Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sluneční aktivita se zvýšila. Uvidíme skvrnu okem?

Sluneční aktivita se zvýšila. Uvidíme skvrnu okem?

Celý disk Slunce vyfotografovaný vesmírnou observatoří Solar Dynamics Observatory 15. 8. 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Na přelomu 32. a 33. týdne 2022 se zvýšila aktivita Slunce, a tak doporučujeme zkontrolovat Slunce v nadcházejících dnech, pokud čas a počasí dovolí. V neděli 14. 8. došlo k erupci filamentu, který předtím visel nad povrchem Slunce. Uvolněná hmota vytvořila i koronální ejekci hmoty (CME) a část z ní by mohla dle předpovědí 17. srpna zasáhnout Zemi a způsobit slabší geomagnetickou bouři. Skvrny v aktivní oblasti AR 13078 už jsou možná dost velké na spatření okem bez dalekohledu. Pozor však na patřičný filtr, nejlépe brýle na sledování zatmění Slunce se speciální solární fólií.

Úvodem krátce připomínáme, že pozorování Slunce je snadná disciplína a je k ní možné využít i levný dalekohled. Dejte však pozor na dobrou fólii, nebo jiné vybavení na odstínění většiny záření (a to hlavně tepelného) a pozor na levné plastové okuláry a clony v nich při metodě projekce. Jak pozorovat bezpečně Slunce máme ve speciální sekci našeho webu a něco naznačí i přiložené video.

V úvodu zmíněná erupce filamentu, tedy hmoty držící se podél magnetických siločar nad slunečním povrchem, došlo již v neděli. Odehrála se v okolí aktivní oblasti 13076, kde není mnoho skvrn. Odvržená hmota však pokračovala do kosmického prostoru a část z ní podle výpočtů míří zřejmě i k Zemi. Očekává se, že 17. srpna dorazí k Zemi alespoň část oblaku nabitých částic a současně se zvýší rychlost slunečního větru díky vhodnému natočení koronální díry. Vzniknout může nejslabší geomagnetická bouře kategorie G1, která by mohla být doprovázena polární záře zřejmě jen v severských šířkách (viditelné asi jen okolo jižního pólu). 

Detaily aktivních oblastí na povrchu Slunce 15. 8. 2022. Vlevo AR 13081, uprostřed 13078 a vpravo dvojice 13079 a 13074. Autor: NASA/SDO/HMI
Detaily aktivních oblastí na povrchu Slunce 15. 8. 2022. Vlevo AR 13081, uprostřed 13078 a vpravo dvojice 13079 a 13074.
Autor: NASA/SDO/HMI

V pondělí 15. srpna kolem 18:50 SELČ došlo k erupci kategorie M2,7, tedy už středně silné. Může se stát, že budou následovat i další. Zároveň je zde hodně skvrn pohromadě a dohromady by mohly být dost velké na spatření pouhým okem. (A tento předpoklad se dopoledne 16. srpna potvrdil, když skvrna byla přes svářečské sklo č. 14 snadno spatřena jako mrňavá černá piha na povrchu Slunce).

Erupce filamentu 14. 8. 2022 na snímcích SDO a SOHO Autor: NASA/ESA/Solarham.net
Erupce filamentu 14. 8. 2022 na snímcích SDO a SOHO
Autor: NASA/ESA/Solarham.net

Obě aktivní oblasti, kde docházelo v pondělí k erupcím, AR 13078 a 79, prochází vývojem, který slibuje středně silné erupce kategorie M i v úterý. V případě, že by nastala v aktivní oblasti č. 78 uprostřed disku k takové erupci, kterou doprovodí výron hmoty z koróny, mohla by vyletět i k Zemi.

Záběr erupce M2,7 z 15. 8. 2022 na snímcích Solar Dynamics Observatory Autor: NASA/SDO/HMI/AIA(Solarham.net
Záběr erupce M2,7 z 15. 8. 2022 na snímcích Solar Dynamics Observatory
Autor: NASA/SDO/HMI/AIA(Solarham.net

Edit 16. 8. 2022 v 11:00 SELČ: K dalším erupcím opravdu docházelo a nejsilnější nastala dopoledne 16. 8. (viz přiložený graf). Aktuální vývoj můžete sledovat na stránce SWPC.

Záznam erupční aktivity z družic GOES. Můžeme vidět, že k nejsilnější erupci došlo 16. srpna v 10 hodin SELČ (8:00 Universal Time). Výška oranžové čáry určuje sílu erupce (poslední byla M5,08). Autor: NASA/SWPC
Záznam erupční aktivity z družic GOES. Můžeme vidět, že k nejsilnější erupci došlo 16. srpna v 10 hodin SELČ (8:00 Universal Time). Výška oranžové čáry určuje sílu erupce (poslední byla M5,08).
Autor: NASA/SWPC

Přejeme příjemné zážitky pod horkým letním sluncem a těšíme se na vaše fotografii v čtenářské galerii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solarham.net
[2] Spaceweather.com
[3] Erupční aktivita na družicích GOES



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční erupce, Sluneční skvrny, Sluneční aktivita


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »