikost komety se toho rána pohybovala kolem 5. magnitudy. Kometa dál pokračuje ve svém tempu zjasňování a nepochybně bude na mimoměstské obloze ke spatření pouhýma očima. Malý dalekohled pak odhalí tolik žádaný chvost. Výhodu u pozorování navíc přinese blížící se období bezměsíčných nocí. Jedinou překážkou ke spatření komety je (kromě počasí) její velmi malá výška nad obzorem. Je skutečně třeba vyrazit na nějaký kopec, ze kterého severní obzor budete mít oprostěn od vzdálených vysokých lesů či budov. Hezký lov!

Související
[1] Astronomický snímek dne ze 7. června 2010
[2] Jasná kometa C/2009 R1 McNaught nízko nad severním obzorem
[3] Stříbřitá oblaka s chvostem komety?
[4] Aktuální vyhledávací mapka komety
[5] Informace a pozorování komety na stránkách Seiichi Yoshidy
[6] Fotografie komety ze světa na Spaceweather Flash




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »