Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zážitky čtenářů pod zatmělým Sluncem

Zážitky čtenářů pod zatmělým Sluncem

Zatmění Slunce 20.3.2015
Autor: Pavel Stolbenko

Před týdnem se nad českou kotlinou „usmálo“ Slunce. Vlastně ty uvozovky ani nemusí být zcela nutné, neboť před Sluncem přecházel temný měsíční kotouč a vykousl ze slunečního disku podstatnou část v jeho horní půli a na chvíli se tak zdálo, jakoby na nebi zůstal jakýsi zářivý úsměv. Díky perfektnímu počasí se tak v první jarní den mohli mnozí kochat velmi výrazným a neskutečně fotogenickým částečným zatměním Slunce. Jak jsme avizovali dříve, rádi bychom touto cestou dali prostor vám, čtenářům. Neboť je to poslední částečné zatmění Slunce v České republice na dlouhých 6 let, zajímalo nás, co se vám na úkazu líbilo a jaké jste měli při pozorování zážitky. Následující text je tak souhrnem všech došlých příspěvků do naší redakce. Děkujeme, že jste úkaz pozorovali s námi!

Za jedenáct let, nebo dřív?

Hned zkraje začneme pozorováním Terezy Danitové, která žel neupřesnila více ke svému zážitku než toto: „Dnes jsem viděla v 10:45 zatmění Slunce. Bylo to hezké. Zatahovalo se a musely jsme svítit. Koukala sem přes speciální sklíčko. Nikdy jsem nic tavého neviděla, bylo to úžasné. Škoda že to bude zase až za jedenáct let. S pozdravem, Terezka.

Milá Terezko, vězte, že nemusíte čekat 11 let. Ano, v roce 2026 skutečně bude z Česka vidět fantastické částečné zatmění Slunce, při němž na západní polovině našeho území spatříme více jak 88% zákryt slunečního disku. Ale nejbližší zatmění nad územím ČR bude již za 6 let, 10. června 2021, a Měsíc při něm ukousne okolo 17 procent slunečního disku...

Zatmění Slunce u Košic

Průběh zatmění Slunce ve sloveském Medzevu Autor: Jaroslav Merc
Průběh zatmění Slunce ve sloveském Medzevu
Autor: Jaroslav Merc
Počasí bylo perfektní i na Slovensku, jak dokazuje fotograf a astronom Jaroslav Merc, předseda Astronomického klubu Košice. Ten úkaz zaznamenával v jeho průběhu na Hvězdárně v Medzeve nedaleko Košic. Ostatně on sám píše: „Zatmenie Slnka som spolu s desiatkami ďalších ľudí pozoroval na Hvezdárni v Medzeve (neďaleko Košíc). Počasie vyšlo na jednotku, ako málokedy pri zaujímavých astronomických úkazoch. Zároveň sme, síce v skromných podmienkach, vďaka usilovnej práci pracovníkov tejto malej hvezdárne vysielali zatmenie aj naživo na internete.“ Jak je u Jaroslava zvykem, zaslal nám i překrásný snímek. Děkujeme!

Škola nebo astronomie?

Zatmění Slunce a letadlo 20. března 2015 Autor: Petr Hykš
Zatmění Slunce a letadlo 20. března 2015
Autor: Petr Hykš
Krásným úvodem rovněž začíná text Petra Hykše, který úkaz odpozoroval a vyfotografoval na jižní Moravě přes jeho teleskop Celestron PowerSeeker 50AZ s filtrem. Píše doslova „Dnes jsem byl poprvé svědkem události, při které jediný přirozený zemský satelit přejde přes sluneční kotouč a vykouzlí neuvěřitelnou podívanou. Možná je škoda, že má Země jen jeden měsíc, ale nakonec vlastně můžeme být rádi, že ho máme - Venuše, náš nejbližší planetární soused, který je svou velikostí srovnatelný se Zemí, například žádný měsíc nemá. O to víc jsem si dnešního dne vážil a vzal jsem si kvůli němu volno (škola je pro mě sice důležitější než astronomie, ale rozhodně ne dnes! Snad se mi brzy podaří tyto dva zájmy sjednotit).“ Milý Petře – věříme, že se Vám opravdu oba zájmy sjednotit podaří! A vy ostatní si mezitím můžete jeho celé povídání včetně fotografií pročíst na jeho webu.

Precizní příprava...

Mezi čtenáře, kteří vzali naší výzvu vážně, patřil i náš věrný čtenář Jan Krajča z Lukova. A protože je jeho povídání poněkud delší, za redakci se tímto loučíme a slovo už bude patřit jen jemu. Ovšem nebojte se, k zatmění se zjista ještě vrátíme. Stále můžete očekávat zevrubnější zprávy z expedice na Faerské ostrovy a v průběhu několika týdnů rovněž první vědecké výsledky z expedice na Špicberky. A rovněž stále můžete sledovat aktualizovanou galerii zatmění očima čtenářů Astro.cz. Děkujeme!

Nejsem si už jist odkud jsem se prvně dozvěděl o letošním zatmění Slunce, snad z časopisu Astropis, ale bylo to určitě v druhé půli loňského roku.  Tehdy jsem si řekl, že rozhodně chci být přítomen u tohoto vzácného úkazu a počal jsem v hlavě plánovat i spořit finance na nákup potřebného vybavení. Můj plán byl strohý a jasný. Zaznamenat si tuto událost na věky věků.

Reflektorový Newtonův dalekohled mám už delší dobu, takže bylo jasné do čeho budu muset zainvestovat .  Před měsícem jsem pořídil Baader sluneční fólii, tři zatemněná sklíčka (z hvězdárny ve Valašském Meziříčí) pro mě i pro rodinu a  ještě jedny brýle uzpůsobené k pozorování Slunce. Držák na fotoaparát jsem již měl a kamerku taktéž. Otázka byla, jakého výsledku se mi podaří docílit spojením tohoto nesourodého vybavení. Přiznám se, měl jsem z toho obavy.

Čtrnáct dní před zatměním jsem udělal na můj dalekohled Skywatcher 130/900 jednoduchý objektivový filtr z oné Baader fólie, kartónu, lepidla a izolepy. Výsledek mě příjemně překvapil. Kvalita pozorování Slunce byla na velmi dobré úrovni. 

V té době jsem začal vyhledávat vhodné  místo pro pozorování a jelikož bydlím kousek od Zlína, konkrétně v obci Lukov se stejnojmenným hradem na kopci, jež je bránou do Hostýnských vrchů, tak o kopce s krásnými výhledy není u nás nouze. Ale bohůžel drtivá většina je přístupna pouze pěšky či na MTB kole, nikoli autem, které jsem právě potřeboval pro převoz dalekohledu a dalšího vybavení. Avšak jako amatérský astronom pár dostupných kopců autem s výhledem přeci jen znám, takže jsem hned měl jasno kam se vydám (samozřejmě v případě pěkného počasí). Na louku nad obcí Hrobice 2 km od Slušovic a 4 km daleko od mého bydliště. Ideální místo k pozorování s výhledem k jihu a jihozápadu. A také jsem si dopočítal přesný čas začátku (09:39,49), středu (10:48,56) a konce (12:00,19) zatmění pro moji pozici (49.2821331 N, 17.7845725 E). 

Zatmění Slunce 20. 3. 2015 Autor: Daniel Marek
Zatmění Slunce 20. 3. 2015
Autor: Daniel Marek
Tohle byla ta snadnější část. Problém nastal s tím jak zajistit, aby Slunce při jeho putování po obloze zůstalo neustále v zorném poli dalekohledu, když mám dalekohled na německé montáži EQ-2 s hodinovým strojkem. Jinak řečeno, jak na místě manuálně zosit dalekohled se zemskou osou za bílého dne, kdy nejde vidět Polárka? Tohle jsem vyřešil naprosto amatérsky, jak to jen jde. Noc před „dnem D“ jsem ono místo s dalekohledem navštívil, určil přesnou pozici, celou montáž vyvážil do roviny a polárně celý dalekohled zosil a přesně poznačil pozici třech nohou montáže, a to třemi kolíky zabodnutými do země a ryskou na otočné hlavici montáže (kapesní kompas bohůžel pro můj účel nebyl dost přesný).

Vyplatilo se. Ráno po deváté hodině jsem se na ono místo vrátil, dalekohled zpětně nainstaloval, tak, jako bych odtud předchozí noc neodešel. Zaměřil Slunce, nainstaloval držák na okulár, uchytil do něj kamerku a celý přírodní úkaz natočil od začátku do konce s drobnými korekcemi pozice po cca patnácti minutách. I časy úkazu pro mou pozici se mi shodovaly.

Plánování a investice se mi vyplatily. Mám 2,5 hodiny dlouhý videozáznamu celého úkazu v dostatečné kvalitě, který v těchto chvílích zpracovávám a se  kterým se podělím s rodinou,  Vámi a se světem hned jak bude hotovo. Nyní už nezbývá než čekat ještě na letošní úplné zatmění Měsíce a pak na další zatmění Slunce 10. června 2021. Už teď se na to moc těším!




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zatmění Slunce 2015


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »