Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina Koňská hlava v novém světle

Mlhovina Koňská hlava v novém světle

Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESA
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření
Autor: NASA/ESA
Astronomové využili kvality známého Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) a pořídili nový snímek fotogenické mlhoviny s názvem Koňská hlava. Fotografie byla pořízena nikoliv ve viditelném světle, ale v oboru infračerveného záření. Snímek byl získán 24. dubna 2013, v den 23. výročí vypuštění této mimořádné kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země na palubě amerického raketoplánu Discovery.

Mlhovina Koňská hlava vypadající jako zjevení vystupující z mezihvězdné pěny zdobí astronomické knihy již více než 100 let. Tato mlhovina je oblíbeným cílem pro amatérské i profesionální astronomy a jejich dalekohledy. Ve viditelném světle se jeví jako temný objekt zakrývající vzdálenější svítící mlhovinu. Když ji pozorujeme v oboru infračerveného světla, jeví se jako průhledný a éterický útvar. Bohaté tapiserie mlhoviny Koňská hlava vyčnívají proti pozadí hvězd Mléčné dráhy a vzdálených galaxií, které jsou v oboru infračerveného záření rovněž snadněji viditelné.

Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESA
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření
Autor: NASA/ESA
HST vybavený objektivem o průměru 2,4 m vyprodukoval za uplynulá dvě desetiletí průkopnická vědecká data. V průběhu tohoto období se zvyšovala jeho kvalita v důsledku oprav, které prováděly posádky raketoplánů. V roce 2009 byla do vybavení HST doplněna nová zobrazovací kamera Wide Field Camera 3 s vysokým rozlišením, která se mj. zasloužila o dosud nevídaný portrét mlhoviny Koňská hlava.

Mlhovina je součástí velkého molekulárního oblaku, který je od Země vzdálen 1500 světelných roků a promítá se do souhvězdí Orióna. Oblak rovněž obsahuje další velmi dobře známé objekty, jako je Velká mlhovina v Orionu (M42), mlhovina Plamínek apod. Je jednou z nejbližších a snadno fotografovaných oblastí, kde i v současné době vznikají hmotné hvězdy.

Ještě detailnější pohled na mlhovinu Koňská hlava poskytne připravovaný kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope), který bude provádět pozorování vesmíru především v oboru infračerveného záření. Bude vybaven objektivem o průměru 6,5 metru a jeho start je naplánován na rok 2018.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mlhovina Koňská hlava, HST


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »