Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové pozorují bitvu dvojice galaxií v hlubokém vesmíru

Astronomové pozorují bitvu dvojice galaxií v hlubokém vesmíru

Tento snímek pořízený soustavou ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ukazuje obsah molekulárního plynu ve dvou galaxiích, které se účastnily kosmické srážky. V té napravo se nachází kvazar - supermasivní černá díra, která akreuje materiál ze svého okolí a uvolňuje intenzivní záření přímo do druhé galaxie.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S. Balashev and P. Noterdaeme et al.

Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) a z ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a odhaluje všechny kruté detaily této galaktické bitvy.

Ve vzdálených hlubinách vesmíru se dvě galaxie ocitají v napínavé válce. Znovu a znovu se k sobě přibližují rychlostí 500 km/s na násilném kolizním kurzu, aby si zasadily jen letmý úder a pak se stáhly a připravily na další kolo. "Proto tento systém nazýváme 'kosmickým kláním'," říká spoluvedoucí studie Pasquier Noterdaeme, výzkumník z IAP (Institut d'Astrophysique de Paris) a FCLA (French-Chilean Laboratory for Astronomy) v Chile, a přirovnává ho ke středověkému sportu. Tito galaktičtí rytíři však nejsou zrovna rytíři a jeden z nich má velmi neférovou výhodu: používá kvazar, který svého protivníka probodne kopím záření.

Kvasary jsou jasná jádra některých vzdálených galaxií, která jsou poháněna supermasivními černými dírami a uvolňují obrovské množství záření. Kvasary i splynutí galaxií bývaly mnohem častější, objevovaly se častěji v prvních miliardách let vesmíru, takže pro jejich pozorování astronomové nahlížejí do vzdálené minulosti pomocí výkonných teleskopů. Světlo z tohoto "vesmírného klání" k nám dorazilo až po více než 11 miliardách let, takže ho vidíme takové, jaké bylo v době, kdy byl vesmír starý jen 18 % svého současného stáří.

"Poprvé zde vidíme přímý vliv záření kvasaru na vnitřní strukturu plynu v jinak pravidelné galaxii," vysvětluje spoluvedoucí studie Sergej Balašev, který je vědeckým pracovníkem Ioffeho institutu v ruském Petrohradě. Nová pozorování naznačují, že záření uvolněné kvazarem narušuje oblaka plynu a prachu v pravidelné galaxii a zanechává za sebou pouze nejmenší a nejhustší oblasti. Tyto oblasti jsou pravděpodobně příliš malé na to, aby v nich mohly vznikat hvězdy, takže v poraněné galaxii zůstává méně hvězdných jeslí a ona samotná prochází dramatickou proměnou.

Tento umělecký dojem ukazuje "kosmický souboj" - galaktické splynutí, při němž galaxie vpravo hostí ve svém jádru kvasar. Tento kvazar je poháněn supermasivní černou dírou, která pohlcuje okolní materiál a vyzařuje silný kužel záření, který proniká druhou galaxií jako kopí.

Při interakci s galaxií vlevo toto záření rozrušuje oblaka plynu a prachu uvnitř a zanechává za sebou jen nejmenší a nejhustší oblasti. Tyto oblasti se po tomto procesu pravděpodobně stanou neschopnými tvorby hvězd. Autor: ESO/M. Kornmesser
Tento umělecký dojem ukazuje "kosmický souboj" - galaktické splynutí, při němž galaxie vpravo hostí ve svém jádru kvasar. Tento kvazar je poháněn supermasivní černou dírou, která pohlcuje okolní materiál a vyzařuje silný kužel záření, který proniká druhou galaxií jako kopí. Při interakci s galaxií vlevo toto záření rozrušuje oblaka plynu a prachu uvnitř a zanechává za sebou jen nejmenší a nejhustší oblasti. Tyto oblasti se po tomto procesu pravděpodobně stanou neschopnými tvorby hvězd.
Autor: ESO/M. Kornmesser

Tato galaktická oběť však není jediná, která prochází změnami. Balašev vysvětluje: "Předpokládá se, že tato sloučení přivádějí obrovské množství plynu k supermasivním černým dírám sídlícím v centrech galaxií." V kosmickém souboji se nové zásoby paliva dostávají na dosah černé díry pohánějící kvasar. Když se černá díra nasytí, může kvazar pokračovat ve svém ničivém útoku.

Tato studie byla provedena pomocí ALMA a přístroje X-shooter na VLT ESO, které se nacházejí v chilské poušti Atacama. Vysoké rozlišení ALMA pomohlo astronomům jasně rozlišit obě splývající galaxie, které jsou tak blízko u sebe, že při předchozích pozorováních vypadaly jako jeden objekt. Pomocí přístroje X-shooter vědci analyzovali světlo kvazaru při průchodu běžnou galaxií. To umožnilo týmu studovat, jak tato galaxie v tomto kosmickém souboji trpí zářením kvasaru.

Pozorování pomocí větších a výkonnějších teleskopů by mohla o podobných srážkách odhalit více. Jak říká Noterdaeme, dalekohled, jako je ELT (Extremely Large Telescope) ESO, "nám jistě umožní posunout vpřed naše chápání tohoto i dalších systémů, abychom lépe pochopili vývoj kvasarů a jejich vliv na hostitelské a blízké galaxie."

Zdroje a doporučené odkazy

Kontakty

Pasquier Noterdaeme
Institut d'Astrophysique de Paris
Paris, France
Tel.: +33 1 44 32 81 65
Email: noterdaeme@iap.fr

Sergei Balashev
Ioffe Institute
St Petersburg, Russia
Tel.: +7 921 970 2553
Email: s.balashev@gmail.com

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2509. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Vojtěch Partík

Vojtěch Partík

Vojtěch Partík vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na MFF UK, a v roce 2024 obhájil magisterskou práci "Exploring galaxy evolution in the Virgo cluster". Momentálně je doktorským studentem na téže univerzitě a zaměřuje se na radiovou astronomii, galaxie a vliv prostředí na jejich vývoj.

Štítky: Aktivní galaxie, Srážka galaxií, Alma


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »