Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven nejvzdálenější objekt ve vesmíru

Objeven nejvzdálenější objekt ve vesmíru

Objev nejvzdálenější galaxie ve vesmíru Autor: NASA, ESA, M. Postman and D. Coe (STScI), and the CLASH Team
Objev nejvzdálenější galaxie ve vesmíru
Autor: NASA, ESA, M. Postman and D. Coe (STScI), and the CLASH Team
Spojením možností dvou kosmických observatoří NASA, kterými jsou Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope, společně s jedním přírodním jevem, kterým je vesmírná gravitační čočka, astronomové ustanovili nový rekord a objevili doposud nejvzdálenější galaxii ve vesmíru.

Velmi malý objekt, který je pouze nepatrným zlomkem velikosti naší Galaxie – Mléčné dráhy – umožňuje pohled zpět v čase do doby, kdy stáří vesmíru činilo pouhá 3 % jeho současného stáří, které bylo určeno na 13,7 miliardy roků. Nově objevená galaxie byla pojmenována MACS0647-JD. Vidíme ji ve stavu, v jakém se nacházela 420 miliónů roků po vzniku vesmíru označovaném jako velký třesk. Aby její světlo dosáhlo Země, muselo putovat vesmírem 13,3 miliardy roků.

Toto je poslední objev v rámci rozsáhlého programu, který využívá vliv vesmírných gravitačních čoček k odhalení vzdálených galaxií z období mladého vesmíru. Průzkum s názvem Cluster Lensing And Supernova survey with Hubble (CLASH) využívá kosmické dalekohledy a působení velmi hmotných kup galaxií ke zvýšení jasnosti vzdálených galaxií v důsledku efektu označovaného jako gravitační čočka.

Po cestě trvající 8 miliard let světlo galaxie procházelo kolem masivní kupy galaxií MACS J0647+7015. V důsledku tohoto vlivu gravitační čočky objevil mezinárodní výzkumný tým, jehož vedoucím byl Marc Postman (Space Telescope Science Institute, Baltimore, Maryland), tři zvětšené obrázky objektu MACS0647-JD, pořízené prostřednictvím HST. Gravitace kupy galaxií zesílila světlo vzdálené galaxie a vytvořila její obrázky, které jsou přibližně 8krát, 7krát a 2krát jasnější, než by měly ve skutečnosti být. Bez tohoto vlivu by astronomové tuto velice vzdálenou a slabou galaxii nemohli spatřit.

Objekt je tak malý, že se může jednat o zárodečný útvar vznikající budoucí galaxie. Analýzy ukazují, že průměr galaxie je méně než 600 světelných roků. Na základě pozorování poněkud bližších galaxií astronomové usoudili, že typická galaxie z této epochy by měla mít průměr zhruba 2 000 světelných let. Pro srovnání: Velký Magellanův oblak – trpasličí galaxie, která je průvodcem naší Galaxie – má průměr 14 000 světelných roků. A průměr naší Galaxie je asi 150 000 světelných let.

„Pozorovaný objekt může být jedním z mnoha stavebních bloků budoucích galaxií,“ vysvětluje Dan Coe (Space Telescope Science Institute). „V průběhu následujících 13 miliard roků mohl absolvovat desítky, stovky či tisíce srážek a splynutí s jinými objekty.“

Odhadovaná celková hmotnost hvězd této zárodečné galaxie odpovídá zhruba 100 miliónům až jedné miliardě hmotností Slunce, což je 0,1 až 1 % hmotnosti hvězd naší Galaxie.

Dan Coe strávil se svými spolupracovníky několik měsíců systematickým prověřováním alternativních možností vysvětlení tohoto objektu, jako jsou například červené hvězdy, hnědí trpaslíci, červené (staré a/nebo obsahující velké množství prachu) galaxie v průměrné vzdálenosti od Země apod. Nakonec dospěl k závěru, že velmi vzdálená galaxie je tím správným vysvětlením.

Objev nejvzdálenější galaxie ve vesmíru Autor: NASA, ESA, M. Postman and D. Coe (STScI), and the CLASH Team
Objev nejvzdálenější galaxie ve vesmíru
Autor: NASA, ESA, M. Postman and D. Coe (STScI), and the CLASH Team
„Všechny tři obrázky galaxie vytvořené v důsledku gravitační čočky se nacházejí v polohách, jaké byly očekávány pro velmi vzdálenou galaxii pozorovanou ze Země, a jsou v souladu s nejlepšími modely pro takovouto gravitační čočku,“ dodává Dan Coe.

Rudý posuv je důsledkem probíhajícího rozpínání vesmíru. Pro galaxii MACS0647-JD byl určen na hodnotu odpovídající číslu 11, což je vůbec nejvyšší rudý posuv, jaký byl kdy pozorován. Vlnové délky ultrafialového záření galaxie byly posunuty do oblasti blízkého infračerveného záření v důsledku putování světla rozpínajícím se vesmírem. „V raném vesmíru zářily galaxie díky přítomnosti horkých mladých modrých hvězd, avšak při pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu se nyní jeví jako mimořádně červené.“

První galaxie se ve vesmíru vytvořily zhruba v období 100 až 500 miliónů roků po velkém třesku. Galaxie, které se zformovaly v raném období vesmíru, jsou objevovány jako starobylé útvary, obsahují velmi málo těžkých prvků, jejichž množství se zvyšovalo až později při explozích supernov.

Takovéto galaxie budou zajisté cílem výzkumu pro nový připravovaný kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST). „Při pozorování prostřednictvím HST jsme již dosáhli jeho limitu, protože galaxie jsou stěží viditelné,“ říká Marc Postman. „K pozorování takto slabých objektů potřebujeme větší kosmické dalekohledy.“

Nový kosmický rekordman je druhou velmi vzdálenou galaxií objevenou v rámci programu CLASH. Počátkem roku 2012 astronomové ohlásili objev galaxie, která existovala již v době, kdy vesmír byl starý 490 miliónů roků (rudý posuv z = 9,6); vznikla tedy o 70 miliónů roků později, než nově objevená galaxie.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: MACS0647-JD, Gravitační čočka, Galaxie


32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Svietiace oblaky nad Prahou

Fotené v Kbeloch (Praha) fotoaparát Panasonic Lumix 100. Bez úpravy.

Další informace »