Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Austrálií zmizí Slunce

Nad Austrálií zmizí Slunce

Zatmění Slunce nad oceánem. Autor: Terry Cuttle.
Zatmění Slunce nad oceánem.
Autor: Terry Cuttle.
V úterý 13. listopadu 2012 nastane po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Úkaz bude možné pozorovat pouze ze severovýchodní Austrálie a jižního Tichomoří. Pevninu měsíční stín zasáhne zejména v australském Queenslandu, kde úplné zatmění potrvá jen něco málo přes dvě minuty. I přesto se za úkazem vypravilo mnoho vědců z celého světa včetně českých expedic. V České republice sice nebude vidět ani část úkazu, vybrat si však můžete hned z několika přímých videopřenosů na internetu. Z pohodlí středoevropského domova se totiž k úkazu schýlí v pozdních večerních hodinách.

Úkaz se odehraje na území severovýchodní Austrálie, zejména pak na východnějším poloostrově jižního světadílu – v Queenslandu. Tam k úplnému zatmění dojde přibližně hodinu po východu Slunce ve výšce asi 13° nad obzorem. Dále měsíční stín putuje do jižního Tichomoří, kde ovšem nezasahuje na žádný ostrov ani atol, takže je pozorovatelný pouze z lodí. Nejdéle potrvá na oceánu asi 2000 km východně od Nového Zélandu 4 minuty a 2 sekundy. V Austrálii na východním pobřeží mezi Cairns a Port Douglas jeho délka překlene jen těsně hranici dvou minut. Jako částečné pak budou zatmění moci spatřit mimo Austrálii a Nový Zéland obyvatelé všech souostroví v jižním Pacifiku.

Užijte si úkaz po internetu

Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku. Autor: Glynn Bennallick.
Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku.
Autor: Glynn Bennallick.
Pokud máte možnost využít rychlejšího internetového přenosu, rozhodně si nenechte jev ujít alespoň prostřednictvím živých videopřenosů. Fáze úplného zatmění se odehraje v Austrálii ráno 14. listopadu mezi 6:38 – 6:40 tamního času. V České republice v té době bude úterý 13. listopadu 21:38 – 21:40 SEČ. Přímé přenosy poběží zejména z oblasti města Cairns, vše samozřejmě závisí na lokálním počasí v době úkazu. Vybrat si můžete například z následujících odkazů:

Vědecké expedice

Miloslav Druckmüller Autor: ČAM
Miloslav Druckmüller
Autor: ČAM
Úplné zatmění Slunce 13. listopadu 2012 je prvním svého druhu od července roku 2010. Tehdy nastalo poslední úplné zatmění, které lidé pozorovali na několika ostrovech v Tichomoří a při západu Slunce pak v Chile a Argentině. Letošní zatmění je proto velmi očekávané, navíc při stoupající sluneční aktivitě vědecky dost významné. Zejména do okolí australského města Cairns se za ním proto vydalo hned několik expedic z celého světa, které chtějí zachytit v co nejvyšší kvalitě například chaotickým magnetickým polem tvarovanou sluneční korónu.

Za tímto účelem se do Austrálie vydal profesor brněnského VUT Miloslav Druckmüller pod záštitou Havajské astrofyzičky Shadii Habbalové. Druhý tým v čele s profesorovou dcerou Hanou Druckmüllerovou jede odděleně na druhé zvolené pozorovací stanoviště pro eliminaci případného neúspěchu při nepřízni počasí. V případě jeho přízně je ovšem jejich oddělení vhodné pro zachycení jemných rozdílů časových změn v paprskovité koróně. Profesor Druckmüller rovněž s velmi složitou aparaturou hodlá opět věnovat své úsilí výzkumu ionizovaných těžkých prvků v bezprostředním okolí Slunce. Samozřejmě – jako při každém úplném zatmění – na to má jen omezený čas. V tomto případě jen v řádu desítek sekund.

Další úplná zatmění

Fyzicky hned dalšího úplného zatmění se lidé dočkají už za necelý rok 3. listopadu 2013. Úkaz se odehraje v Atlantském oceánu a střední Africe. Půjde o vzácné hybridní zatmění, které na počátku pásu totality začíná jako prstencové, poté se do Afriky přesune jako velmi krátké úplné a na konci své cesty v Somálsku zapadne za obzor opět jako prstencové.

Regulérního úplného zatmění Slunce se dočkáme až v pátek 20. března 2015. To se navíc odehraje na sever od evropského kontinentu, jako úplné jej lidé za dobrého počasí uvidí na Faerských ostrovech či Špicberkách. V České republice spatříme toto zatmění v dopoledních hodinách jako částečné o velikosti okolo 73 procent. Mezi lety 2011 – 2026 tak půjde o nejvýraznější částečné zatmění v Česku. Už nyní je na Astro.cz připravena stránka s podrobnými informacemi.


Animace průběhu zatmění v Austrálii (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v Austrálii a na Novém Zálandu (autor: Larry Koehn). Červená linie označuje pás, ve kterém je zatmění pozorovatelné jako úplné. Na sever a na jih od něj je pak série modrých linií znázorňujících velikost maximálního zakrytí Slunce Měsícem v procentech. Fialová linie představuje oblast, na níž maximální (na spojnici s červenou úplná fáze) nastane právě při východu Slunce. Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Související a dále doporučujeme:
[1] Stránka prof. Miloslava Druckmüllera s fotografiemi zatmění Slunce
[2] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[3] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[4] Detailní informace o zatmění na stránkách NASA
[5] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »