Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  I planety mohou uprchnout z naší Galaxie!

I planety mohou uprchnout z naší Galaxie!

Planeta vymrštěná z Galaxie do mezigalaktického prostoru
Planeta vymrštěná z Galaxie do mezigalaktického prostoru
Před sedmi lety astronomové doslova žasli, když objevili první hvězdu-uprchlíka unikající z naší Galaxie rychlostí 2,5 miliónu km/h. Objev zaujal teoretické astronomy, kteří začali uvažovat: jestliže může být hvězda vyhozena ven z galaxie tak mimořádně vysokou rychlostí, může stejný osud postihnout i planety?

Nové výzkumy ukazují, že odpověď zní - ano. Nejen že prchající planety existují, ale některé z nich se řítí kosmickým prostorem rychlostí odpovídající několika procentům rychlosti světla - až 48 miliónů kilometrů za hodinu.

"Tyto planety mohou být jedněmi z nejrychlejších objektů v naší Galaxii. Pokud bychom žili na některé z nich, absolvovali bychom docela divokou jízdu z centra Galaxie až do mezigalaktického prostoru," říká astrofyzik Avi Loeb, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA).

"Jiné než subatomové částice, které unikají z naší Galaxie tak vysokou rychlostí jako tyto planety, nejsou známy," dodává Idan Ginsburg, hlavní autor výzkumu na Dartmouth College.

Takto rychlé objekty, nazývané také hyperrychlé planety, vznikají stejným způsobem jako hyperrychlé hvězdy - při těsném přiblížení dvojhvězdy k supermasivní černé díře v centru Galaxie. Mohutné gravitační síly roztrhnou dvojhvězdu (oddělí jednu hvězdu od druhé), jednu hvězdu odmrští pryč vysokou rychlostí, zatímco druhá je uvězněna na oběžné dráze kolem černé díry.

V nové studii vědci simulovali, co by se stalo, pokud by kolem hvězd obíhaly v malé vzdálenosti jedna či dvě planety. Zjistili, že hvězda vymrštěná směrem od jádra Galaxie putuje vesmírem společně se svými planetami. Druhá hvězda, která by byla zachycena černou dírou a usazena na oběžné dráze kolem ní, může o své planety přijít. Ty mohou být odtrženy a nasměrovány enormní rychlostí do mrazivé temnoty mezihvězdného prostoru.

Typická hyperrychlá planeta uniká od mateřské hvězdy rychlostí 11 až 16 miliónů kilometrů za hodinu. Nicméně malá část z nich může za ideálních podmínek získat mnohem vyšší rychlost.

Současná pozorovací technika není schopna detekovat osamělé hyperrychlé planety, protože svítí velmi slabě, jsou od nás hodně daleko a vyskytují se velmi zřídka. Avšak astronomové mohou objevit planety obíhající kolem hyperrychlých hvězd na základě sledování slabého svitu hvězdy v případě, že dojde k tzv. tranzitu, tj. k přechodu planety před kotoučkem hvězdy vůči pozemskému pozorovateli.

Aby si hyperrychlé hvězdy udržely své planety, tak ty musí kroužit po velmi blízkých oběžných drahách. Proto mohou být změny v jasnosti hvězdy při tranzitu poměrně velké a mohou dosahovat až 50% zeslabení jasu pozorované hvězdy. Nakonec mohou takováto tělesa uniknout z naší Galaxie a cestovat mezigalaktickým prostorem.

"Cestovní kanceláře inzerující výlety na hyperrychlé planety by mohly zaujmout především dobrodružné jednotlivce," dodává Avi Loeb.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta, Naše Galaxie, Galaxie


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »