Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kresba ranní komety C/2009 R1 McNaught

Kresba ranní komety C/2009 R1 McNaught

Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek.
Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek.
Kometa C/2009 R1 McNaught již rapidně zjasňuje a je bez obtíží pozorovatelná malými dalekohledy především na ranní obloze. Já jsem proto využil jasných víkendových nocí, během nichž se tato teleskopická vlasatice pohybovala v souhvězdí Andromedy nízko nad severním obzorem. A spatření komety byl skutečně mimořádný zážitek.

Na internetu již kolují první fotografie komety, měli jste možnost ji vidět například na Astronomickém snímku dne. Kometa vypadala o víkendových dnech jako malá kulička ve hvězdném pozadí souhvězdí Andromedy. Ve chvíli, kdy se vyhoupla výš nad obzor (po 2. hodiny ranní, obzor již nepatrně světlal blížícím se svítáním), byl v binokuláru krásně patrný i chvost.

Kresbu v úvodu jsem pořídil v časných ranních hodinách (kolem 1:30 SELČ) v neděli 6. června na Ústupkách u Sečské přehrady. K tak skvostné podívané mi pomohl zrcadlový dalekohled o průměru 0.35 m (z dílny Jiřího Drbohlava) se sedmdesátinásobným zvětšením. Chvost komety je na kresbě velmi zvýrazněn, ve skutečnosti absolutní dominantou vzhledu komety byla její hlava, tzv. koma, která by se dala s nadázkou přirovnat k rozmazané fotce mořské perly. Výsledný obraz nahoře prošel touto šňůrou úprav - kresba pomocí pentilky (0.5 mm, měkkost B) a progressy (měkkost 8B), ze zakreslených hvězd určení orientace ohonu a měřítko kresby a po přeskenování do počítače inverze do bílo-černé.

Hvězdná velikost komety se toho rána pohybovala kolem 5. magnitudy. Kometa dál pokračuje ve svém tempu zjasňování a nepochybně bude na mimoměstské obloze ke spatření pouhýma očima. Malý dalekohled pak odhalí tolik žádaný chvost. Výhodu u pozorování navíc přinese blížící se období bezměsíčných nocí. Jedinou překážkou ke spatření komety je (kromě počasí) její velmi malá výška nad obzorem. Je skutečně třeba vyrazit na nějaký kopec, ze kterého severní obzor budete mít oprostěn od vzdálených vysokých lesů či budov. Hezký lov!

Související
[1] Astronomický snímek dne ze 7. června 2010
[2] Jasná kometa C/2009 R1 McNaught nízko nad severním obzorem
[3] Stříbřitá oblaka s chvostem komety?
[4] Aktuální vyhledávací mapka komety
[5] Informace a pozorování komety na stránkách Seiichi Yoshidy
[6] Fotografie komety ze světa na Spaceweather Flash




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »