Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové nalezli v sousedství Slunce hvězdný proud extragalaktického původu

Astronomové nalezli v sousedství Slunce hvězdný proud extragalaktického původu

Hvězdné proudy ve tvaru oblouku křižující Mléčnou dráhu jsou pozůstatky zachycených trpasličích galaxií nebo kulových hvězdokup
Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt, SSC & Caltech

Skupina astronomů z Izraele a USA objevila rozsáhlý proud více než 250 hvězd extragalaktického původu v sousedství Sluneční soustavy. „Galaxie se vyvíjejí na základě pohlcování jiných galaxií,“ říká hlavní autorka článku Lina Necib, postgraduální vědecká pracovnice na Walter Burke Institute for Theoretical Physics at Caltech (California Institute of Technology).

Předpokládali jsme, že Mléčná dráha měla klidnou historii, nicméně naše simulace ukázaly spoustu splynutí. Nyní s přístupem k mnoha malým strukturám jsme pochopili, že to nebylo tak klidné období, jak by se na první pohled zdálo. Je velmi výhodné mít všechny tyto nástroje, data a simulace k dispozici. Všechny byly použity společně k rozmotání tohoto problému. Jsme na začátku etapy, kdy budeme schopni skutečně porozumět utváření naší Galaxie – Mléčné dráhy.“

Lina Necib a její spolupracovníci vyvinuli metodu sledování pohybů hvězd ve skutečných galaxiích a označování hvězd, které se buď zrodily v mateřské galaxii nebo byly zachyceny jako produkty splynutí galaxií. Dva typy hvězd mají rozdílné signatury, ačkoliv tyto rozdíly jsou často nepatrné.

Tyto znaky byly použity k prostudování studijních modelů, které byly následně ověřovány na simulacích z projektu FIRE (Feedback In Realistic Environments). Po sestavení katalogu přírůstkových hvězd je astronomové aplikovali na druhý soubor dat vydaný na základě studia hvězd evropskou družicí Gaia.

Výzkumníci se nejprve zkusili podívat, zda by mohli identifikovat známé charakteristiky v naší Galaxii – Mléčné dráze. Ty obsahují útvary zjištěné na základě měření družice Gaia ve tvaru jakési „klobásky“, tj. pozůstatku trpasličí galaxie, která splynula s naší Galaxií zhruba před 6 až 10 miliardami roků a která má zvláštní tvar.

Charakteristické útvary byly nalezeny v oblasti hvězdného halo a tzv. Helmiho proudu, což je další známá trpasličí galaxie, která splynula s Mléčnou dráhou ve vzdálené minulosti a která byla objevena v roce 1999.

Model identifikoval i další struktury v provedené analýze: seskupení 250 hvězd obíhajících společně s diskem Mléčné dráhy, ale také směřující k centru naší Galaxie. „Náš první pocit byl, že máme chybu v programu,“ říká Lina Necib. „Proto jsem tři týdny nic neříkala svým spolupracovníkům. Pak jsem si uvědomila, že to není chyba, že to je ve skutečnosti reálný a nový jev.“

Autoři argumentují, že nově objevený hvězdný proud pojmenovaný Nyx je pozůstatkem rozpadlé trpasličí galaxie, která splynula s Mléčnou dráhou před miliardami roků.

Proud Nyx poskytuje první náznaky, že takové jevy se v Mléčné dráze vyskytují,“ říkají astronomové. „Takové hvězdné proudy jsou považovány za kulové hvězdokupy nebo trpasličí galaxie, které byly roztaženy podél své oběžné dráhy v důsledku slapových sil předtím, než byly zcela roztrhány.“

Astronomové identifikovali ještě další hvězdný proud, který dostal přezdívku Nyx-2, s podobným pohybem a hvězdnými charakteristikami, avšak s opačnou rychlostí.

To nasvědčuje tomu, že Nyx-2 souvisí s hvězdným proudem Nyx a ve skutečnosti se může jednat o pozůstatky z oddělených průchodů stejné galaxie,“ říkají astronomové.

Z roku 2018 je objev 11 nových hvězdných proudů – pozůstatků malých galaxií, které byly roztrhány a pohlceny naší Galaxií (Mléčnou dráhou). Před tímto novým objevem byly pozorovány pouze zhruba dvě desítky hvězdných proudů. Většina z nich byla objevena na základě průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), což je předchůdce nového průzkumu Dark Energy Survey.

Naše Galaxie roste v důsledku pohlcování těchto roztrhaných malých soustav. Jak jsou hvězdy rozptýleny daleko od sebe, vytvářejí proudy napříč oblohou, které můžeme detekovat.

Objev byl publikován v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Naše Galaxie, Hvězdný proud Nyx, Srážky galaxií


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »