Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval galaxii s nenasytnou černou dírou

HST pozoroval galaxii s nenasytnou černou dírou

Spirální galaxie NGC 4845
Autor: ESA/Hubble & NASA and S. Smartt (Queen's University Belfast)

Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.

Zářící střed galaxie NGC 4845 obsahuje obrovskou variantu černé díry, známou jako superhmotná černá díra. Na přítomnost černé díry ve vzdálených galaxiích, jako je NGC 4845, může naznačovat jejich vliv na hvězdy v těsném okolí černé díry; tyto hvězdy prodělaly zřetelné gravitační působení černé díry a doslova prosvištěly kolem středu galaxie rychleji než v jiných případech.

Na základě průzkumu pohybu těchto centrálních hvězd mohou astronomové odhadnout hmotnost superhmotné černé díry – pro NGC 4845 se odhaduje na více než několik stovek tisíc hmotností Slunce. Stejný způsob byl rovněž použit k odhalení černé díry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy – označované Sagittarius A*. Její hmotnost byla určena na téměř 4 milióny hmotností Slunce.

Galaktické jádro NGC 4845 není jen superhmotné, ale také mimořádně nenasytné. V roce 2013 astronomové pozorovali galaxii NGC 4845, když zaregistrovali intenzivní záblesk v jejím centru. Záblesk přicházel z centrální černé díry, která pohltila objekt o hmotnosti několikrát větší než Jupiter. Hnědý trpaslík nebo velká planeta se prostě zatoulala příliš blízko a byla spolknuta černou dírou – hladovým jádrem galaxie NGC 4845.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Superhmotná černá díra, Galaxie


10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesta

7.3. 2021; expozícia 49x30s, 1600ISO, Canon 350D+Pentacon 135/2.8@5.6;

Další informace »