Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gravitační vlny znovu detekovány

Gravitační vlny znovu detekovány

Dvě hvězdné černé díry krátce před vzájemnou kolizí
Autor: LIGO/T. Pyle

Dne 26. prosince 2015 v 03:38:53 UTC zaznamenali vědci příchod gravitačních vln – zčeření struktury prostoročasu – již podruhé v krátké době. Gravitační vlny byly detekovány dvojicí detektorů LIGO umístěných v Livingstonu (Louisiana) a v Hanfordu (Washington), USA. Observatoře LIGO financuje National Science Foundation (NSF) a byly navrženy, postaveny a jsou řízeny organizacemi Caltech a MIT. Zpráva o objevu byla přijatá k publikování v časopise Physical Review Letters.

Připojený obrázek zobrazuje dvě černé díry právě v okamžiku před jejich kolizí a splynutím jedné s druhou, přičemž se uvolnila energie v podobě gravitačních vln. Dne 26. 12. 2015, po překonání vzdálenosti 1,4 miliardy světelných roků, tyto vlny zasáhly Zemi a aktivovaly dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory). Jedná se již o druhý případ, kdy detektory LIGO zaznamenaly gravitační vlny a znovu potvrdily Einsteinovu obecnou teorii relativity a upevnily budoucnost gravitačních vln v astronomii jako zcela nového zásadního způsobu pozorování vesmíru. Černé díry měly hmotnosti 14× a 8× převyšující hmotnost Slunce. Po vzájemném splynutí vznikla nová černá díra o hmotnosti 21 Sluncí. Zbývající část hmotnosti se přeměnila a uvolnila v podobě gravitační energie.

Gravitační vlny nesou informaci o svém původu a o povaze gravitace, což nemůže být zjištěno jiným způsobem. Fyzikové dospěli k závěru, že tyto gravitační vlny byly vyprodukovány v závěrečném okamžiku splynutí dvou černých děr o hmotnostech 14× a 8× převyšujících hmotnost Slunce. Výsledkem splynutí objektů byl vznik jedné rotující černé díry o hmotnosti 21 hmotností Slunce.

Je velmi významné, že tyto černé díry byly mnohem méně hmotné, než tomu bylo v prvním případě zaznamenaných gravitačních vln 14. 9. 2015,“ říká Gabriela González, mluvčí LIGO Scientific Collaboration (LSC) a profesorka fyziky a astronomie na Louisiana State University. „Protože černé díry měly nižší hmotnosti ve srovnání s první detekcí gravitačních vln, strávily delší dobu – přibližně jednu sekundu – na citlivém záznamu z obou detektorů. Jedná se o slibný začátek mapování různých populací černých děr ve vesmíru.“

Během splynutí, které se odehrálo přibližně před 1,4 miliardami roků, bylo uvolněno množství energie zhruba odpovídající hmotnosti Slunce, které bylo přeměněno na gravitační vlny. Detekovaný signál začal přicházet z posledních 27 vzájemných oběhů černých děr před jejich splynutím. Na základě času příchodu signálu – detektor v Livingstonu zaznamenal gravitační vlny o 1,1 milisekundy dříve než detektor v Hanfordu – může být poloha zdroje na obloze určena jen přibližně.

V blízké budoucnosti bude evropský interferometr Virgo připojen k rostoucí síti detektorů gravitačních vln, které budou pracovat společně s pozemními dalekohledy, které budou pokračovat v dalším pozorování zdroje signálů,“ poznamenává Fulvio Ricci, mluvčí společnosti Virgo Collaboration a fyzik pracující na Istituto Nazionale di Nucleare (INFN), a také profesor na Sapienza University of Rome. „Tři interferometry umožní společně mnohem lepší lokalizaci zdroje gravitačních vln na obloze.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.uchicago.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LIGO, Gravitační vlny, Černé díry


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »