Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Austrálií zmizí Slunce

Nad Austrálií zmizí Slunce

Zatmění Slunce nad oceánem. Autor: Terry Cuttle.
Zatmění Slunce nad oceánem.
Autor: Terry Cuttle.
V úterý 13. listopadu 2012 nastane po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Úkaz bude možné pozorovat pouze ze severovýchodní Austrálie a jižního Tichomoří. Pevninu měsíční stín zasáhne zejména v australském Queenslandu, kde úplné zatmění potrvá jen něco málo přes dvě minuty. I přesto se za úkazem vypravilo mnoho vědců z celého světa včetně českých expedic. V České republice sice nebude vidět ani část úkazu, vybrat si však můžete hned z několika přímých videopřenosů na internetu. Z pohodlí středoevropského domova se totiž k úkazu schýlí v pozdních večerních hodinách.

Úkaz se odehraje na území severovýchodní Austrálie, zejména pak na východnějším poloostrově jižního světadílu – v Queenslandu. Tam k úplnému zatmění dojde přibližně hodinu po východu Slunce ve výšce asi 13° nad obzorem. Dále měsíční stín putuje do jižního Tichomoří, kde ovšem nezasahuje na žádný ostrov ani atol, takže je pozorovatelný pouze z lodí. Nejdéle potrvá na oceánu asi 2000 km východně od Nového Zélandu 4 minuty a 2 sekundy. V Austrálii na východním pobřeží mezi Cairns a Port Douglas jeho délka překlene jen těsně hranici dvou minut. Jako částečné pak budou zatmění moci spatřit mimo Austrálii a Nový Zéland obyvatelé všech souostroví v jižním Pacifiku.

Užijte si úkaz po internetu

Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku. Autor: Glynn Bennallick.
Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku.
Autor: Glynn Bennallick.
Pokud máte možnost využít rychlejšího internetového přenosu, rozhodně si nenechte jev ujít alespoň prostřednictvím živých videopřenosů. Fáze úplného zatmění se odehraje v Austrálii ráno 14. listopadu mezi 6:38 – 6:40 tamního času. V České republice v té době bude úterý 13. listopadu 21:38 – 21:40 SEČ. Přímé přenosy poběží zejména z oblasti města Cairns, vše samozřejmě závisí na lokálním počasí v době úkazu. Vybrat si můžete například z následujících odkazů:

Vědecké expedice

Miloslav Druckmüller Autor: ČAM
Miloslav Druckmüller
Autor: ČAM
Úplné zatmění Slunce 13. listopadu 2012 je prvním svého druhu od července roku 2010. Tehdy nastalo poslední úplné zatmění, které lidé pozorovali na několika ostrovech v Tichomoří a při západu Slunce pak v Chile a Argentině. Letošní zatmění je proto velmi očekávané, navíc při stoupající sluneční aktivitě vědecky dost významné. Zejména do okolí australského města Cairns se za ním proto vydalo hned několik expedic z celého světa, které chtějí zachytit v co nejvyšší kvalitě například chaotickým magnetickým polem tvarovanou sluneční korónu.

Za tímto účelem se do Austrálie vydal profesor brněnského VUT Miloslav Druckmüller pod záštitou Havajské astrofyzičky Shadii Habbalové. Druhý tým v čele s profesorovou dcerou Hanou Druckmüllerovou jede odděleně na druhé zvolené pozorovací stanoviště pro eliminaci případného neúspěchu při nepřízni počasí. V případě jeho přízně je ovšem jejich oddělení vhodné pro zachycení jemných rozdílů časových změn v paprskovité koróně. Profesor Druckmüller rovněž s velmi složitou aparaturou hodlá opět věnovat své úsilí výzkumu ionizovaných těžkých prvků v bezprostředním okolí Slunce. Samozřejmě – jako při každém úplném zatmění – na to má jen omezený čas. V tomto případě jen v řádu desítek sekund.

Další úplná zatmění

Fyzicky hned dalšího úplného zatmění se lidé dočkají už za necelý rok 3. listopadu 2013. Úkaz se odehraje v Atlantském oceánu a střední Africe. Půjde o vzácné hybridní zatmění, které na počátku pásu totality začíná jako prstencové, poté se do Afriky přesune jako velmi krátké úplné a na konci své cesty v Somálsku zapadne za obzor opět jako prstencové.

Regulérního úplného zatmění Slunce se dočkáme až v pátek 20. března 2015. To se navíc odehraje na sever od evropského kontinentu, jako úplné jej lidé za dobrého počasí uvidí na Faerských ostrovech či Špicberkách. V České republice spatříme toto zatmění v dopoledních hodinách jako částečné o velikosti okolo 73 procent. Mezi lety 2011 – 2026 tak půjde o nejvýraznější částečné zatmění v Česku. Už nyní je na Astro.cz připravena stránka s podrobnými informacemi.


Animace průběhu zatmění v Austrálii (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v Austrálii a na Novém Zálandu (autor: Larry Koehn). Červená linie označuje pás, ve kterém je zatmění pozorovatelné jako úplné. Na sever a na jih od něj je pak série modrých linií znázorňujících velikost maximálního zakrytí Slunce Měsícem v procentech. Fialová linie představuje oblast, na níž maximální (na spojnici s červenou úplná fáze) nastane právě při východu Slunce. Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Související a dále doporučujeme:
[1] Stránka prof. Miloslava Druckmüllera s fotografiemi zatmění Slunce
[2] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[3] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[4] Detailní informace o zatmění na stránkách NASA
[5] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »