Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mléčná dráha v okolí Slunce vypadá jinak

Mléčná dráha v okolí Slunce vypadá jinak

Způsob určování paralaxy hvězdy Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Způsob určování paralaxy hvězdy
Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Sousedé Sluneční soustavy v naší Galaxii se nacházejí v její významné části. Spolu s nimi jsme se usadili mezi dvěma hlavními spirálními rameny, v útvaru nazvaném Místní spirální rameno (Local Arm). K novému výzkumu astronomové použili mimořádně „ostrý“ pohled radioteleskopem VLBA (Very Long Baseline Array), který ukázal, že místní spirální rameno doposud považované jen za malý výběžek, je ve skutečnosti mnohem více podobné hlavním spirálním ramenům a je pravděpodobně jejich významnou součástí (větví).

„Naše nové důkazy naznačují, že místní spirální rameno možná vypadá jako jiné významné charakteristické útvary naší Galaxie,“ říká Alberto Sanna (Max-Planck Institute for Radio Astronomy). Alberto Sanna se svými spolupracovníky představil tento objev na zasedání Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society) v Indianapolis, Indiana.

Určení struktury naší vlastní Galaxie je pro astronomy dlouhodobým problémem, protože žijeme uvnitř tohoto hvězdného ostrova. Za účelem zmapování Mléčné dráhy vědci potřebovali znát přesné vzdálenosti objektů uvnitř Galaxie. Určování kosmických vzdáleností však bylo obtížným úkolem, který vedl k velkým nejistotám. Současné závěry jsou takové, že zatímco se astronomové shodují v názoru, že naše Galaxie má spirální strukturu, existují rozpory v představách, kolik spirálních ramen obsahuje a jaká je jejich přesná poloha.

Pomoc k vyřešení tohoto problému astronomům poskytl radioteleskop VLBA a jeho schopnost realizovat nejpřesnější měření poloh objektů na obloze, jaké nyní mají astronomové k dispozici. Schopnosti systému VLBA umožnily astronomům využít tuto techniku k přesnému změření a jednoznačnému určení vzdáleností použitím prosté trigonometrie.

Původní představa vzhledu místního spirálního ramena Autor: Robert Hurt, IPAC; Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Původní představa vzhledu místního spirálního ramena
Autor: Robert Hurt, IPAC; Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Na základě pozorování vesmírných objektů, když je Země na jedné a následně na opačné straně oběžné dráhy kolem Slunce (o půl roku později), mohou astronomové změřit nepatrný posun zdánlivé polohy objektu na obloze vůči pozadí mnohem vzdálenějších hvězd. Tento efekt je označován jako paralaxa. Můžete si jej představit tak, že se střídavě jedním či druhým okem díváte na prst před obličejem – také vám střídavě zakrývá jiné objekty v okolí. Schopnost radioteleskopu VLBA mimořádně přesně změřit velmi nepatrné posuny zdánlivých poloh umožnila vědcům použít tuto trigonometrickou metodu k přímému určení vzdáleností objektů mnohem vzdálenějších, než bylo doposud ze Země možné.

Astronomové použili tuto metodu k určení vzdálenosti různých oblastí Mléčné dráhy, kde vznikají nové hvězdy a kde molekuly vody a metanolu zesilují rádiové vlny stejným způsobem, jakým laser zesiluje viditelné světlo. Tyto objekty označované termínem „masery“ představují doslova majáky pro radioteleskopy. Pozorování pomocí VLBA uskutečněná v letech 2008 až 2012 poskytla přesné údaje o vzdálenostech těchto maserů a rovněž umožnila astronomům určit jejich pohyb napříč vesmírem.

Překvapivé výsledky byly použity k aktualizaci informací o charakteru lokálního spirálního ramena, v němž se nachází i naše Slunce. Bylo zjištěno, že se nacházíme mezi dvěma hlavními spirálními rameny Galaxie označovanými jako Sagittarius Arm a Perseus Arm (podle souhvězdí, do kterých se při pohledu ze Země promítají). Spirální rameno Sagittarius (Střelec) leží blíže ke galaktickému středu a Perseovo rameno je naopak vzdálenější. O lokálním spirálním ramenu se doposud hovořilo jako o malém útvaru, o jakémsi výběžku (ostruze) ze spirálního ramene Sagittarius (změna lépe vynikne na připojených obrázcích). Podrobnější informace o tomto objevu publikovali Xu Ye a kol. v časopise Astrophysical Journal.

Nejnovější představa vzhledu místního spirálního ramena Autor: Robert Hurt, IPAC; Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Nejnovější představa vzhledu místního spirálního ramena
Autor: Robert Hurt, IPAC; Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Na základě znalosti vzdálenosti a pohybu okolních útvarů jsme zjistili, že místní spirální rameno není jen malý výběžek. Jedná se o větší útvar, možná dokonce o větev Perseova spirálního ramena, nebo snad dokonce o nezávislé spirální rameno,“ říká Alberto Sanna.

Vědci rovněž prezentovali nové podrobnosti o vzniku hvězd v oblasti Perseova ramena, a také o mnohem vzdálenějším Vnějším ramenu (Outer Arm), které obklopuje naši Galaxii. Nová pozorování jsou součástí pokračujícího projektu nazvaného Bar and Spiral Structure Legacy (BeSSeL), jehož hlavní snahou je zmapování Mléčné dráhy prostřednictvím radioteleskopu VLBA. Zkratka projektu BeSSeL upozorňuje na Friedricha Wilhelma Bessela, německého astronoma, který provedl první přesné měření paralaxy hvězdy v roce 1838.

Radioteleskop VLBA, který je v provozu od roku 1993, využívá 10 kruhových antén o průměru 25 m, rozmístěných v prostoru od Havaje až po St. Croix v Karibském moři. Všech 10 antén pracuje společně jako jeden velký radioteleskop (interferometr) s velmi vysokým rozlišením potřebným k detailnímu výzkumu vesmíru. Maximální základna mezi radioteleskopy je 8 611 km. Tato mimořádná schopnost radioteleskopu byla využita v řadě vědeckých oborů počínaje tektonikou Země přes výzkum klimatu, kosmickou navigaci až po kosmologii.

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: VLBA, Spirální ramena, Naše Galaxie


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Náměsíční čáp

Fotoaparát Canon 700D Teleobjektiv Canon 28-135 mm ISO 100 expozice 1/125 sec

Další informace »