Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

Výstava Dvacetkrát v NASA fotografa Petra Horálka.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA v Pardubicích ze dne 9. března 2020.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula z České astronomické společnosti) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

DDM ALFA (odl. pracoviště DELTA) v Pardubích na Gorkého ulici. V horních patrech sídlí pardubická hvězdárna, přístupná široké veřejnosti. Autor: Petr Komárek
DDM ALFA (odl. pracoviště DELTA) v Pardubích na Gorkého ulici. V horních patrech sídlí pardubická hvězdárna, přístupná široké veřejnosti.
Autor: Petr Komárek

Pardubickému rodákovi Petru Horálkovi editoři snímku dne NASA publikovali již více jak dvacetkrát. Tímto počtem se řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Vybrané fotografie zobrazují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i 5, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a 5 na území Slovenska. Petr Horálek je tedy i autorem více jak poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin v  „Malém“ sále DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích – započne Horálkovou přednáškou o výběru snímků v NASA. Pokračovat pak bude odhalením samotné výstavy v budově DDM až do foyer pod pardubickou hvězdárnou s autorovým komentářem a možností volné diskuse. Po skončení vernisáže budou moci návštěvníci v případě jasného počasí až do 21 hodin pozorovat objekty nočního nebe v kopuli hvězdárny s jedním z největších českých dalekohledů přístupných veřejnosti. Výstava samotná bude v DDM volně k vidění až do konce května 2020.

Program

  • 18:00 – Úvodní slovo Mgr. Miloše Adamů MBA, ředitele DDM ALFA Pardubice
  • 18:15 – Přednáška „(Více jak) dvacetkrát v NASA“ – Petr Horálek
  • 19:30 – Odhalení výstavy, možnost rozhovorů s autorem
  • 20:00 – Pozorování noční oblohy (v případě jasného počasí, do 21:00)

Snímek "Malého prince" od zamrzlé Sečské přehrady. Autor: Petr Horálek
Snímek "Malého prince" od zamrzlé Sečské přehrady.
Autor: Petr Horálek

Výstava je k zapůjčení a putovní, tedy hned po skončení expozice na pardubické hvězdárně je k dispozici k zapůjčení do Vašich prostor (knihovny, hvězdárny, muzea či jiné výstavní prostory). Jednotlivé panely jsou vytištěné na pevných KAPA deskách, opatřených závěsnými prvky a mají vždy maximální rozměr 80 centimetrů. Povrch tisku je matný, vhodný pro směrové osvětlení. K obrazům je možné získat zalaminované popisky, příp. dodat jejich digitální podobu pro vlastní reprodukci. Pro bližší informace kontaktujte přímo Petra Horálka (email horalek.peter@gmail.com).

O Petru Horálkovi

Petr Horálek pod hvězdami. Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek pod hvězdami.
Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat místní hvězdárnu a později v ní působil jako jeden z průvodců. V letech 2009-2017 byl vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Během studií Teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně začal pracovat jako astronom v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V té době propadl astrofotografii, a proto v roce 2014 Česko na rok opustil a vydal se na pouť po celém světě, aby poznal pravou krásu tmavé noční oblohy daleko od škodlivého světelného znečištění v Evropě a zlepšil se ve svých fotografických schopnostech. V roce 2015 se stal prvním českým a druhým nejmladším Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). V témže roce po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Je autorem či spoluautorem tří populárních knih: Tajemná zatmění (2015, dr. vydání 2018), Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) a Nebeské symfonie (2017). Po návratu do Česka se věnuje zejména popularizaci astronomie prostřednictvím spisovatelské činnosti, přednáškové činnosti na školách a v knihovnách, učí fotografii na svých kurzech a pokračuje v astrofotografii, pomocí níž zachycuje (nejen) „perly astronomie“ (nejpozoruhodnější nebeské úkazy), aby se s nimi vzápětí podělil s veřejností po celém světě.

Kontakty

Petr Komárek
Vedoucí Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA
(odl. pracoviště DELTA) v Pardubicích
Email: info@astropardubice.cz
GSM: +420 603 165 366

Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká stránka Astronomického snímku dne NASA
[2] Český fotograf již podvacáté v NASA
[3] Rozhovor ESO: Petr Horálek – Fotograf pod tmavým nebem
[4] Webové stránky Petra Horálka

Převzato: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Přednáška , Fotografická výstava


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »