Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Naše Galaxie se nachází na okraji rozsáhlé prázdnoty

Naše Galaxie se nachází na okraji rozsáhlé prázdnoty

Vyhlazené ztvárnění struktur obklopujících Místní bublinu. Poloha Mléčné dráhy je vyznačena na okraji Místní bubliny (Local Void).
Autor: R. Brent Tully

Astronomové z University of Hawaiʻi Institute for Astronomy (IfA) a mezinárodní tým vědců zmapovali velikost a tvar Místní prázdnoty (Local Void), velkého a velmi řídkého regionu vesmíru, na jehož okraji se nachází naše Galaxie – Mléčná dráha. Galaxie se nepohybují pouze v důsledku celkového rozpínání vesmíru, ale rovněž reagují na gravitační přitažlivost sousedních objektů s velkou hmotností. Proto se pohybují relativně vůči k expanzi vesmíru směrem k nejhustějším oblastem a naopak se vzdalují od regionů s nízkou hustotou – od vesmírných bublin.

Přestože žijeme v kosmické metropoli, již v roce 1987 astronomové Brent Tully (University of Hawaii) a Richard Fisher (NRAO) publikovali článek, v němž uvedli, že se naše Galaxie nachází na okraji extrémně velkého prázdného regionu, který byl označen jako Místní dutina.

Existence tohoto útvaru byla všeobecně akceptována, avšak zůstala obtížně studovaná, protože se nachází za středem naší Galaxie a tudíž zcela zakrytá před naším pohledem.

Nyní Brent Tully se svými spolupracovníky změřil pohyby 18 000 galaxií, které publikoval v příručce vzdáleností galaxií Cosmicflows-3 a sestavil kosmografickou mapu, která zvýrazňuje hranice mezi koncentrací hmoty a její absencí a definoval tak okraj Místní bubliny.

Stejnou techniku použili v roce 2014 k identifikaci celkového rozsahu naší domovské superkupy čítající více než 100 000 galaxií, která byla pojmenována Laniakea (v havajštině znamená „nezměrná nebesa“). Jedná se o nadkupu galaxií, která patří mezi největší struktury v okolním pozorovatelném vesmíru.

Stínované šedé kontury naznačují rozsah Místní bubliny, zatímco modrozelené tečky ukazují významnější uskupení hmoty. Převládající směry pohybu odhalené na základě drah vyznačují proud směrem od Místní lokální bubliny. Autor: University of Hawaii
Stínované šedé kontury naznačují rozsah Místní bubliny, zatímco modrozelené tečky ukazují významnější uskupení hmoty. Převládající směry pohybu odhalené na základě drah vyznačují proud směrem od Místní lokální bubliny.
Autor: University of Hawaii
Stínované šedé kontury na připojeném obrázku naznačují rozsah Místní bubliny, zatímco modrozelené tečky ukazují významnější uskupení hmoty (velké galaxie, skupiny galaxií a kupy). Zakřivené modrozelené čáry ukazují odvozené pohyby těchto hmotných objektů po odečtení všeobecného rozpínání vesmíru. Většina významných uskupení galaxií obdržela zvláštní symboly jako například červený kroužek představující kupu galaxií Virgo. Převládající směry pohybu odhalené na základě drah vyznačují proud objektů směrem od Místní lokální prázdnoty.

Během tří desetiletí astronomové zkoušeli rozpoznat, proč se pohyby Mléčné dráhy, naší nejbližší velké galaxie v souhvězdí Andromedy a jejich menších sousedů odklánějí od všeobecné expanze vesmíru o více než 600 km/s,“ dodávají astronomové.

Náš výzkum ukázal, že zhruba polovina tohoto pohybu je vygenerovaná ´lokálně´ v důsledku kombinace přitažlivosti hmotné blízké kupy galaxií Virgo a našeho zapojení v rozpínání Místní dutiny, jak se postupně stává stále prázdnější.“

Výsledky studie vyšly tiskem v časopise Astrophysical Journal (arXiv.org preprint).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] ifa.hawaii.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Naše Galaxie, Místní bublina, Local Void


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »