Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu, který předpověděl Albert Einstein

Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu, který předpověděl Albert Einstein

Obecný princip mikročočkování - světlo vzdálené hvězdy je ohýbáno gravitací kolem hmotného objektu mezi hvězdou a pozorovatelem. Pozorovatel pak vidí zjasnění.
Autor: L. Strigari.

Evropská kosmická agentura ESA publikovala na konci října prestižní snímek týdne, na kterém je zobrazen vědecký výsledek, získaný mimo jiné díky Astronomickému ústavu. Robotické teleskopy skupiny AVE (Astrofyziky vysokých energií) Stelárního oddělení totiž přispěly k pozorování unikátní mikročočkové události, kterou kdysi předpověděl i samotný Albert Einstein. Ta byla zaznamenána poté, co vědci obdrželi alert družice Gaia, na jejímž vzniku se podíleli.

Snímek týdne ESA: Světelná křivka (závislost jasnosti na čase) z mikročočkové události Gaia16aye, získaná na základě údajů z družice Gaia (tmavé skvrny) a doložena údaji z pozemních navazujících dalekohledů (každá barva označuje odlišnou observatoř). Černá křivka zobrazuje v současnu nejlepší mikročočkový model, vycházející z výpočtů polského astronoma Przemka Mrože. Prudká maxima se nazývají ostré přechody, jak je vysvětleno dále v textu. Autor: ESA/Gaia/DPAC, GSAP (IfA, Cambridge), Lukasz Wyrzykowski, AsÚ AV ČR.
Snímek týdne ESA: Světelná křivka (závislost jasnosti na čase) z mikročočkové události Gaia16aye, získaná na základě údajů z družice Gaia (tmavé skvrny) a doložena údaji z pozemních navazujících dalekohledů (každá barva označuje odlišnou observatoř). Černá křivka zobrazuje v současnu nejlepší mikročočkový model, vycházející z výpočtů polského astronoma Przemka Mrože. Prudká maxima se nazývají ostré přechody, jak je vysvětleno dále v textu.
Autor: ESA/Gaia/DPAC, GSAP (IfA, Cambridge), Lukasz Wyrzykowski, AsÚ AV ČR.

V rámci projektu Gaia Science Alerts bylo ohlášeno již více než 1000 tzv. přechodných událostí (prudká zjasnění vesmírných objektů), v nichž dominují především supernovy a kataklyzmatické proměnné hvězdy. V červenci a srpnu 2016 ovšem byly v tomto projektu poprvé zaznamenány přechodné události spojené s tzv. mikročočkováním, které je jedním z projevů Einsteinovy obecné teorie relativity. Mikročočková událost nastane, když paprsky světla ze vzdálené hvězdy (nazýváme ji zdrojem mikročočky) jsou ohnuty vlivem gravitace objektu ležícího mezi námi a vzdálenou hvězdou (může jít o černou díru či jiný hmotný kompaktní objekt). Jak se neviditelný, ale hmotný bližší objekt pohybuje před vzdálenou hvězdou, jeho gravitace působí jako optická čočka, která ohýbá a soustředí paprsky v opačném směru od vzdálené hvězdy. V momentě, kdy soustředěné paprsky vedou k pozorovateli na Zemi, dochází k dramatickému zvyšování (a pak snížení) jasu zdroje pozadí. Události, které byly zachyceny v projektu družice Gaia, jsou unikátní v tom, že byly pozorovány ve směru spirálních ramen naší Galaxie, zatímco většina předchozích pozorování popisuje události, k nimž došlo ve směru do centra naší Galaxie.

Princip mikročočkování vzdálené hvězdy přecházející binární soustavou. Autor: Univerzita v Notre Dame.
Princip mikročočkování vzdálené hvězdy přecházející binární soustavou.
Autor: Univerzita v Notre Dame.
První mikročočková událost Gaia16aua byla zaznamenána jak družicí Gaia, tak i pozemními pozorováními (zejména polskými astronomy v projektu Optical Gravitional Lensing Experiment – OGLE). Druhý, mnohem zajímavější úkaz Gaia16aye, pak již pozorovala celá řada astronomických pracovišť včetně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Událost Gaia16aye byla sledována ze Země velmi intenzivně a z více jak 30 observatoří po celém světě se podařilo nashromáždit na 6000 datových bodů do výsledné světelné křivky úkazu. Jak vidno, křivka vykazuje charakteristický průběh ve tvaru písmene U, ukazující dvojitý náhlý prudký nárůst a následný pokles jasu. Tyto charakteristické rysy jsou typické pro ten případ události, kdy mikročočkující objekt není jediný, ale podvojný. Je tedy vysoce pravděpodobné, že šlo o binární hvězdný systém, který zrovna přecházel před vzdálenou hvězdou.

Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru Autor: ESA
Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru
Autor: ESA
Jak je možno vidět na obrázku, černá křivka pokračuje dál bez vložených pozorování. Jde totiž o model, který předpovídá další prudký nárůst jasu v průběhu listopadu 2016. V současné době se čeká na konečná data a pokud se model předpokládaného třetího zjasnění potvrdí, pomůže to vypočítat přesnou povahu komponentů této binární soustavy. Gaia16aye je dokonalým příkladem důležitosti koordinace pozemních pozorování, které navazují na aletry družice Gaia, nacházející se v libračním bodě L2 naší planety. Bez pozemských pozorování, jaká provedli například pracovníci skupiny AVE na observatoři v Ondřejově, by bylo velmi obtížné potvrdit Gaia16aye jako mikročočkovou událost.

Současný vývoj světelné křivky s novými pozorováními události Gaia16aye můžete sledovat online na gsaweb.ast.cam.ac.uk. Výsledky budou prezentovány na VII. OPTICON Gaa Science Alert Workshop, který se bude konat v Utrechtu (Nizozemsko) ve dnech 7. až 9. prosince 2016. Rozsáhlejší popis detekci těchto jevů je zveřejněn na webových stránkách ESA Science & Technology.

Observatoře zapojené do sledování tohoto jevu:

  • AAVSO, USA
  • APT2, Itálie
  • Aristarchos Telescope, Řecko
  • ASAS-SN, Hawaii, USA
  • Asiago, Itálie
  • ASV, Srbsko
  • Bialkow, Polsko
  • Kryoneri, Řecko
  • Leicester University, Velká Británie
  • LCOGT/SUPAscope network
  • Liverpool Telescope, La Palma, Španělsko
  • Loiano, INAF-OABO, Itálie
  • Joan Oró Telescope, Montsec, Španělsko
  • Mercator, La Palma, Španělsko
  • Montarrenti, Itálie
  • NOT, La Palma, Španělsko
  • Astronomický ústav AV ČR Ondřejov, Česko 
  • OmicronC2PU, Francie
  • Ostrowik, Polsko
  • Palomar 200-inch telescope (P200), Caltech, USA
  • PIRATE, Tenerife, Španělsko
  • pt5m, La Palma, Španělsko
  • RTT150, Turecko
  • SALT, Jihoafrická republika
  • Skinakas, Řecko
  • Sternberg Observatory, Rusko
  • T100, Turecko
  • T60, Turecko
  • UBT60, Turecko
  • University College London, Velká Británie
  • Watcher, Jihoafrická republika
  • Wise, Izrael
  • Yerkes-41, USA

Kontakty a další informace

Doc. RNDr. René Hudec, CSc.
Vedoucí  skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení AsÚ AV ČR 
Tel.: 323 620 128, 731 502 542
E-mail: rhudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímek týdne ESA: Sledujte unikátní mikročočkovací událost
[2] Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Mikročočkování, Astronomický ústav AV ČR, Gaia


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »