Pozoruhodné atmosférické úkazy v březnu a výhled na duben
Gloriola pozorovaná 9. března 2016, vrchol Rysy ve Vysokých Tatrách. Autor: Jan Baletka
Slabá polární záře, působivá gloriola kolem stínu pozorovatele či koróna kolem Měsíce - to je výběr z březnových fotografií optických jevů v atmosféře, které zaslali čtenáři. Duben pak může překvapit atypickými pylovými korónami, halovými jevy a dalšími úkazy. Dorazí opět prach ze Sahary? Dostupné jsou také výsledky soutěže Europhotometeo '16.
Ohlédnutí za březnem
Polární záře 6. března
Polární záře 6. března 2016 z kamery na vrchu Javorový. Autor: ČHMÚSlabou polární záři zachytila 6. března 2016 asi hodinu před půlnocí automatizovaná webová kamera sítě ČHMÚ na vrchu Javorový. Na silně zvýrazněném snímku jsou patrné rudé závěsy nad severním obzorem. Zdá se však, že tato polární záře byla pozorovatelná pouze fotograficky, žádná další pozorování z našeho území hlášena nebyla. Zavzpomínat tak jen můžeme na loňskou březnovou polární záři, která byla v noci ze 17. na 18. března viditelná podstatně lépe.
Tatranská gloriola z 9. března
Gloriola kolem stínu pozorovatele z 9. března 2016 ve Vysokých Tatrách. Autor: Jan BaletkaDalší působivý snímek pořídil 9. března 2016 Jan Baletka na vrcholu Rysů ve Vysokých Tatrách. Je na něm barevná gloriola v podobě soustavy soustředných barevných prstenců ve spektrálních barvách kolem pozorovatelova stínu. Výrazná gloriola může být pozorovatelná pouze na drobných vodních kapkách stejné velikosti při současném svitu Slunce na opačné straně oblohy, kde jinak oblačnost či mlha jeho svit nezakrývá. Tento jev je dobře pozorovatelný též z letadel a vzniká zpětným ohybem světla na drobných kapičkách o průměru několika mikrometrů.
Koróna kolem Měsíce 18. března
Koróna kolem Měsíce pozorovaná 18. března 2016 v Člupku. Autor: Jitka RösslerováObdobný jev jako předchozí gloriola vzniká ohybem světla na drobných vodních kapičkách tenké oblačnosti také přímo okolo zdroje světla. Tím byl v tomto případě Měsíc několik dnů před úplňkem. Patrných je několik soustředných prstenců s opakujícím se sledem spektrálních barev. Samotný Měsíc je uprostřed snímku v přeexponované oblasti s největším jasem. Fotografii pořídila v noci 18. března 2016 v Člupku Jitka Rösslerová.
Výhled na duben
Duha
Duha nad Prahou z Petřínské rozhledny. Autor: Tomáš TržickýAprílové přeháňky a proměnlivé počasí přímo slibují možnost pozorování duhy. Jednu z takových příležitostí jsem si nenechal ujít před dvěma lety po službě na Štefánikově hvězdárně v Praze na Petříně. S ustupujícím deštěm se nad západním obzorem objevil pás jasné oblohy. Blízkost Petřínské rozhledny vybízela ještě za hustého deště k rychlému úprku na její vrchol. Když po několika minutách vysvitlo Slunce a začalo ozařovat místa na opačné straně oblohy, kde město ještě zkrápěl déšť, objevila se nádherná duha. Její kontrast pomohl ještě zvýraznit polarizační filtr, protože paprsky tvořící duhu jsou silně lineárně polarizované. Názorné použití filtru lze shlédnout na videu pořízeném přímo z rozhledny. Původní záměr byl však využít vyvýšeného stanoviště pro pozorování kompletní kruhové duhy, což se zdařilo jen částečně. Příště je to šance třeba pro majitele dronů s širokoúhlým objektivem!
Halové jevy
Jarní období přináší obvykle nadprůměrný počet dnů, kdy jsou pozorovatelné halové jevy. Ty vznikají odrazem a lomem slunečních paprsků na drobných ledových krystalech ve vysoko plující řasovité oblačnosti. Můžeme je však rovněž pozorovat díky svitu Měsíce - nejlépe několik dnů kolem úplňku, který připadá na 22. dubna.
Ohybové jevy
Během období květu jednotlivých dřevin je možné občas zahlédnout kolem Slunce či Měsíce tzv. pylovou korónu. Její atypický vzhled je výsledkem ohybu světla na nesférických částicích v případě, kdy pylová zrnka zaujmou v prostoru nějakou převládající orientaci. V minulém přehledu byly tyto možnosti popsány blíže.
Prachová koróna kolem Slunce 10. dubna 2011 v Praze a vzhled oblohy bez prachu 16. dubna 2011. Autor: Tomáš TržickýDalším ohybovým jevem, který může vzniknout, a to nejen v dubnu, je prachová koróna (též tzv. Bishopův kruh). Jde o ohybový jev vznikající na drobných prachových či vulkanických částicích. Prvně byl popsán na Havajských ostrovech S. E. Bishopem, který jej pozoroval v září 1883 několik dnů po apokalyptickém výbuchu sopky Krakatoa v dnešní Indonésii. Protože prachová koróna vzniká na menších částicích, než pyl nebo kapičky v oblacích, je její poloměr mnohem větší (přes 10°). Tato koróna je na vnitřní straně směrem ke světlenému zdroji namodralá, vnější lem má naopak nádech cihlového zabarvení.
Prachové koróny lze očekávat například při jižním závanu vzduchových mas ze severní Afriky. Saharský prach pak může vykouzlit nezvyklou prachovou korónu, jak ukazuje snímek z Prahy z 10. dubna 2011 v levé části dvojice záběrů. Patrný je též nevýrazně zbarvená jasná obloha, což je důsledek toho, že jemný prach rozptyluje jednotlivé barevné složky slunečního světla stejně. Naopak sytou modř oblohy při čisté atmosféře ukazuje druhý snímek pořízený o šest dní později. Obě fotografie byly snímány ve stejnou dobu v 8:55 hod. SELČ při zcela shodném nastavení fotoaparátu (expozice, clona, vyvážení bílé, barevná sytost, ISO atd.). V obou případech byla velmi dobrá dohlednost, nešlo tedy o rozptyl světla nízko v atmosféře.
Výsledky soutěže Europhotometeo '16
V lednovém výhledu byla avizována soutěž Evropské meteorologické společnosti o nejlepší fotografie se vztahem k meteorologii pořízené v letech 2014 a 2015. Výsledky soutěže jsou nyní dostupné na stránkách EMETSOC. A dostupná je rovněž galerie s užším předvýběrem působivých fotografií. Potěšitelné je, že v tomto výběru nalezeme rovněž záběry pořízené v ČR a SR.
Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4