Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  JWST oslavil rok od prvních snímků pohledem na zrod Slunci podobných hvězd

JWST oslavil rok od prvních snímků pohledem na zrod Slunci podobných hvězd

Velmi malá část mlhoviny v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchii (v souhvězdí Hadonoše). Na snímku Webbova vesmírného dalekohledu vidíme oblast právě se rodících hvězd a jejich planetárních soustav.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Klaus Pontoppidan (STScI)

12. 7. 2023 uplynul přesně rok od zveřejnění prvních plnohodnotných vědeckých fotografií z Webbova kosmického dalekohledu. U příležitosti tohoto prvního výročí byla publikována další dechberoucí fotografie. Je na ní zachycena Zemi nejbližší hvězdotvorná oblast v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchi. Na první pohled se rozhodně jedná o jednu z vůbec nejpůsobivějších fotografií, které jsme za uplynulý rok díky JWST viděli.

Rho Ophiuchi je hvězda v souhvězdí Hadonoše na pomezí se Štírem a na velmi tmavé obloze je možné v dalekohledu vidět náznak mlhoviny, která ji obklopuje. Úplně jiný pohled se naskytne, pokud pořídíme snímek této oblasti už třeba jen teleobjektivem s citlivým fotoaparátem nebo astrokamerou. Hvězda je zde obklopena působivou směsí plynu a prachu, která září především v modré barvě spektra díky rozptylu světla blízké hvězdy. Mezi světlými a tmavými zákoutími pak najdeme ještě menší, kde se rodí nové hvězdy. Celou ilustraci dobře ukazuje video v odkazu.

Oblast souhvězdí Hadonoše a Štíra je bohatá na různé typy mlhovin. Právě zde se nachází pole snímku uveřejněného k prvnímu výročí prvních snímků JWST Autor: Martin Gembec
Oblast souhvězdí Hadonoše a Štíra je bohatá na různé typy mlhovin. Právě zde se nachází pole snímku uveřejněného k prvnímu výročí prvních snímků JWST
Autor: Martin Gembec

Dalekohled Jamese Webba se ale dokáže zaměřit na tak nepatrné části oblohy, že přinesl dosud nevídaný detail tvorby hvězd v této oblasti. Některé jsou podobné Slunci, když vznikalo před miliardami let, jiné jsou ještě menší. Celkem je zde takových hvězd na padesát. Fyzicky je od nás tato oblast vzdálena na kosmické poměry “pouhých” 390 světelných let. Ze získaných dat tak můžeme odvodit i důležité informace o začátku života naší mateřské hvězdy.

V temných a hustých prachoplynných oblacích zde přitom i nadále vznikají další protohvězdy, tedy jakýsi vývojový předstupeň plnohodnotné stálice. V horní třetině a napravo vidíme na fotografii také ohromné výtrysky, které naráží do oblak molekulárního vodíku, jež jsou na fotografii červeně. Jejich původci jsou taktéž mladé hvězdy, které kolem sebe shromažďují prach a plyn z okolní mlhoviny a následně je jeho část opětovně vyvrhována z polárních oblastí vznikajících hvězd.

Pro Instagram a web České astronomické společnosti připravili Jan Herzig a Martin Gembec.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA
[2] První snímky JWST (12. 7. 2022)



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Protoplanetární disk, Porodnice hvězd, Jwst


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »