Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové detekovali 35 nových případů gravitačních vln

Astronomové detekovali 35 nových případů gravitačních vln

Umělecké ztvárnění kolize dvou černých děr
Autor: Mark Myers, ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery (OzGrav), Australian National

Astrofyzikové ze skupiny LIGO-Virgo-KAGRA Collaboration detekovali dalších 35 případů gravitačních vln od posledního katalogu z října 2020, což poskytlo 90 celkově pozorovaných záznamů gravitačních vln od počátku jejich detekce. Z 35 nově detekovaných případů šlo v 32 záznamech s největší pravděpodobností o splynutí černých děr – dvě černé díry se pohybovaly po spirále navzájem kolem sebe, až nakonec splynuly v jeden objekt – a ve třech případech se jednalo o kolizi neutronových hvězd s černými dírami. Hmotnosti černých děr se pohybovaly v širokém rozmezí, nejhmotnější z nich měla velikost kolem 90 hmotností našeho Slunce. Několik černých děr, které se vytvořily jako důsledek vzájemného splynutí, překročilo hranici 100 hmotností Slunce a jsou klasifikovány jako černé díry střední velikosti.

Gravitační vlny byly poprvé předpovězeny Albertem Einsteinem v rámci obecné teorie relativity. Protože gravitační vlny dosahující Země jsou velmi slabé, trvalo mnoho dekád intenzivní práce k postavení přístrojů, dostatečně přesných a citlivých k měření těchto vln.

Přestože se první detekce gravitační vln uskutečnila v roce 2015, počet registrací narůstal ohromnou rychlostí. V průběhu roků čekali vědci beznadějně na pozorování gravitačních vln – vibrací ve stavbě vesmíru, než se je podařilo vůbec poprvé zaregistrovat, až k současným pozorováním mnoha úkazů každý měsíc, a dokonce více úkazů ve stejný den. Detektory gravitačních vln používají vysokovýkonné lasery a pečlivě měří čas průchodu světla na cestě mezi zrcadly podél dvou kolmých ramen.

Ve třetí pozorovací etapě, která trvala od 1. 11. 2019 do 27. 3. 2020, detektory LIGO a Virgo dosáhly svého vůbec nejlepšího výkonu. K dosažení tohoto obrovského pokroku získaly průkopnické přístroje mnohem citlivější status díky programu nepřetržitého vylepšování a údržby.

Detektory LIGO a Virgo jsou postupně zdokonalovány, například se zvyšuje výkon laserů a množství získaného světla,“ říká Madeline Wade, pracovnice v oboru fyziky na Kenyon College. „Skvělá citlivost detektorů umožnila detekovat mnohem více napínavých případů gravitačních vln včetně vůbec prvních spolehlivých detekcí dvojice neutronová hvězda-černá díra.“

Tabulka graficky znázorňuje detekce gravitačních vln detektory LIGO a Virgo Autor: LIGO/Virgo/KAGRA/C. Knox/H. Middleton
Tabulka graficky znázorňuje detekce gravitačních vln detektory LIGO a Virgo
Autor: LIGO/Virgo/KAGRA/C. Knox/H. Middleton
Poslední objevy představují doslova ´tsunami´ v tomto oboru a byly hlavním skokem vpřed v našem pátrání k odhalení tajemství vývoje vesmíru,“ říká profesorka Susan Scott, vědecká pracovnice na ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery (OzGrav) at Australian National University. „Tyto objevy představují desetinásobné navýšení počtu detekcí gravitačních vln pomocí detektorů LIGO a Virgo vzhledem k době, kdy zahájily pozorování.“

Nyní jsme detekovali 35 případů. To je pozoruhodné! Na rozdíl od toho, že jsme uskutečnili pouhé tři detekce v naší první etapě pozorování, která trvala čtyři měsíce v letech 2015–2016. Toto je vskutku nová éra v detekci gravitačních vln a rostoucí populace objevů tak odhaluje mnoho informací o životě a zániku hvězd v celém vesmíru.“

Zde je několik významných objevů z posledních 35 pozorovaných případů:

GW191219_163120 a GW200115_042309: dvě splynutí dvojic neutronová hvězda-černá díra; neutronová hvězda v případu GW191219_163120 je jednou z nejméně hmotných doposud pozorovaných hvězd tohoto typu;

GW200210_092254: splynutí mezi černou dírou a objektem, který může být buď černou dírou, nebo těžkou neutronovou hvězdou;

GW200220_061928: velmi hmotná dvojice černých děr obíhajících navzájem kolem sebe o společné hmotnosti 145krát větší, než je hmotnost Slunce;

GW191204_171526: dvojice černých děr obíhajících navzájem kolem sebe, z nichž přinejmenším jedna z této dvojice rotuje v kolmém směru;

GW191109_010717: dvojice černých děr obíhajících navzájem kolem sebe, které mají společnou hmotnost 112krát větší než hmotnost Slunce a které, jak se zdá, rotují obráceně;

GW191129_134029: dvojice černých děr, které mají společnou hmotnost rovnající se pouze 18 hmotnostem Slunce.

Poznámka: Detektory gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) jsou umístěny v USA v Livingstonu (stát Luisiana) a v Hanfordu (stát Washington). Italský detektor Virgo se nachází poblíž města Pisa. Detektor KAGRA, dříve označovaný jako LCGT (Large-scale Cryogenic Gravitational-wave Telescope), je asi tři kilometry dlouhá anténa laserové interferometrické detekce gravitačních vln postavená v oblasti Kamioka v podzemí Japonska.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LIGO, Splynutí černých děr, Gravitační vlny


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »