Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kolik váží Mléčná dráha?

Kolik váží Mléčná dráha?

Hyper-rychlé hvězdy unikají z naší Galaxie
Autor: ESA/CC BY-SA 3.0 IGO

Po staletí astronomové hleděli za hranice Sluneční soustavy, aby se dozvěděli více o stavbě a struktuře naší Galaxie (Mléčné dráhy). Zatím je stále ještě mnoho věcí, které nedokážeme zjistit, jako je například její přesná hmotnost. Určení celkové hmotnosti je velmi důležité k pochopení vzniku našeho hvězdného ostrova, ale i vývoje celého vesmíru. Proto astronomové zkoušejí změřit skutečnou hmotnost Galaxie různými způsoby.

Doposud žádná z použitých metod nebyla výrazně úspěšná. Avšak nová studie, kterou vypracoval tým vědců z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, navrhla nový a zajímavý způsob určení celkové hmotnosti Mléčné dráhy. Metoda využívá jako referenční body mimořádně rychlé (hyperrychlé) hvězdy (hypervelocity stars – HVSs), které byly vyvrženy z centra naší Galaxie.

Je zřejmé, že určení hmotnosti naší Galaxie není vůbec jednoduchý úkol. Pozorování jsou obtížná, protože Sluneční soustava leží hluboko v samotném galaktickém disku. Zároveň zde působí temná hmota, která je soustředěna v halo, které disk obklopuje. Její změření je obtížné, protože „nesvítí“ a tudíž není pozorovatelná obvyklými přístroji a pozorovacími metodami.

Současné odhady celkové hmotnosti naší Galaxie jsou založeny na pohybu proudů plynu a kulových hvězdokup, které jsou ovlivňovány gravitačním působení celé naší Galaxie. Avšak doposud tato měření vedla k odhadům hmotnosti, které leží v rozpětí jednoho až několika biliónů hmotností Slunce. Jak vysvětluje profesor Abraham Loeb (Institute for Theory and Computation at Harvard University), velmi přesné změření hmotnosti naší Galaxie je pro astronomy velmi významným problémem:

Mléčná dráha poskytuje vesmírnou laboratoř pro testování standardního kosmologického modelu. Tento model předpovídá, že množství satelitních galaxií Mléčné dráhy závisí velmi citlivě na její hmotnosti. Porovnání předpovědí s počtem známých satelitních galaxií je nezbytným krokem k tomu, abychom určili hmotnost naší Galaxie. Kromě toho celková hmotnost rovněž vede k přesnému určení množství neviditelné (temné ) hmoty a stejně tak i k rozložení intenzity gravitačního potenciálu a naznačuje, jak rychle se mohou hvězdy pohybovat, když jsou vyvrženy do mezigalaktického prostoru.“

Umělecká představa hyper-rychlé hvězdy Autor: Ben Bromley, University of Utah
Umělecká představa hyper-rychlé hvězdy
Autor: Ben Bromley, University of Utah
Kvůli této studii si Abraham Loeb a Giacomo Fragione vybrali neobvyklý přístup, který zahrnoval modelování pohybu hyperrychlých hvězd (HVSs) za účelem určení hmotnosti naší Galaxie. V naší Galaxii již bylo objeveno více než 20 těchto hyperrychlých hvězd, které se pohybují rychlostí překračující 700 km/s a byly lokalizovány ve vzdálenostech mezi 100 až 50 000 světelných roků od galaktického středu. Tyto hvězdy zřejmě byly vyvrženy z centra Galaxie v důsledku interakce binárních soustav se supermasivní černou dírou, která se nachází právě v jejím středu.

Byli tak schopni rozlišit mezi různými modely stavby Mléčné dráhy a jejím gravitačním působením. Na základě určení minimálního „cestovního času“ těchto pozorovaných hyperrychlých hvězd – který byl vypočítán přibližně na 330 miliónů roků – pak byli schopni odvodit gravitační působení Mléčné dráhy a z něj odhadnout její celkovou hmotnost.

Na základě upřesnění minimální rychlosti vyvržených hvězd jsme dospěli k závěru, že celková hmotnost naší Galaxie leží v rozmezí 1,2 až 1,9 biliónu hmotností Slunce,“ říká Abraham Loeb. Toto poslední určení hmotnosti Mléčné dráhy významně zpřesnilo předcházející odhady. A co více, tyto odhady jsou v souladu se současnými kosmologickými modely (především s tzv. modelem Lambda-CDM), které se pokoušejí brát v úvahu veškerou viditelnou hmotu ve vesmíru spolu s temnou hmotou a temnou energií.

Na základě tohoto rozboru můžeme říci, že „normální“ hmota v naší Galaxii – tj. hvězdy, planety, plyn a prach – představuje zhruba 240 až 380 miliard hmotností Slunce. A tak tato poslední studie nejen že poskytuje přesné určení hmotnosti naší Galaxie, ale může nám také pomoci přesněji určit, kolik hvězd se v ní nachází. Současné odhady hovoří o množství 200 až 400 miliard hvězd a 100 miliard planet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mléčná dráha, Hyperrychlé hvězdy


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »