Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové nalezli v sousedství Slunce hvězdný proud extragalaktického původu

Astronomové nalezli v sousedství Slunce hvězdný proud extragalaktického původu

Hvězdné proudy ve tvaru oblouku křižující Mléčnou dráhu jsou pozůstatky zachycených trpasličích galaxií nebo kulových hvězdokup
Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt, SSC & Caltech

Skupina astronomů z Izraele a USA objevila rozsáhlý proud více než 250 hvězd extragalaktického původu v sousedství Sluneční soustavy. „Galaxie se vyvíjejí na základě pohlcování jiných galaxií,“ říká hlavní autorka článku Lina Necib, postgraduální vědecká pracovnice na Walter Burke Institute for Theoretical Physics at Caltech (California Institute of Technology).

Předpokládali jsme, že Mléčná dráha měla klidnou historii, nicméně naše simulace ukázaly spoustu splynutí. Nyní s přístupem k mnoha malým strukturám jsme pochopili, že to nebylo tak klidné období, jak by se na první pohled zdálo. Je velmi výhodné mít všechny tyto nástroje, data a simulace k dispozici. Všechny byly použity společně k rozmotání tohoto problému. Jsme na začátku etapy, kdy budeme schopni skutečně porozumět utváření naší Galaxie – Mléčné dráhy.“

Lina Necib a její spolupracovníci vyvinuli metodu sledování pohybů hvězd ve skutečných galaxiích a označování hvězd, které se buď zrodily v mateřské galaxii nebo byly zachyceny jako produkty splynutí galaxií. Dva typy hvězd mají rozdílné signatury, ačkoliv tyto rozdíly jsou často nepatrné.

Tyto znaky byly použity k prostudování studijních modelů, které byly následně ověřovány na simulacích z projektu FIRE (Feedback In Realistic Environments). Po sestavení katalogu přírůstkových hvězd je astronomové aplikovali na druhý soubor dat vydaný na základě studia hvězd evropskou družicí Gaia.

Výzkumníci se nejprve zkusili podívat, zda by mohli identifikovat známé charakteristiky v naší Galaxii – Mléčné dráze. Ty obsahují útvary zjištěné na základě měření družice Gaia ve tvaru jakési „klobásky“, tj. pozůstatku trpasličí galaxie, která splynula s naší Galaxií zhruba před 6 až 10 miliardami roků a která má zvláštní tvar.

Charakteristické útvary byly nalezeny v oblasti hvězdného halo a tzv. Helmiho proudu, což je další známá trpasličí galaxie, která splynula s Mléčnou dráhou ve vzdálené minulosti a která byla objevena v roce 1999.

Model identifikoval i další struktury v provedené analýze: seskupení 250 hvězd obíhajících společně s diskem Mléčné dráhy, ale také směřující k centru naší Galaxie. „Náš první pocit byl, že máme chybu v programu,“ říká Lina Necib. „Proto jsem tři týdny nic neříkala svým spolupracovníkům. Pak jsem si uvědomila, že to není chyba, že to je ve skutečnosti reálný a nový jev.“

Autoři argumentují, že nově objevený hvězdný proud pojmenovaný Nyx je pozůstatkem rozpadlé trpasličí galaxie, která splynula s Mléčnou dráhou před miliardami roků.

Proud Nyx poskytuje první náznaky, že takové jevy se v Mléčné dráze vyskytují,“ říkají astronomové. „Takové hvězdné proudy jsou považovány za kulové hvězdokupy nebo trpasličí galaxie, které byly roztaženy podél své oběžné dráhy v důsledku slapových sil předtím, než byly zcela roztrhány.“

Astronomové identifikovali ještě další hvězdný proud, který dostal přezdívku Nyx-2, s podobným pohybem a hvězdnými charakteristikami, avšak s opačnou rychlostí.

To nasvědčuje tomu, že Nyx-2 souvisí s hvězdným proudem Nyx a ve skutečnosti se může jednat o pozůstatky z oddělených průchodů stejné galaxie,“ říkají astronomové.

Z roku 2018 je objev 11 nových hvězdných proudů – pozůstatků malých galaxií, které byly roztrhány a pohlceny naší Galaxií (Mléčnou dráhou). Před tímto novým objevem byly pozorovány pouze zhruba dvě desítky hvězdných proudů. Většina z nich byla objevena na základě průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), což je předchůdce nového průzkumu Dark Energy Survey.

Naše Galaxie roste v důsledku pohlcování těchto roztrhaných malých soustav. Jak jsou hvězdy rozptýleny daleko od sebe, vytvářejí proudy napříč oblohou, které můžeme detekovat.

Objev byl publikován v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Naše Galaxie, Hvězdný proud Nyx, Srážky galaxií


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »