Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mléčná dráha zachytila několik malých galaxií ze svého blízkého okolí

Mléčná dráha zachytila několik malých galaxií ze svého blízkého okolí

Simulace galaxií podobných Velkému Magellanovu mračnu složených z hvězd a plynu a doprovázených několika malými průvodci
Autor: Ethan Jahn, University of California, Riverside

Kolem naší Galaxie – Mléčné dráhy – obíhá více než 50 satelitních trpasličích hvězdných ostrovů. Podle nových výzkumů, které uskutečnili astronomové z University of California, Riverside, několik z těchto malých galaxií bylo zachyceno a doslova ukradeno z oběžné dráhy kolem Velkého Magellanova mračna (Large Magellanic Cloud – LMC), což je menší galaxie vzdálená od Země 160 000 světelných roků.

Naše výsledky jsou významným potvrzením kosmologických modelů, které předpovídají, že malé trpasličí galaxie by měly být obklopeny populací ještě menších slabých galaktických průvodců,“ říká Laura Sales, spoluautorka vědeckého článku a astronomka na Department of Physics and Astronomy at the University of California, Riverside. „Je to vůbec poprvé, kdy jsme byli schopni zmapovat hierarchii uspořádání struktur až k tak velmi slabým trpasličím galaxiím.“

Laura Sales se svými spolupracovníky učinila objev na základě použití dat shromážděných družicí Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA, která sledovala pohyby několika blízkých galaxií a ty byly nakonec konfrontovány s nejmodernějšími kosmologickými hydrodynamickými simulacemi.

Astronomové využili určené polohy na obloze a předpovězené rychlosti látky, jako je temná hmota, doprovázející Velké Magellanovo mračno a zjistili, že přinejmenším čtyři mimořádně slabé trpasličí galaxie a dvě klasické trpasličí galaxie (Carina a Fornax) bývaly dříve satelitními průvodci Velkého Magellanova oblaku.

Během probíhajícího procesu splynutí nicméně hmotnější Mléčná dráha využila sílu svého gravitačního pole k odloučení a přivlastnění si těchto satelitních galaxií,“ říká Laura Sales.

Výzkumný tým využil počítačové simulace z projektu Feedback In Realistic Environments (FIRE) a prokázal, že Velké Magellanovo mračno a jemu podobné galaxie hostí četné trpasličí galaxie, z nichž mnoho neobsahuje téměř žádné hvězdy – pouze temnou hmotu.

Vysoký počet malých trpasličích galaxií, jak se zdá, napovídá, že množství temné hmoty obsažené ve Velkém Magellanově mračnu je docela velké, což znamená, že naše Galaxie absolvovala velmi hmotné splynutí ve své historii, kterým bylo setkání s Velkým Magellanovým mračnem. Její společník přinesl více než jednu třetinu hmotnosti Mléčné dráhy v podobě temné hmoty, která je soustředěna v galaktickém halo,“ říká Ethan Jahn, hlavní autor a postgraduální student na University of California, Riverside.

Počet drobných trpasličích galaxií, které hostí Velké Magellanovo mračno, může být mnohem vyšší, než astronomové doposud odhadovali. Mnoho z těchto malých satelitních galaxií neobsahuje žádné hvězdy. Malé galaxie jsou obtížně pozorovatelné a je pravděpodobné, že některé již známé mimořádně slabé trpasličí galaxie jsou ve skutečnosti přidruženy k Velkému Magellanovu oblaku. Je rovněž možné, že budou objeveny další velmi slabé galaxie, které rovněž doprovázejí Velké Magellanovo mračno.“

Trpasličí galaxie mohou být buď satelity větších galaxií nebo mohou být osamocené a existovat samy o sobě a nezávisle na větších objektech.

Velké Magellanovo mračno bývalo osamocené, avšak bylo zachyceno gravitací Mléčné dráhy a nyní je jejím souputníkem. Velké Magellanovo mračno vlastnilo přinejmenším sedm satelitních galaxií včetně Malého Magellanova mračna dříve, než si je přivlastnila naše Galaxie.“

Studie byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Velké Magellanovo mračno, Splynutí galaxií, Mléčná dráha


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »