Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili nejslabší galaxie raného vesmíru

Astronomové objevili nejslabší galaxie raného vesmíru

Kupa galaxií Abell 2744
Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)

Astronomové z University of Texas (UT) v Austinu vyvinuli novou techniku k objevování nejslabších galaxií v mladém vesmíru: 10× slabších, než jaké byly doposud pozorovány. Tyto galaxie pomohou astronomům studovat doposud málo pochopenou, avšak velmi důležitou etapu vývoje vesmíru. Jejich nová technika umožní zkoumat etapu zhruba jedné miliardy roků po Velkém třesku, kdy rané období temného věku vesmíru bylo zaplaveno světlem prvních hvězd a galaxií.

Rachael Livermore a Steven Finkelstein z UT Austin Astronomy Department společně s Jennifer Lotz ze Space Telescope Science Institute začali zkoumat tyto slabé galaxie na fotografiích pořízených pomocí Hubbleova kosmického teleskopu v rámci průzkumu Hubble Space Telescope’s Frontier Fields survey.

Tyto galaxie jsou ve skutečnosti docela běžné,“ říká Rachael Livermore. „Je velmi uspokojující, že jsme schopni je pozorovat.“

Steven Finkelstein vysvětluje, proč je objev těchto slabých galaxií tak důležitý: „Víme dobře, že pro naši představu reionizace způsobené galaxiemi by měly být galaxie stokrát slabší, než můžeme pozorovat na fotografiích z Hubbleova teleskopu a měly být opravdu, ale opravdu četné.“ To byl důvod, proč byl program Hubble Frontier Fields vytvořen.

Jennifer Lotz je vedoucí projektu Hubble Frontier Fields využívajícího největší teleskop na oběžné dráze. V rámci tohoto programu vyfotografoval Hubbleův kosmický teleskop HST několik velkých kup galaxií. Ty byly vybrány k využití jejich přednosti – jejich obrovské hmotnosti, která způsobuje důležitý optický efekt předpověděný Albertem Einsteinem. Mimořádně silná gravitace kupy galaxií zakřivuje prostor, který zesiluje světlo velmi vzdálených galaxií nacházejících se v pozadí. A tak kupa působí jako zvětšovací sklo nebo-li „gravitační čočka“ umožňující astronomům spatřit tyto velmi vzdálené galaxie, které obvykle nejsme schopni detekovat, dokonce ani pomocí HST.

Hlavní motivací pro projekt Hubble Frontier Fields bylo pátrání po mimořádně slabých galaxiích v období rozhodující fáze pro vývoj vesmíru,“ říká Jennifer Lotz. „Nicméně prvořadá obtížnost při použití kup galaxií Frontier Field jako extrémního zvětšovacího skla je, jak uvést na pravou míru ovlivnění pozorování světlem samotných kup galaxií.“

Rachael Livermore doplňuje: „Problémem je, že jen s obtížemi hledáte tyto skutečně slabé objekty svítící v pozadí. Nejjasnější galaxie ve vesmíru se nacházejí v kupách a tyto kupy galaxií blokují světlo galaxií v pozadí, takže je obtížné je vůbec pozorovat. A tak jsem použila metodu odstranění kupy galaxií z pořízeného snímku.“

Kupa galaxií MACS 0416 Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)
Kupa galaxií MACS 0416
Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)
Její metoda využívá počítačového modelování k rozpoznání a odlišení světla z galaxií v popředí (kupa galaxií) od světla přicházejícího z galaxií v pozadí (mnohem vzdálenější galaxie, jejichž světlo je zesílené efektem gravitační čočky).

Podle Jennifer Lotz „je tato práce jedinečná ve svém přístupu k odstranění tohoto světla. To nám umožňuje detekovat mnohem více slabších galaxií, než jsme spatřili při předcházejících výzkumech, a dosáhnout hlavního cíle průzkumu Frontier Fields.“

Rachael Livermore a Steven Finkelstein použili novou metodu na dvě kupy galaxií zkoumaných v rámci projektu Frontier Fields: Abell 2744 a MACS 0416. To jim umožnilo identifikovat slabé galaxie pozorovatelné v době, kdy vesmír byl starý přibližně miliardu roků, tedy méně než 10 % jeho současného věku. Pozorované galaxie jsou 100× slabší, než které byly objeveny v rámci Hubbleova ultra hlubokého pole (Hubble Ultra Deep Field – HUDF), což jsou nejpodrobnějšími snímky noční oblohy, jaké zatím byly získány.

Jejich pozorování ukázala, že tyto slabé galaxie jsou mimořádně četné, což je v souladu s představou, že velký počet velmi slabých galaxií byl hlavní hnací silou probíhající reionizace.

Tým astronomů plánuje pokračování výzkumu kup galaxií v rámci programu Frontier Fields a jejich studium pomocí metody, kterou navrhla Rachael Livermore. Podle ní bude v budoucnu stejně tak využit i připravovaný James Webb Space Telescope k výzkumu ještě slabších galaxií.

Článek byl publikován v časopise The Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mcdonaldobservatory.org
[2] frontierfields.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Abell 2744, Gravitační čočka, MACS 0416


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »