Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina Koňská hlava v novém světle

Mlhovina Koňská hlava v novém světle

Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESA
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření
Autor: NASA/ESA
Astronomové využili kvality známého Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) a pořídili nový snímek fotogenické mlhoviny s názvem Koňská hlava. Fotografie byla pořízena nikoliv ve viditelném světle, ale v oboru infračerveného záření. Snímek byl získán 24. dubna 2013, v den 23. výročí vypuštění této mimořádné kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země na palubě amerického raketoplánu Discovery.

Mlhovina Koňská hlava vypadající jako zjevení vystupující z mezihvězdné pěny zdobí astronomické knihy již více než 100 let. Tato mlhovina je oblíbeným cílem pro amatérské i profesionální astronomy a jejich dalekohledy. Ve viditelném světle se jeví jako temný objekt zakrývající vzdálenější svítící mlhovinu. Když ji pozorujeme v oboru infračerveného světla, jeví se jako průhledný a éterický útvar. Bohaté tapiserie mlhoviny Koňská hlava vyčnívají proti pozadí hvězd Mléčné dráhy a vzdálených galaxií, které jsou v oboru infračerveného záření rovněž snadněji viditelné.

Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESA
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření
Autor: NASA/ESA
HST vybavený objektivem o průměru 2,4 m vyprodukoval za uplynulá dvě desetiletí průkopnická vědecká data. V průběhu tohoto období se zvyšovala jeho kvalita v důsledku oprav, které prováděly posádky raketoplánů. V roce 2009 byla do vybavení HST doplněna nová zobrazovací kamera Wide Field Camera 3 s vysokým rozlišením, která se mj. zasloužila o dosud nevídaný portrét mlhoviny Koňská hlava.

Mlhovina je součástí velkého molekulárního oblaku, který je od Země vzdálen 1500 světelných roků a promítá se do souhvězdí Orióna. Oblak rovněž obsahuje další velmi dobře známé objekty, jako je Velká mlhovina v Orionu (M42), mlhovina Plamínek apod. Je jednou z nejbližších a snadno fotografovaných oblastí, kde i v současné době vznikají hmotné hvězdy.

Ještě detailnější pohled na mlhovinu Koňská hlava poskytne připravovaný kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope), který bude provádět pozorování vesmíru především v oboru infračerveného záření. Bude vybaven objektivem o průměru 6,5 metru a jeho start je naplánován na rok 2018.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mlhovina Koňská hlava, HST


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »