Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  I planety mohou uprchnout z naší Galaxie!

I planety mohou uprchnout z naší Galaxie!

Planeta vymrštěná z Galaxie do mezigalaktického prostoru
Planeta vymrštěná z Galaxie do mezigalaktického prostoru
Před sedmi lety astronomové doslova žasli, když objevili první hvězdu-uprchlíka unikající z naší Galaxie rychlostí 2,5 miliónu km/h. Objev zaujal teoretické astronomy, kteří začali uvažovat: jestliže může být hvězda vyhozena ven z galaxie tak mimořádně vysokou rychlostí, může stejný osud postihnout i planety?

Nové výzkumy ukazují, že odpověď zní - ano. Nejen že prchající planety existují, ale některé z nich se řítí kosmickým prostorem rychlostí odpovídající několika procentům rychlosti světla - až 48 miliónů kilometrů za hodinu.

"Tyto planety mohou být jedněmi z nejrychlejších objektů v naší Galaxii. Pokud bychom žili na některé z nich, absolvovali bychom docela divokou jízdu z centra Galaxie až do mezigalaktického prostoru," říká astrofyzik Avi Loeb, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA).

"Jiné než subatomové částice, které unikají z naší Galaxie tak vysokou rychlostí jako tyto planety, nejsou známy," dodává Idan Ginsburg, hlavní autor výzkumu na Dartmouth College.

Takto rychlé objekty, nazývané také hyperrychlé planety, vznikají stejným způsobem jako hyperrychlé hvězdy - při těsném přiblížení dvojhvězdy k supermasivní černé díře v centru Galaxie. Mohutné gravitační síly roztrhnou dvojhvězdu (oddělí jednu hvězdu od druhé), jednu hvězdu odmrští pryč vysokou rychlostí, zatímco druhá je uvězněna na oběžné dráze kolem černé díry.

V nové studii vědci simulovali, co by se stalo, pokud by kolem hvězd obíhaly v malé vzdálenosti jedna či dvě planety. Zjistili, že hvězda vymrštěná směrem od jádra Galaxie putuje vesmírem společně se svými planetami. Druhá hvězda, která by byla zachycena černou dírou a usazena na oběžné dráze kolem ní, může o své planety přijít. Ty mohou být odtrženy a nasměrovány enormní rychlostí do mrazivé temnoty mezihvězdného prostoru.

Typická hyperrychlá planeta uniká od mateřské hvězdy rychlostí 11 až 16 miliónů kilometrů za hodinu. Nicméně malá část z nich může za ideálních podmínek získat mnohem vyšší rychlost.

Současná pozorovací technika není schopna detekovat osamělé hyperrychlé planety, protože svítí velmi slabě, jsou od nás hodně daleko a vyskytují se velmi zřídka. Avšak astronomové mohou objevit planety obíhající kolem hyperrychlých hvězd na základě sledování slabého svitu hvězdy v případě, že dojde k tzv. tranzitu, tj. k přechodu planety před kotoučkem hvězdy vůči pozemskému pozorovateli.

Aby si hyperrychlé hvězdy udržely své planety, tak ty musí kroužit po velmi blízkých oběžných drahách. Proto mohou být změny v jasnosti hvězdy při tranzitu poměrně velké a mohou dosahovat až 50% zeslabení jasu pozorované hvězdy. Nakonec mohou takováto tělesa uniknout z naší Galaxie a cestovat mezigalaktickým prostorem.

"Cestovní kanceláře inzerující výlety na hyperrychlé planety by mohly zaujmout především dobrodružné jednotlivce," dodává Avi Loeb.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta, Naše Galaxie, Galaxie


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »