Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové vrhli nové světlo na pohyb hvězd v galaktickém disku

Astronomové vrhli nové světlo na pohyb hvězd v galaktickém disku

Poloha korotačního poloměru v galaktickém disku
Autor: University of Arkansas

Astrofyzikové z University of Arkansas uskutečnili významný pokrok v objasnění záhady, jak si disky v galaxiích zachovávají tvar svých spirálních ramen. Jejich objev podporuje teorii, podle níž tato ramena vznikají v důsledku hustotních vln hmoty, která vytváří spirální strukturu při svém putování napříč galaxií. „Struktura spirálních ramen v discích galaxií je záhadou,“ říká Ryan Miller, hostující odborný asistent fyziky. „Nikdo neví, co určuje tvar těchto spirál a proč mají určitý počet ramen. Naše výzkumy poskytují jasnou odpověď alespoň na část této záhady.“

Asi 70 % všech galaxií včetně naší Mléčné dráhy obsahuje galaktické disky. Jsou charakteristické svými rameny spirálního tvaru, avšak astronomové si nejsou jisti, jak vznikají a jak si uchovávají svůj tvar.

Záhada má počátek v jednoduchém paradoxu: hvězdy v galaktickém disku obíhají kolem centra galaxie – tzv. galaktické výduti – a hvězdy blíže tomuto centru obíhají rychleji než vzdálenější hvězdy u okraje galaxie. Avšak pokud by spirální ramena byla složena z pevně zafixovaných skupin hvězd, skupiny ve vzdálenější poloze by absolvovaly větší vzdálenosti než hvězdy uprostřed, aby si uchovaly spirální uspořádání. Podobně například závodníci ve vnějším pruhu oválné dráhy musí běžet rychleji, aby si udrželi svoji polohu ve skupině.

Již v 60. letech minulého století astronomové navrhli „teorii hustotních vln“ k vysvětlení tohoto paradoxu. Teorie předpokládala, že spirální ramena v disku galaxií nejsou tvořena stálými shluky hvězd. Místo toho jsou tato ramena vlnami hustějších oblastí, které se pohybují skrz hvězdy. Hvězdy se pohybují podle fyzikálních zákonů a jak obíhají kolem centra galaxie, setkávají se s hustějšími oblastmi.

Mnoho astronomů přirovnávalo vlny hustější látky k dopravní zácpě, ve které je rychlost hvězd obíhajících po kruhové dráze kolem centra galaxie ovlivněna hustější hmotou stejným způsobem, jako když je jízda automobilu ovlivňována na přeplněné části silnice. Automobil zpomalí, když se dostane do dopravní zácpy a následně se pohybuje rychleji po překonání této situace. Hustější oblasti mají rovněž vliv na oblaka plynu, která přecházejí přes tuto oblast. Zhušťují se a jejich části se smršťují do nových hvězd.

Ryan Miller spolupracoval na výzkumu s dalšími kolegy, kterými byli: Julia a Daniel Kennefick, Rafael Eurfrasio, Douglas Shields, Mahamed Shameer Abdeen, Erik Monson, a Benjamin Davis. Jejich společná práce byla publikována v časopise Astrophysical Journal. Ryan Miller se svými spolupracovníky podpořil teorii hustotních vln pohledem na hvězdy odlišného stáří a porovnáním jejich poloh vůči centru hustotní vlny.

V souladu s touto teorií byli vědci schopni ukázat na každé rameno galaxie, kde rychlost pohybu hustotní vlny a rychlost pohybu hvězd je stejná. Jedná se o tzv. korotační poloměr. Hvězdy uvnitř korotačního poloměru by se měly pohybovat rychleji než hustotní vlna, protože se nacházejí blíže k centru galaxie. Proto se starší hvězdy dostanou dále dopředu a pohybují se z místa svého zrodu poblíž vlny. Na vnější straně korotačního poloměru, kde se hvězdy pohybují mnohem pomaleji než hustotní vlna, starší hvězdy zůstávají pozadu za hustotní vlnou.

Astronomové prozkoumali snímky galaxií v databázi NASA/IPAC Extragalactic Database, kterou spravuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) na California Institute of Technology (Caltech). Pro každou galaxii prozkoumali fotografie na různých vlnových délkách záření, což představuje hvězdy různého stáří. Zjistili, že každá skupina hvězd se zformovala ve spirálním rameni v nepatrně odlišném úhlu spirálního ramene ve vztahu k centru galaxie. Na základě porovnání těchto odlišných úhlů k úhlu tvořenému mezi centrem galaxie a hustotní vlnou ukázali, že poloha těchto skupin hvězd odpovídá předpovědi podle teorie hustotních vln.

Ačkoliv astronomové poskytli důkazy, proč si spirální ramena zachovávají svůj tvar, některé otázky zůstávají. Je snadné pochopit, proč dochází k dopravní zácpě, když dojde k nehodě automobilu, která sníží tři dopravní pruhy na jeden. Avšak určit, co vytváří hustotní vlny, tak to je stále ještě otevřenou otázkou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.uark.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Korotační poloměr, Spirální ramena, Galaktický disk


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »