Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Aparatura LIGO již potřetí detekovala gravitační vlny

Aparatura LIGO již potřetí detekovala gravitační vlny

Splynutí vzdálených černých děr uvolnilo gravitační vlny
Autor: LIGO/A. Simonnet

Pomocí zařízení LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) se uskutečnila již třetí detekce gravitačních vln – zčeření časoprostoru, což názorně dokazuje, že bylo definitivně otevřeno nové okno pro astronomická pozorování. Jak se stalo i v případě prvních dvou detekcí, gravitační vlny byly detekovány v důsledku splynutí dvou černých děr za vytvoření černé díry větší velikosti. Část hmoty se přitom přeměnila na gravitační vlny.

Nově pozorovaná černá díra vzniklá při splynutí má hmotnost přibližně 49× větší, než je hmotnost našeho Slunce. Tím zaplňuje mezeru v hmotnostech černých děr vzniklých při splynutích, která byla pozorována prostřednictvím gravitačních vln v předcházejících dvou případech aparaturou LIGO. Hmotnosti těchto černých děr byly odhadnuty na 62 (při první detekci) a 21 hmotností Slunce (při druhé detekci).

Pokročili jsme v potvrzení existence hvězdných černých děr, které jsou větší než 20 hmotností Slunce – což jsou objekty, které jsme před zprovozněním aparatury LIGO neznali,“ říká David Shoemaker (MIT), nově zvolený mluvčí pro LIGO Scientific Collaboration (LSC), což je seskupení, které sdružuje více než 1000 vědců z různých států světa, kteří se podílejí na výzkumu LIGO společně s evropskou základnou Virgo Collaboration. „Je pozoruhodné, že lidé mohou formulovat společnou myšlenku a prověřit ji při pozorování tak zvláštních a extrémních událostí, které se odehrály před několika miliardami roků ve vzdálenosti několika miliard světelných let od Země. Vědecká zařízení LIGO a Virgo budou pracovat společně na těchto úkolech.“

K nové detekci došlo v průběhu současné pozorovací kampaně LIGO, která začala 30. 11. 2016 a bude pokračovat i v létě letošního roku. LIGO funguje na základě mezinárodní spolupráce a její členové se nacházejí ve všech částech světa. Pozorování jsou prováděna pomocí dvou detektorů – jeden se nachází v Hanfordu (Washington), druhý najdeme v Livingstonu (Luisiana) – obě aparatury řídí Caltech (California Institute of Technology) a MIT (Massachusetts Institute of Technology), výzkum financuje National Science Foundation (NSF).

Tři zaznamenané případy detekce gravitačních vln Autor: LSC/OzGrav
Tři zaznamenané případy detekce gravitačních vln
Autor: LSC/OzGrav
Zařízení LIGO zaznamenalo poprvé příchod gravitačních vln v září 2015 v průběhu první pozorovací kampaně od uskutečněného velkého zlepšení v rámci programu nazvaného Advanced LIGO. Druhý případ zaznamenání gravitačních vln nastal v prosinci 2015. Třetí případ detekce označené GW170104 nastal 4. 1. 2017. Výsledky nového pozorování byly přijaty k publikování v časopise Physical Review Letters.

Ve všech třech případech každý z dvojice detektorů LIGO zaznamenal gravitační vlny nesmírně energetických splynutí dvou černých děr. Jedná se o kolize, při kterých se uvolní mnohem více energie, než je celková energie záření všech hvězd a galaxií ve vesmíru. Poslední detekce gravitačních vln se zdá být nejvzdálenější, ke splynutí černých děr došlo ve vzdálenosti okolo 3 miliard světelných roků. V prvním a druhém případě byly kolidující černé díry vzdáleny od Země 1,3 resp. 1,4 miliardy světelných roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com
[3] astro.cz
[4] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gravitační vlny, Splynutí černých děr


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »