Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mléčná dráha má překroucený galaktický disk

Mléčná dráha má překroucený galaktický disk

Umělecká představa skutečného tvaru galaktického disku Mléčné dráhy
Autor: CHEN Xiaodian

Disk složený z hvězd u naší Galaxie – Mléčné dráhy – by měl být do určité míry stabilní a plochý. Místo toho je ve větších vzdálenostech od centra deformovaný a zprohýbaný. Vyplývá to z pozorování astronomů National Astronomical Observatories of Chinese Academy of Sciences (NAOC). Z velké vzdálenosti vypadá galaxie jako tenký disk hvězd, které oběhnou kolem centrální části jednou za několik stovek miliónů roků. Stovky miliard hvězd společně s obrovským množstvím temné hmoty poskytují gravitační „pojivo“, které všechny hvězdy drží pohromadě.

Avšak vliv gravitace slábne s rostoucí vzdáleností od centrální oblasti Mléčné dráhy, kde se nachází superhmotná černá díra o hmotnosti 4 miliónů hmotností Slunce. Ve vzdáleném vnějším galaktickém disku tvoří většinu hmoty disku naší Galaxie atomy vodíku, které zde již nejsou omezeny na tenkou rovinu, ale dodávají disku deformovaný vzhled podoby písmene S.

Je velmi obtížné určit vzdálenosti od Slunce ke vzdáleným částem vnějšího plynného disku Mléčné dráhy bez toho, aniž abychom měli jasnou představu o tom, jak disk ve skutečnosti vypadá,“ říká Chen Xiaodian, vědecký pracovník NAOC a hlavní autor článku publikovaného 4. 2. 2019 v časopise Nature Astronomy. „Nicméně nedávno jsme publikovali katalog dobře fungujících proměnných hvězd označovaných jako cefeidy, jejichž vzdálenosti mohou být určeny s přesností 3 až 5 %.“ Tato databáze umožnila astronomům vytvořit první přesný trojrozměrný obraz Mléčné dráhy včetně vzdálených vnějších oblastí.

Trojrozměrné rozložení cefeid v naší Galaxii – Slunce představuje velký oranžový kotouček Autor: CHEN Xiaodian
Trojrozměrné rozložení cefeid v naší Galaxii – Slunce představuje velký oranžový kotouček
Autor: CHEN Xiaodian
Klasické cefeidy jsou mladé hvězdy, které jsou zhruba 4× až 20× hmotnější než Slunce a více než 100 000× jasnější. Takto vysoké hvězdné hmotnosti naznačují, že žijí poměrně rychle a umírají již v mladém věku. Velmi rychle spalují palivo ve svém nitru, v některých případech i za dobu pouhých několika miliónů roků. Vykazují přitom pulzace v trvání dnů či měsíců, které pozorujeme jako změny jejich jasnosti. Na základě kombinace pozorované periody pulzace můžeme určit jejich skutečnou jasnost a z pozorované zdánlivé jasnosti velmi spolehlivě vypočítáme jejich vzdálenost.

Poněkud nás překvapilo, když jsme zjistili, že trojrozměrné vyobrazení souboru 1 339 cefeid a plyny v disku Mléčné dráhy se vyskytují navzájem velmi blízko sebe. To otevírá nový pohled na vznik naší domovské Galaxie,“ říká Richard de Grijs z Macquarie University in Sydney, Austrálie a spoluautor článku. „Snad ještě důležitější je zjištění, že disk je ve vnějších oblastech Mléčné dráhy deformován do podoby písmene S a je překroucený do tvaru spirály.“

To astronomům připomnělo dřívější pozorování desítek jiných galaxií, které rovněž vykazují stejně progresivně pokroucené disky do tvaru spirály. „Spojením našich poznatků s těmito dřívějšími pozorováními jsme dospěli k závěru, že deformovaný tvar naší Galaxie je s největší pravděpodobností způsoben gravitačním vlivem hmotného vnitřního disku,“ říká Liu Chao, vědecká pracovnice a spoluautorka článku.

Tato nová morfologie poskytuje zásadní aktualizovanou mapu ke studiu pohybu hvězd v naší Galaxii a původu disku Mléčné dráhy,“ říká Deng Licai, vedoucí pracovník NAOC a spoluautor článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Proměnné hvězdy cefeidy, Galaktický disk, Galaxie Mléčná dráha


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »