Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Český úspěch v získání unikátních dat rentgenových misí NASA pomůže odhalit tajemství černých děr

Český úspěch v získání unikátních dat rentgenových misí NASA pomůže odhalit tajemství černých děr

IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer)
Autor: HEASARC (High Energy Astrophysics Science Archive Center)

Černé díry představují příležitost, jak zkoumat fyziku v extrémně silném gravitačním poli. Hmota nabalující se na černé díry se před svým dopadem zahřívá na velmi vysoké teploty a vyzařuje intenzivní rentgenové záření. Kosmické sondy schopné zaznamenat takové záření objevily vloni v srpnu nový objekt s názvem Swift J1727.8-1613. Jen několik málo dnů od objevu se tento objekt zjasnil natolik, že se stal nejjasnějším pozorovaným zdrojem rentgenového záření a potvrdilo se, že se jedná o černou díru pohlcující hmotu z blízké hvězdy. 

Do pozorování se zapojila také nedávno vypuštěná mise IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), která měří rentgenovou polarizaci záření. Součástí vědeckého týmu této mise jsou i vědci z Astronomického ústavu AV ČR v pracovní skupině Michala Dovčiaka. Ti také předpověděli, že po bouřlivém začátku se kolem černé díry ustálí tenký akreční disk a tato změna se výrazně projeví i v míře polarizace rentgenového záření. Proto navrhli nová pozorování, která měla potvrdit tyto teoretické předpoklady.

Na základě otevřené soutěže získal tým vedený Jiřím Svobodou celkem 175 hodin nových pozorování IXPE v koordinaci s dalšími dvěma rentgenovými dalekohledy NASA – NICER a NuSTAR. První dvě sady pozorování z tohoto programu se uskutečnily dne 11.-12. února a následně 20.-23. února. Jednalo se přitom o první měření IXPE v tomto tzv. Guest-Observer programu. 

Výsledky těchto pozorování ukazují na významnou změnu v rentgenové polarizaci přesně, jak to předpověděly modely českých vědců. Důvodem této změny je odlišný spektrální stav. "V předchozím stavu dominovalo energetické rozptýlené záření na tzv. koróně. Nyní záření pochází z tenkého akrečního disku a stupeň polarizace je tak výrazně nižší," vysvětluje Michal Dovčiak, jehož modely byly použity k analýze dat. "Je to poprvé, co se podařilo změřit tak výrazné změny polarizace u stejného zdroje, čímž tento objev potvrzuje citlivost rentgenové polarizace na vnitřní uspořádání hmoty v těsné blízkosti černé díry," doplňuje Jiří Svoboda, který prováděl analýzu dat.

Nová pozorování potvrzují, že rentgenová polarizace je důležitým nástrojem pro zkoumání vlastností záření z nejbližšího okolí černé díry. Další pozorování jsou v plánu, jakmile dojde k další změně spektrálního stavu. Intenzita záření tohoto zdroje neustále klesá a očekává se, že v nejbližších týdnech dojde k narušení a možná i zániku akrečního disku. V takovém případě je předschválené další pozorování pomocí rentgenových misí NASA.

Současná pozorování byla detailně prozkoumána a výsledky byly právě podány k publikaci v Astrophysical Journal Letters a zveřejněné také na volně dostupném serveru arXiv.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický ústav AV



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Černé díry 


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »