Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval nově zrozenou hvězdu

HST pozoroval nově zrozenou hvězdu

Vizualizace zrození nové hvězdy
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)

Umělecká kresba představuje ohňostroj, který doprovází zrození hvězdy. Mladý hvězdný útvar je obklopen diskem ve tvaru tlustého lívance, který tvoří prach a plyn, jenž je zbytkem smršťující se mlhoviny, z které se vytvořila hvězda. Plyn padá na mladou hvězdu, je zahříván na vysokou teplotu a část ho uniká podél rotační osy hvězdy. V důsledku interakce s magnetickým polem bipolární výtrysky osvětlují okolní prostor. Při pohledu z dálky se výtrysky podobají oboustrannému světelnému meči z filmové série Hvězdných válek.

Hubbleovým posledním příspěvkem do katalogu obrázků je pozoruhodná fotografie zachycující útvar, který vypadá jako oboustranný světelný meč z filmů Hvězdné války (viz druhý obrázek). Uprostřed obrázku, částečně zahalený temným pláštěm, jaký používají Jediové, nově zrozená hvězda vystřeluje dva protisměrné výtrysky do okolního prostoru. Plyn z obklopujícího disku padá na prachem zahalenou protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál je zahříván na vysokou teplotu a vystřeluje z hvězdy ve dvou protilehlých směrech podél volné únikové cesty – ve směru rotační osy hvězdy. S energií mnohem vyšší než v science fiction literatuře používané světelné meče – úzce směrované energetické paprsky – ozařují vesmír rychlostí více než 150 000 kilometrů za hodinu.

„Science fiction byla inspirací pro generace vědců a inženýrů, a filmová série Hvězdné války pro ně není výjimkou,“ říká John Grunsfeld, bývalý astronaut NASA. „Není jasnějšího případu pro motivaci skutečnou vědou, když objevíte, že obrázek pochází z Hubbleova kosmického dalekohledu jako rozluštění vesmírné záhady.“

Hvězdný světelný meč se nenachází v nějaké vzdálené galaxii, ale uvnitř naší Galaxie – Mléčné dráhy. Leží uvnitř bouřlivé hvězdné porodnice, kde vznikají nové hvězdy. Oblast je známa jako molekulární mračno Orion B, které je od Země vzdáleno 1 350 světelných roků.

Mladá hvězda s výtrysky ukrytá za závojem prachu a plynu Autor: NASA, ESA
Mladá hvězda s výtrysky ukrytá za závojem prachu a plynu
Autor: NASA, ESA
Když hvězdy vznikají uvnitř oblaků tvořených chladným molekulárním vodíkem, část okolního materiálu kolabuje vlivem gravitace a vytváří rotující zplošťující se disk obklopující nově zrozenou hvězdu.

Ačkoliv se budou později v disku vytvářet planety, v této počáteční fázi protohvězda pojídá materiál z disku s apetitem jako Jabba z Hvězdných válek. Plyn z okolního disku padá na protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál zahřátý na vysokou teplotu uniká pryč jako výstřely z hvězdy ve dvou protichůdných směrech podél volné únikové cesty – rotační osy hvězdy.

Rázové vlny, vznikající podél jednotlivých výtrysků, zahřívají okolní plyn na tisíce stupňů. Výtrysky narážejí do okolního plynu a prachu a čistí tak rozsáhlý prostor, podobně jako proud vody vyorává brázdu v hromadě písku. Rázové vlny vytvářejí složité spletité chomáče mlhovin a jsou souhrnně známé jako Herbig Haro (HH) objekty.

Vpravo od zahalené hvězdy je dvojice jasných bodů, což jsou mladé hvězdy předvádějící své vlastní slabé světelné meče – včetně jednoho, který probodává tunel skrz oblak směrem k pravému hornímu rohu obrázku.

Celkově byla objevena pouze hrstka výtrysků HH v tomto regionu ve viditelném světle a přibližně stejný počet v oboru infračerveného záření. Pořízení tohoto snímku pomocí HST byla provedeno v oboru infračerveného záření, které umožňuje dalekohledu proniknout skrz plyn a prach zahalující nově vznikající hvězdy a zřetelně zachytit HH objekty.

Tyto mladé hvězdné výtrysky budou ideálním cílem pro připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), který bude schopen v širokém rozsahu spektra infračerveného záření proniknout hlouběji do nitra prachu obklopujícího rodící se hvězdy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Protohvězda, Herbig Haro jets


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »