Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vánoční obloha bude patřit Marsu

Vánoční obloha bude patřit Marsu

Mars 8. prosince těsně před tím, než bude zakryt Měsícem v úplňku. Vzhledem k úhlovému rozměru planety bude vstup trvat okolo půl minuty. Za okrajem měsíčního kotouče Mars zcela zmizí v 6:04 SEČ, zpoza Měsíce se Mars začne znovu vynořovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, v jiných místech se čas bude lišit řádově o minuty.
Autor: Stellarium/Jan Veselý

Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 293 v DOC a PDF.

Mars je Zemi nejpodobnější planetou Sluneční soustavy. Rozdílností ale samozřejmě najdeme dost. Tak například zatímco na Zemi nastane 21. prosince ve 22:48 SEČ zimní slunovrat, na Marsu 26. prosince nastane jarní rovnodennost.

V prosinci nastává opozice Marsu se Sluncem, Mars nejblíže k Zemi

Opozice znamená, že Mars je na obloze přesně naproti Slunci. V prostoru je naopak Mars na stejné straně od Slunce jako Země, a tudíž je k Zemi nejblíž. Ono „nejblíž“ ale pokaždé znamená jinou vzdálenost, neboť planety se na svých eliptických drahách sejdou pokaždé v jiném místě. K nejtěsnějším přiblížením dochází koncem srpna – to jsme mnozí zažili například v roce 2003, kdy Mars od Země dělila vzdálenost pouhých 56 milionů kilometrů. V roce 2022 je Mars k Zemi nejblíže 1. prosince ve 3:18 středoevropského času (SEČ), a to ve vzdálenosti 81,5 milionu kilometrů (přesně 81 450 876 kilometrů). To sice není úplně blízko, ale přesto nyní vidíme v dalekohledu na Marsu více detailů než obvykle – zřetelné polární čepičky a tmavé útvary na oranžovém kotoučku planety, který v letošním maximu dosáhne úhlového průměru 17". Budeme-li se dívat očima, uvidíme nápadně oranžovou planetu na první pohled připomínající mimořádně jasnou hvězdu dosahující jasnosti -1,9 mag. Mars najdeme v noci vysoko nad obzorem v souhvězdí Býka. Ale k pozorování planety není třeba využít jen jeden jediný den 1. prosince. Dobré podmínky pro pozorování planety budou trvat ještě týdny.

Opozice nastává 8. prosince a při ní si Mars připravil vzácné nebeské divadlo

Opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince v 6:36 SEČ. Shodou okolností navíc dojde k zákrytu Marsu Měsícem v úplňku. Zákryt bude u nás vidět nad obzorem v celém průběhu. Jasnost Měsíce i Marsu bude dostatečná k tomu, abychom úkaz viděli prostým okem. V dalekohledu bude pohled na zákryt Marsu Měsícem ještě úžasnější, stačí použít aspoň triedr.

Už ve středu 7. prosince večer bude patrné, že se něco děje. Se setměním se nad jihovýchodním obzorem objeví úplňkový Měsíc a vlevo od něj naoranžovělý Mars. V dalších hodinách se Měsíc bude při pohledu ze Země přibližovat k Marsu, aby ho nad ránem – to už bude čtvrtek 8. prosince – kolem šesté hodiny úplně zakryl. Vzhledem k úhlovému rozměru planety bude vstup za Měsíc trvat okolo půl minuty. Za okrajem měsíčního kotouče Mars zcela zmizí v 6:04 SEČ, zpoza Měsíce se Mars začne znovu vynořovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, v jiných místech se čas bude lišit o minuty. I když budou oba objekty už velmi nízko nad obzorem, teoreticky může být patrný i výstup planety zpoza disku Měsíce. Když vyjde počasí, bude to úžasná podívaná jak pouhýma očima, tak i jakýmkoli dalekohledem.

Jak bude vypadat zákryt Marsu Měsícem 8. prosince 2022?

Mars 8. prosince těsně před tím, než bude zakryt Měsícem v úplňku. Vzhledem k úhlovému rozměru planety bude vstup trvat okolo půl minuty. Za okrajem měsíčního kotouče Mars zcela zmizí v 6:04 SEČ, zpoza Měsíce se Mars začne znovu vynořovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, v jiných místech se čas bude lišit řádově o minuty. 

Mimořádná pozorování z Astronomického ústavu AV ČR:

Premiéra filmů o výzkumu vesmíru s doprovodnou besedou vědců + pozorování planet dalekohledem – v sobotu 3. prosince od 14 hodin

Výzkumný program Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo připravil pro veřejnost na sobotu 3. prosince od 14 hodin premiérové promítání krátkých filmů a besedu odborníků k nim. Na témata Černé díry, Solar Orbiter a výzkum Slunce, Pozemní pozorování vesmíru, Pozorování Země, Jupiter a sonda JUICE, Exoplanety. Na závěr za jasného počasí doplněno pozorováním planet Mars a Jupiter na terase. Vstup zdarma. Kde: Astronomický ústav AV ČR, Boční II 1401, Praha 4 - Spořilov. Kdy: sobota 3. prosince 2022 od 14 do 17 hodin.

Pozorování Marsu a Jupiteru 3. prosince

Zveme vás na pozorování planet Jupiter a Mars v sobotu 3. prosince 2022 od 17 do 19 hodin v Západní a Centrální kopuli historické hvězdárny v Ondřejově. Zdarma. Pouze za jasného počasí. Prosíme přijďte bez světel, resp. si sviťte jen nejnutněji a pouze pod nohy.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Mars, Zákryt Marsu Měsícem, Tiskové prohlášení


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »