Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mléčná dráha má překroucený galaktický disk

Mléčná dráha má překroucený galaktický disk

Umělecká představa skutečného tvaru galaktického disku Mléčné dráhy
Autor: CHEN Xiaodian

Disk složený z hvězd u naší Galaxie – Mléčné dráhy – by měl být do určité míry stabilní a plochý. Místo toho je ve větších vzdálenostech od centra deformovaný a zprohýbaný. Vyplývá to z pozorování astronomů National Astronomical Observatories of Chinese Academy of Sciences (NAOC). Z velké vzdálenosti vypadá galaxie jako tenký disk hvězd, které oběhnou kolem centrální části jednou za několik stovek miliónů roků. Stovky miliard hvězd společně s obrovským množstvím temné hmoty poskytují gravitační „pojivo“, které všechny hvězdy drží pohromadě.

Avšak vliv gravitace slábne s rostoucí vzdáleností od centrální oblasti Mléčné dráhy, kde se nachází superhmotná černá díra o hmotnosti 4 miliónů hmotností Slunce. Ve vzdáleném vnějším galaktickém disku tvoří většinu hmoty disku naší Galaxie atomy vodíku, které zde již nejsou omezeny na tenkou rovinu, ale dodávají disku deformovaný vzhled podoby písmene S.

Je velmi obtížné určit vzdálenosti od Slunce ke vzdáleným částem vnějšího plynného disku Mléčné dráhy bez toho, aniž abychom měli jasnou představu o tom, jak disk ve skutečnosti vypadá,“ říká Chen Xiaodian, vědecký pracovník NAOC a hlavní autor článku publikovaného 4. 2. 2019 v časopise Nature Astronomy. „Nicméně nedávno jsme publikovali katalog dobře fungujících proměnných hvězd označovaných jako cefeidy, jejichž vzdálenosti mohou být určeny s přesností 3 až 5 %.“ Tato databáze umožnila astronomům vytvořit první přesný trojrozměrný obraz Mléčné dráhy včetně vzdálených vnějších oblastí.

Trojrozměrné rozložení cefeid v naší Galaxii – Slunce představuje velký oranžový kotouček Autor: CHEN Xiaodian
Trojrozměrné rozložení cefeid v naší Galaxii – Slunce představuje velký oranžový kotouček
Autor: CHEN Xiaodian
Klasické cefeidy jsou mladé hvězdy, které jsou zhruba 4× až 20× hmotnější než Slunce a více než 100 000× jasnější. Takto vysoké hvězdné hmotnosti naznačují, že žijí poměrně rychle a umírají již v mladém věku. Velmi rychle spalují palivo ve svém nitru, v některých případech i za dobu pouhých několika miliónů roků. Vykazují přitom pulzace v trvání dnů či měsíců, které pozorujeme jako změny jejich jasnosti. Na základě kombinace pozorované periody pulzace můžeme určit jejich skutečnou jasnost a z pozorované zdánlivé jasnosti velmi spolehlivě vypočítáme jejich vzdálenost.

Poněkud nás překvapilo, když jsme zjistili, že trojrozměrné vyobrazení souboru 1 339 cefeid a plyny v disku Mléčné dráhy se vyskytují navzájem velmi blízko sebe. To otevírá nový pohled na vznik naší domovské Galaxie,“ říká Richard de Grijs z Macquarie University in Sydney, Austrálie a spoluautor článku. „Snad ještě důležitější je zjištění, že disk je ve vnějších oblastech Mléčné dráhy deformován do podoby písmene S a je překroucený do tvaru spirály.“

To astronomům připomnělo dřívější pozorování desítek jiných galaxií, které rovněž vykazují stejně progresivně pokroucené disky do tvaru spirály. „Spojením našich poznatků s těmito dřívějšími pozorováními jsme dospěli k závěru, že deformovaný tvar naší Galaxie je s největší pravděpodobností způsoben gravitačním vlivem hmotného vnitřního disku,“ říká Liu Chao, vědecká pracovnice a spoluautorka článku.

Tato nová morfologie poskytuje zásadní aktualizovanou mapu ke studiu pohybu hvězd v naší Galaxii a původu disku Mléčné dráhy,“ říká Deng Licai, vedoucí pracovník NAOC a spoluautor článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Proměnné hvězdy cefeidy, Galaktický disk, Galaxie Mléčná dráha


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »