Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra zachycena při pojídání neutronové hvězdy

Černá díra zachycena při pojídání neutronové hvězdy

Neutronová hvězda v kolizi s černou dírou

Astronomové vůbec poprvé detekovali černé díry pohlcující neutronové hvězdy, podobně jako „Pac Man“ ve známé počítačové hře, a dokumentovali tak kolizi dvou nejextrémnějších a nevyzpytatelnějších objektů ve vesmíru. Detektory gravitačních vln Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) na území USA a Virgo v Itálii zachytily gravitační vlny umírající, po spirále se pohybující a nakonec kolidující neutronové hvězdy s černou dírou, a to hned ve dvou případech. Výsledky byly publikovány nedávno v Astrophysical Journal Letters.

Astronomové jsou přesvědčeni, že jejich pozorování pomohou odhalit některé ze spletitých záhad vesmíru, včetně stavebních bloků hmoty a fungování vesmíru a času.

Více než 1 000 vědců na světě bylo zapojeno do první podobné detekce, mnoho z nich bylo z Austrálie včetně Australian National University (ANU), vedoucí tento výzkum.

Profesorka Susan Scott, spoluautorka studie se sídlem na ANU Research School of Physics in the Centre for Gravitational Astrophysics, řekla, že události nastaly zhruba před miliardou roků, avšak byly tak mohutné, že jsme dnes stále ještě schopni pozorovat jejich gravitační vlny.

Tyto kolize otřásly vesmírem a my jsme detekovali mírné vlny, které byly vyslány a putovaly naskrz prostorem,“ říká Susan Scott. „Jednotlivé kolize nemusí zrovna přicházet zároveň ze dvou hmotných a hustých objektů. Ve skutečnosti mohou být jako Pac Man, kdy černá díra postupně polyká svého průvodce – celou neutronovou hvězdu. To jsou mimořádné události a čekali jsme velmi dlouho, abychom se stali jejich svědky. Je neuvěřitelné, že se nám je nakonec podařilo zachytit.“

Jedna událost zahrnovala černou díru o hmotnosti devítinásobku hmotnosti Slunce a neutronovou hvězdu, jejíž hmotnost byla určena na dvojnásobek Slunce. Druhá událost byla způsobena kolizí černé díry 6krát hmotnější než Slunce a neutronové hvězdy s hmotností 1,5 ekvivalentu Slunce.

Grafické znázornění dvojice kolidujících neutronových hvězd Autor: NASA
Grafické znázornění dvojice kolidujících neutronových hvězd
Autor: NASA
Profesorka Susan Scott, která je rovněž vedoucí vědeckou pracovnicí na ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery (OzGrav), řekla, že mezinárodní vědecký tým dříve zaregistroval mnoho jevů zahrnujících dvě kolidující černé díry a stejně tak i dvě neutronové hvězdy, které se spojily v jeden objekt.

Nyní jsme doplnili poslední kousek skládačky prvním potvrzeným pozorováním gravitačních vln uvolněných při kolizi černé díry a neutronové hvězdy,“ říká Susan Scott. Johannes Eichholz z ANU Centre for Gravitational Astrophysics, který je také Associate Investigator with OzGrav, k tomu dodává, že popisované dvě detekce byly registrovány 5. a 15. ledna 2020.

Tento druh detekcí je neuvěřitelně vzácný,“ říká Johannes Eichholz. „Avšak my jsme nedetekovali tyto události jednou – ale hned dvakrát v rozpětí deseti dnů. Stejně jako vlnky z těchto dvou událostí, které jsme pozorovali miliardu let po jejich vzniku, budou mít i tato zjištění hluboký dopad na naše chápání vesmíru po mnoho dalších let.“




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kolize černé díry a neutronové hvězdy, Neutronová hvězda, Černá díra


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »