Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997

Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997

Fotografie komety z 13. října 2024 mezi mraky od obce Praskačka zhruba odpovídá tomu, jak kometu můžeme spatřit pouhým okem na obloze bez přímých světelných zdrojů
Autor: Jakub Černý

Na večerní obloze se konečně objevila dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohonu, a zde panovala velká nejistota, jak moc bude dlouhý či výrazný. První pozorování ovšem potvrdila, že se jedná o nejvýraznější kometu, kterou můžeme na severní polokouli pozorovat od roku 1997, kdy oblohu zdobila kometa Hale-Bopp.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 314

Přibližně 1–2 hodiny po západu Slunce můžeme kometu pozorovat nízko nad obzorem v místech, kde předtím zapadalo Slunce, nalevo od jasné hvězdy Arcturus. Zdobí ji přibližně 10° dlouhý ohon, což odpovídá délce pěsti při natažené ruce nebo 20 průměrům měsíčního úplňku.

Zároveň je třeba zmínit, že média často uvádějí chybný údaj, že tato kometa má periodu 80 000 let. Ve skutečnosti se jedná o novou kometu z Oortova oblaku, což znamená, že v blízkosti Slunce je úplně poprvé, a dle aktuální dráhy ji gravitace planet po tomto průletu nasměruje na mezihvězdnou dráhu – tedy ji vystřelí do mezihvězdného prostoru, ze kterého se už nevrátí. Chybný údaj o periodě patrně pochází z blogu NASA, který má sice velkou autoritu, ale často obsahuje nepřesnosti způsobené snahou psát působivé články pro laiky.

Kometa C/2023 A3 z La Palmy večer 14. 10. 2024. Kometa má široký prachový ohon směřující od Slunce a také ohon, kerý se z našeho úhlu pohledu táhne jakoby ke Slunci. Výrazný tenký protichvost by měl být tvoře prachem v rovině dráhy komety, kterou Země zrovna procházela. Připomíná to protichvost komety Arend-Roland, která byla pozorovatelná na jaře roku 1957. V ohonu je mlhavý útvar, což je kulová hvězdokupa M5 a dokonce je na snímku slabě i kometa 13P/Olbers. FRAM, Fyzikální ústav Akademie věd ČR, 135mm objektiv f/2 + CCD Moravian Instruments G4-16000, snímáno přes fotometrické filtry BVR (expozice: 6×20s B, 6×10s V a 6×10s R). Autor: FRAM, Martin Mašek
Kometa C/2023 A3 z La Palmy večer 14. 10. 2024. Kometa má široký prachový ohon směřující od Slunce a také ohon, kerý se z našeho úhlu pohledu táhne jakoby ke Slunci. Výrazný tenký protichvost by měl být tvoře prachem v rovině dráhy komety, kterou Země zrovna procházela. Připomíná to protichvost komety Arend-Roland, která byla pozorovatelná na jaře roku 1957. V ohonu je mlhavý útvar, což je kulová hvězdokupa M5 a dokonce je na snímku slabě i kometa 13P/Olbers. FRAM, Fyzikální ústav Akademie věd ČR, 135mm objektiv f/2 + CCD Moravian Instruments G4-16000, snímáno přes fotometrické filtry BVR (expozice: 6×20s B, 6×10s V a 6×10s R).
Autor: FRAM, Martin Mašek

U této komety můžeme pozorovat i další zajímavost – zatímco kometa vychází na večerní obloze, na ranní obloze se stále daří fotit její prachový ohon. To bylo způsobeno tím, že 9. října kometa prošla téměř přesně mezi Zemí a Sluncem. Prachový ohon se za kometou roztahuje do tvaru „vějíře“ a vlivem této geometrie se díváme na vějíř shora. Jeden okraj vějíře je již na večerní obloze a míří od Slunce, zatímco jeho hrana se táhne přes kometu k Slunci, kde je pozorovatelný na koronografu sondy SOHO a také na ranní obloze, kde ho lze zachytit jen z velmi tmavých oblastí a pouze fotograficky. Odtamtud bude pomalu mizet, jak se bude celý přetáčet na večerní oblohu. Podobný efekt bylo možné spatřit při předposledním návratu komety Halley v roce 1910.

Pozorovatelnost komety očima skončí zhruba za 1 až 2 týdny, jelikož se vzdaluje od Země i od Slunce a rychle slábne. Další informace a také čtenářskou fotogalerii najdete na

https://www.astro.cz/clanky/multimedia/fotogalerie-c-2023-a3-tsuchinshan-atlas-velka-kometa-2024.html

Na pozadí mapky z programu Stellarium s vyznačenou polohou komety na večerní obloze je znázorněn:
a.	Snímek z koronografu SOHO LASCO C3 z 12. října 2024. Slunce je na tomto snímku schované za terčíkem, aby bylo vidět jeho okolí. Ohon komety C/2023 (Tsuchinshan-ATLAS) se táhne přes celé pole. Zatímco kometa je již daleko za levým horním okrajem na večerní obloze, druhý konec se táhne zase daleko na ranní oblohu. 
b.	Snímek konce ohonu komety na ranní obloze z 12. října 2024, autor Martin Mašek (Fyzikální ustav AV ČR), FRAM v Cherenkov Telescope Array Chile, 135mm objektiv f/2, 40 minut expozice.
Na pozadí mapky z programu Stellarium s vyznačenou polohou komety na večerní obloze je znázorněn: a. Snímek z koronografu SOHO LASCO C3 z 12. října 2024. Slunce je na tomto snímku schované za terčíkem, aby bylo vidět jeho okolí. Ohon komety C/2023 (Tsuchinshan-ATLAS) se táhne přes celé pole. Zatímco kometa je již daleko za levým horním okrajem na večerní obloze, druhý konec se táhne zase daleko na ranní oblohu. b. Snímek konce ohonu komety na ranní obloze z 12. října 2024, autor Martin Mašek (Fyzikální ustav AV ČR), FRAM v Cherenkov Telescope Array Chile, 135mm objektiv f/2, 40 minut expozice.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (DOC)
[2] Tiskové prohlášení (PDF)



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS), 2023 A3


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »